Ngeche 13
1 Wuowi mariek winjo puonj wuon mare, to ngʼat ma wangʼe tek ok winj wach kikwere.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Ngʼat makare yudo pok maber kaluwore gi gik mowacho, to ngʼatno ma ok ja-adiera nigi gombo mar miero.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Ngʼatno morito dhoge orito ngimane, to ngʼatno ma wuoyo karodho wach biro dhiyo e kethruok.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Jasamuoyo dwaro gimoro gi chunye duto to ok oyud gimoro, to jakinda yudo gik moko duto modwaro.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Ngʼat makare mon kod gima ok adiera, to joricho kelo wichkuot kod dwanyruok.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Tim makare rito ngʼat mobidhore, timbe maricho to tieko jaricho.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Ngʼat moro wuondore ni en ja-mwandu, to adiera oonge gimoro; to ngʼat machielo wuondore ni en jachan, to adiera en gi mwandu mangʼeny.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Mwandu ngʼato sa moro nyalo reso ngimane, to jochan onge gima bwogo.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Ler mar ngʼat makare rieny maler, to taya mar ngʼat marach inego.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Sunga nywolo mana dhawo, to rieko iyudo kuom jogo moyie puonj.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Pesa moyud e yo ma ok kare lal nono, to ngʼat makano pesa matin matin miyo omedore.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Gima igeno mobudho miyo chuny bedo matuo, to gima igeno motimore en yath mar ngima.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Ngʼat ma jaro puonj biro yudo pokne, to ngʼat moluoro chik imiyo pok maber.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Puonj mar ngʼat mariek en soko mar ngima ma reso ngʼato e obadho mag tho.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Bedo gi winjo kelo luor, to yor ngʼato ma ok ja-adier tek.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Ngʼato ka ngʼato mariek timo gik moko kuom ngʼeyo, to ngʼat mofuwo nyiso mana fupe.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Jaote marach donjo e chandruok, to jaote modimbore kelo konyruok.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Ngʼat modagi siem nwangʼo dhier kod wichkuot, to ngʼato angʼata mawinjo kikwere to yudo duongʼ.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Geno mochopi en gima mit ne chuny, to joma ofuwo ok dwar aa e richo.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Ngʼat mawuotho gi ngʼama riek bedo mariek, to osiep joma ofuwo hinyore.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Chandruok luwo jaricho, to mwandu e ohand ngʼat makare.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Ngʼat maber weyo mwandu ne nyithind nyithinde, to mwandu jaricho okan ni joma kare.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Puoth ngʼat ma jachan sa moro nyalo nyago chiemo mangʼeny, to tim ma ok kare tiekogi duto.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Ngʼat ma ok ti kod kede kuom chwado wuode, omon kod wuode, to ngʼat mohere bedo motangʼ mondo orieye.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Joma kare chiemo moromo kaka chunygi dwaro, to ii ngʼat marach nigi kech.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
