Kwan 14
1 Otienono oganda duto mag gwengʼ notingʼo dwondgi malo mi giywak matek.
Tehdy pozdvihše se všecko množství, křičeli, a plakal lid v tu noc.
2 Jo-Israel duto nongʼur ne Musa kod Harun, kendo chokruok mar oganda duto nowachonegi niya, “Donge dine ber ka watho Misri? Kata mana e thim ka!
A reptali proti Mojžíšovi i proti Aronovi všickni synové Izraelští, a řeklo k nim všecko množství: Ó bychom byli zemřeli v zemi Egyptské, aneb na této poušti, ó bychom byli zemřeli!
3 Angʼo momiyo Jehova Nyasaye kelowa e pinyni mondo negwa gi ligangla? Mondewa kod nyithindwa ibiro kaw mana kaka gik moyaki. Donge deber ka wadok Misri?”
A proč Hospodin vede nás do země té, abychom padli od meče, ženy naše i dítky naše aby byly v loupež? Není-liž nám lépe navrátiti se zase do Egypta?
4 Kendo negiwacho e kindgi giwegi niya, “Onego wayier jatelo mondo wadog Misri.”
I řekli jeden druhému: Ustanovme sobě vůdci, a navraťme se do Egypta.
5 Eka Musa kod Harun nopodho auma e nyim chokruok mar oganda Israel duto mane ochokore kanyo.
Tedy padli Mojžíš a Aron na tváři své přede vším množstvím shromáždění synů Izraelských.
6 Joshua wuod Nun kod Kaleb wuod Jefune, ma gin achiel kuom joma ne odhi nono piny Kanaan, noyiecho lepgi
Jozue pak, syn Nun, a Kálef, syn Jefonův, z těch, kteříž byli shlédli zemi, roztrhli roucha svá,
7 mi owacho ne chokruok mar oganda jo-Israel duto niya, “Piny mane wakalo e iye kendo wanono ber miwuoro.
A mluvili ke všemu množství synů Izraelských, řkouce: Země, kterouž jsme prošli a vyšetřili, jest země velmi velice dobrá.
8 Ka dipo ni Jehova Nyasaye mor kodwa, to obiro telonwa nyaka e pinyno, piny mopongʼ gi chak kod mor kich, kendo obiro miyowa pinyno.
Bude-li Hospodin laskav na nás, uvedeť nás do země té, a dá ji nám, a to zemi takovou, kteráž oplývá mlékem a strdí.
9 Gima utim en ni kik ungʼanyne Jehova Nyasaye. Kik uluor jopinyno, nikech wabiro mwonyogi duto. Jarit mag-gi osea, to wan to Jehova Nyasaye nikodwa kendo kik uluorgi.”
Toliko nepozdvihujte se proti Hospodinu, ani se bojte lidu země té, nebo jako chléb náš jsou. Odešlatě od nich ochrana jejich, ale s námi jest Hospodin; nebojtež se jich.
10 To chokruok mar oganda duto nowuoyo e kindgi giwegi mondo gichielgi gi kite. Eka duongʼ mar Jehova Nyasaye nothinyore ne jo-Israel duto e Hemb Romo.
Tedy mluvilo všecko množství, aby je kamením uházeli, ale sláva Hospodinova ukázala se nad stánkem úmluvy všechněm synům Izraelským.
11 Jehova Nyasaye nowacho ne Musa niya, “Nyaka karangʼo ma jogi biro jarae? Nyaka karangʼo ma jogi biro tamore yie kuoma, kata bangʼ timo honni mopogore opogore e kindgi?
I řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokavadž popouzeti mne bude lid ten? A dokud nebudou mi věřiti pro tak mnohá znamení, kteráž jsem činil u prostřed nich?
12 Abiro negogi gi masira mi atiekgi chuth, to un to abiro miyou ubed oganda maduongʼ kendo motegno moloyogi.”
Raním jej morem a rozženu jej, tebe pak učiním v národ veliký a silnější, nežli jest tento.
13 Musa noywak ne Jehova Nyasaye niya, “Jo-Misri ongʼeyo wachni malongʼo ni in ema nigolo jo-Israel oa kuomgi gi tekoni iwuon.
I řekl Mojžíš Hospodinu: Ale uslyšíť to Egyptští, z jejichž prostředku vyvedl jsi lid tento v síle své,
14 Kendo gibiro nyiso jopinyni wachni. To bende gisewinjo ni in, yaye Jehova Nyasaye, oseneni kitelonegi godiechiengʼ gi boche mag polo, to gotieno itelonegi gi pilni mar mach.
A řeknou s obyvateli země té: (nebo slyšeli, že jsi ty, ó Hospodine, byl u prostřed lidu tohoto, a že jsi okem v oko spatřován byl, ó Hospodine, a oblak tvůj stál nad nimi, a v sloupě oblakovém předcházel jsi je ve dne, a v sloupě ohnivém v noci),
15 Ka inego jogi duto dichiel, to oganda mabiro winjo wach machalo kama kuomi biro wacho niya,
Když tedy zmoříš lid ten, všecky až do jednoho, mluviti budou národové, kteříž slyšeli pověst o tobě, říkajíce:
16 ‘Jehova Nyasaye ne ok nyal chopo gi jogi e piny mane osingorenegi kokwongʼore, momiyo ne onegogi e thim.’
Proto že nemohl Hospodin uvésti lidu toho do země, kterouž jim s přísahou zaslíbil, zmordoval je na poušti.
17 “Mad koro teko Jehova Nyasaye oyangre malongʼo, mana kaka isewacho:
Nyní tedy, prosím, nechať jest zvelebena moc Páně, jakož jsi mluvil, řka:
18 ‘Jehova Nyasaye ok kech piyo, to en gihera mogundho kendo oweyo ne ji richogi kendo ongʼwono ne joma ongʼanyo. To kata kamano, joma oketho ok nyal we ma ok okum; okumo nyithindo kuom richo mag wuonegi nyaka tiengʼ mar adek kata nyaka tiengʼ mar angʼwen.’
Hospodin dlouhočekající a hojný v milosrdenství, odpouštějící nepravost a přestoupení, kterýž však z vinného nečiní nevinného, ale navštěvuje nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení.
19 Kaluwore gihera mari maduongʼ, yie iwene jogi richo mag-gi, mana kaka isebedo ka ingʼwononegi chakre gia Misri nyaka sani.”
Odpusť, prosím, nepravost lidu tohoto podlé velikého milosrdenství svého, tak jako jsi odpouštěl lidu tomuto, jakž vyšel z Egypta až dosavad.
20 Jehova Nyasaye nodwoko niya, “Aseweyonegi richogi mana kaka ne ikwayo.
I řekl Hospodin: Odpustil jsem vedlé slova tvého.
21 Kata kamano, akwongʼora gi nyinga awuon kod duongʼ mara mopongʼo piny,
A však živ jsem já, a sláva má naplňuje všecku zemi,
22 ni onge kata mana ngʼato achiel kuomgi mane oneno duongʼ mara kod ranyisi mag honni mane atimo Misri kendo e thim, to ne ok owinja kendo otema nyadipar; ma nochopi e piny mane asingonegi.
Že všickni ti, kteříž viděli slávu mou a znamení má, kteráž jsem činil v Egyptě a na poušti této, a kteříž pokoušeli mne již desetkrát, aniž uposlechli hlasu mého,
23 Bende onge kata mana ngʼato achiel kuomgi mabiro neno piny mane asingone kweregi ka akwongʼora. Ngʼato angʼata ma osenyisa achaya ok none pinyno.
Neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, aniž jí kdo z těch, kteříž mne popouzeli, uhlédá.
24 To nikech jatichna Kaleb nigi chuny mopogore kod mag-gi kendo ma luwa gi chunye duto, abiro tere e piny mane odhiyoeno, kendo nyikwaye nokaw pinyno kaka girkeni margi.
Ale služebníka svého Kálefa, (nebo v něm byl jiný duch, a cele následoval mne, ) uvedu jej do země, do kteréž chodil, a símě jeho dědičně obdrží ji.
25 To nikech jo-Amalek kod jo-Kanaan odak e kuonde mag holo, dwoguru kiny kendo udhi e thim mantiere e yo mochiko Nam Makwar.”
Ale poněvadž Amalechitský a Kananejský bydlí v tom údolí, obraťte se zase zítra, a beřte se na poušť cestou k moři Rudému.
26 Jehova Nyasaye nowacho ne Musa kod Harun niya,
Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi, řka:
27 “Nyaka karangʼo ma oganda ma timbegi richogi biro ngʼur koda? Asewinjo ngʼur mar jo-Israel ma jo-mibadhigi.
Až dokud snášeti budu množství toto zlé, kteréž repce proti mně? Až dokud reptání synů Izraelských, kteříž repcí proti mně, slyšeti budu?
28 Omiyo nyisgiuru ni Jehova Nyasaye owacho ni, ‘Akwongʼora gi nyinga awuon, ni abiro timonu mana gigo mane awinjo kuwacho:
Rci jim: Živ jsem já, praví Hospodin, žeť vám učiním tak, jakž jste mluvili v uši mé:
29 Ringreu nolwar mana e thimni; ngʼato angʼata kuomu ma hike piero ariyo ka dhi nyime mane okwan e ndalo kweno kendo mosengʼur koda.
Na poušti této padnou mrtvá těla vaše, a všickni, kteříž jste sečteni, podlé všeho počtu vašeho od majících let dvadceti a výše, kteříž jste reptali proti mně,
30 Onge ngʼato angʼata kuomu manodonji e piny mane asingone katingʼo bada malo mondo obed dalau, makmana Kaleb wuod Jefune kod Joshua wuod Nun.
Nevejdete, pravím, vy do země, o kteréž, zdvihna ruku svou, přisáhl jsem, že vás osadím v ní, jediné Kálef, syn Jefonův, a Jozue, syn Nun.
31 To kuom nyithindu mane uwacho ni ibiro kaw kaka gik moyaki, gin to abiro kelogi mondo giyud mor mar piny mane udagi.
Ale dítky vaše malé, o nichž jste řekli, že v loupež budou, ty uvedu, aby užívali země té, kterouž jste vy pohrdli.
32 To un, ringreu nodongʼ e thim.
Těla pak vaše mrtvá padnou na poušti této.
33 Nyithindu nobed jokwath e pinyni kuom higni piero angʼwen, ka giyudo thagruok nikech bedou maonge gi ratiro, nyaka ane ni ringre ngʼama ogik odongʼ e thim.
A synové vaši budou tuláci na poušti této čtyřidceti let, a ponesou pokutu smilství vašeho, až do konce vyhynou těla vaše na poušti.
34 Ne ubet ka unono pinyno kuom ndalo piero angʼwen, omiyo unuchul richou kuom higni piero angʼwen, ka higa achiel ikwano kar ndalo achiel, mi unufweny malongʼo gima omiyo akwedou.’
Podlé počtu dnů, v nichž jste procházeli zemi tu, totiž čtyřidceti dnů, jeden každý den za rok počítaje, ponesete nepravosti své čtyřidceti let, a poznáte pomstu svého odtržení se ode mne.
35 An, Jehova Nyasaye, asewacho, kendo abiro timo gigi adieri ne oganda ma timbegi richogi, moseriwore mar kweda. Giko mar ngimagi notimre e thim; kendo kae ema gibiro thoe.”
Já Hospodin mluvil jsem, že to učiním všemu tomuto množství zlému, kteréž se zrotilo proti mně; na poušti této do konce zhynou, a tu zemrou.
36 Omiyo joma Musa ne oseoro mondo odhi onon pinyno, mi odwogo kendo omiyo oganda duto ma timbegi richogi ongʼur kode kaluwore gi wach marach mane gikelo kuom pinyno;
Muži pak ti, kteréž poslal byl Mojžíš k shlédnutí země té, a kteříž, navrátivše se, uvedli v reptání proti němu všecko množství to, haněním ošklivíce zemi,
37 jogi mane okelo wach marachni kuom pinyno noneg-gi gi masira e nyim Jehova Nyasaye.
Ti, řku, muži, kteříž haněli zemi, ranou těžkou zemřeli před Hospodinem.
38 Kuom joma nodhi nono pinyno, Joshua wuod Nun kod Kaleb wuod Jefune kende ema notony.
Jozue pak, syn Nun, a Kálef, syn Jefonův, živi zůstali z mužů těch, kteříž chodili k vyšetření země.
39 Ka Musa nowacho ne jo-Israel duto wachni kendo ne giywak gi lit ahinya.
Tedy mluvil Mojžíš slova ta ke všechněm synům Izraelským; i plakal lid velmi.
40 Kiny gokinyi mangʼich ne giwuok mi gidhi e piny manie got. Negiwacho niya, “Wasetimo richo. Wabiro dhi nyaka kama Jehova Nyasaye nosingo.”
A vstavše ráno, vstoupili na vrch hory, a řekli: Aj, my hotovi jsme, abychom šli k místu, o němž mluvil Hospodin; nebo jsme zhřešili.
41 To Musa nowachonegi niya, “Angʼo momiyo utamoru winjo chik Jehova Nyasaye? Mano ok bi timore!
Jimž řekl Mojžíš: Proč jest to, že vy přestupujete přikázaní Hospodinovo? ješto vám to na dobré nevyjde.
42 Kik udhi kuno, nikech Jehova Nyasaye oseweyou. Wasiku biro lou,
Nevstupujte, nebo Hospodin není u prostřed vás, abyste nebyli poraženi od nepřátel vašich.
43 nimar jo-Amalek kod jo-Kanaan noked kodu kuno. Nikech useweyo Jehova Nyasaye, ok enodhi kodu kendo nonegu gi ligangla.”
Amalechitský zajisté a Kananejský jest tu před vámi, a padnete od meče, proto že jste se odvrátili od následování Hospodina, aniž také Hospodin bude s vámi.
44 To kata kamano, ne ok gidewo wachno, mi gichako dhi malo e piny got, to Musa kata Sandug Muma mar Jehova Nyasaye ne ok owuok e kambi.
Oni pak předce usilovali vstoupiti na vrch hory, ale truhla smlouvy Hospodinovy a Mojžíš nevycházeli z stanů.
45 Eka jo-Amalek kod jo-Kanaan mane odak e piny got nolor mwalo mi omonjogi kendo neginegogi duto ma gichopo nyaka Horma.
Tedy sstoupili Amalechitský a Kananejský, kteříž bydlili na těch horách, a porazili je, a potírali je až do Horma.
