< Nehemia 5 >
1 Joma chwo kod mondgi notingʼo dwondgi ka giywak matek ne owetegi ma jo-Yahudi.
Byl pak pokřik veliký lidu i žen jejich na bratří jich Židy.
2 Moko kuomgi ne wacho niya, “Wan kod yawuotwa gi nyiwa wathoth mokalo; to mondo wachiem kendo wabed mangima, nyaka wabed kod cham.”
Nebo někteří pravili: Synů a dcer máme tak mnoho, že za ně obilé jednáme, abychom jísti a živi býti mohli.
3 Jomoko kuomgi ne wacho niya, “Wasingo ni ji puothewa, puothewa mag mzabibu, kod miechwa mondo wayud cham ndalo mar kech.”
Jiní opět pravili: Pole svá i vinice své, a domy své zzastavovati musíme, abychom obilé jednati mohli v hladu tomto.
4 Eka jomoko to ne wacho niya, “Chunowa ni nyaka wahol pesa mondo wachul godo osuru mar ruoth e puothewa kod puothe mzabibu.
Jiní ještě pravili: Musíme vypůjčiti peněz, abychom dali plat králi, na svá pole i vinice své,
5 Kata obedo ni wan ringruok kod remo achiel kaka jopinyni to kata bed ni yawuotwa ber mana ka yawuotgi, to pod waketo yawuotwa kod nyiwa kaka wasumbini. Nyiwa moko to ne oseketi wasumbini, to waonge gi teko, nikech puothewa kod puothewa mag mzabibu koro gin mek jomoko nono.”
Ješto aj, jakož tělo bratří našich, tak těla naše, jakož synové jejich, tak i synové naši. A však my musíme podrobovati syny své a dcery své v službu, a některé již ze dcer našich podrobeny jsou, a nemůžeme s nic býti, poněvadž pole naše a vinice naše drží jiní.
6 Kane awinjo ywakgi kod weche mane odonjnigigo, iya nowangʼ ahinya.
Protož rozhněval jsem se velmi, když jsem slyšel křik jejich a slova taková.
7 Ne aparo wechego matut mi adonjone joka ruoth kod jotelo. Ne anyisogi niya, “Uyudo ohala kuom jowadu uwegi!” Omiyo ne aluongo buch galamoro mondo awuo kodgi,
I uložil jsem v srdci svém, abych domlouval přednějším a knížatům, řka jim: Vy jste ti, jenž obtěžujete jeden každý bratra svého. I svolal jsem proti nim shromáždění veliké.
8 mi awachonegi niya, “Wasetemo kaka wanyalo ma waduogo owetewa mane joma ok jo-Yahudi ongʼiewo kuomu kaka wasumbini. Koro sani uuso oweteu, to mano biro chunowa ni nyaka wawargi kendo!” Negilingʼ thi, nikech onge gima neginyalo wacho.
A řekl jsem jim: My vyplacujeme bratří své Židy, kteříž prodáni byli pohanům, podlé možnosti naší. Což vy zase prodávati máte bratří vaše, anobrž což je sobě prodávati budete? Kteřížto umlkli a nenalezli odpovědi.
9 Eka ne adhi nyime ka awacho niya, “Gima utimoni ok ber. Donge duluorie Nyasachwa mondo ugengʼ achaya mar joma ok jo-Yahudi ma wasikwa ochayowago?
Řekl jsem dále: Není to dobře, což děláte. Zdali v bázni Boha našeho nemáte choditi raději než v pohanění pohanů, nepřátel našich?
10 An, owetena kod joga bende waholo ji pesa kod cham to ok wakaw ohala, omiyo hola midwoko gohala nyaka rum!
I já také s bratřími svými a s služebníky svými mohl bych bráti od nich peníze aneb obilé, a však odpusťme jim medle ten dluh.
11 Duoknegiuru puothegi, puothegi mag mzabibu, puothegi mag zeituni kod utegi, kaachiel gi hola midwoko gohala ma gin achiel ewi mia achiel mar pesa gi cham, gi divai manyien kod mo.”
Navraťte jim, prosím, ještě dnes pole jejich, vinice jejich, zahrady olivové jejich i domy jejich, i ten stý díl peněz, obilé, vína i oleje, kterýž od nich béřete.
12 Negiwacho niya, “Wabiro duogonugi kendo ok wabi chunou mondo umedwa gimoro amora kuomgi. Wabiro timo kaka uwachono.” Bangʼe ne aluongo jodolo mi giketo joka ruoth kod jotelo okwongʼore ni gibiro timo kaka gisesingore.
Odpověděli: Navrátíme, aniž čeho od nich vyhledávati budeme; tak učiníme, jakž ty pravíš. Tedy svolav kněží, zavázal jsem je přísahou, aby tak učinili.
13 Bende ne atengʼo nangana mi awacho niya, “Kamano bende e kaka Nyasaye onego omaa od ngʼato angʼata motamore rito singruokni mwandune. Omiyo mad ngʼama chalo kamano tengʼe oko mi odongʼ gi lwete nono!” Kuom mano, kanyakla mar oganda nodwoko niya, “Amin,” kendo negipako Jehova Nyasaye. Kendo ji notimo mana kaka ne gisesingono.
Vytřásl jsem také podolek svůj, a řekl jsem: Tak vytřes Bůh každého muže, kdož by nenaplnil slova tohoto, z domu jeho, z úsilí jeho, a tak buď vytřesený a prázdný. I řeklo všecko shromáždění: Amen, a chválili Hospodina. I učinil lid tak.
14 To bende kochakore e higa mar piero ariyo mar loch Ruoth Artaksases, e ndalo mane oyiera jatelo e piny Juda, nyaka ochopo e hike mar piero adek gariyo, ma duto ne gin higni apar gariyo, an kod owetena ne ok wachamo chiemo mane opog ne jatelo.
Anobrž také ode dne, v němž jsem postaven, abych byl vývodou jejich v zemi Judské, od léta dvadcátého až do léta třidcátého druhého Artaxerxa krále, za dvanácte let, ani já ani bratří moji pokrmu knížecího jsme nejedli,
15 To jotelo machon, mane otiyo kapok achako tich, noketo tingʼ mapek ne ji mine gikawo nus kilo mar fedha koa kuomgi kaachiel gi chiemo kod divai. Jolupgi bende nomiyo ji tingʼno mapek. To nikech luor mane amiyo Nyasaye an to ne ok atimo kamano.
Ješto vývodové prvnější, kteříž byli přede mnou, obtěžovali lid, berouce od nich chléb a víno mimo čtyřidceti lotů stříbra. Nadto i služebníci jejich ssužovali lid, čehož jsem já nečinil, boje se Boha.
16 Kuom mano, anto ne achiwora ne tich mar ohingani. Joga duto nochokore kanyakla ne tich; ne ok angʼiewo lowo moro amora e pinyno.
Alebrž také i při opravování zdi pracoval jsem, aniž jsme skupovali rolí, ano i všickni služebníci moji byli tu shromážděni k dílu.
17 To bende, jo-Yahudi mia achiel gi piero abich kod jotelo nochiemo e mesana, kaachiel gi ogendini mane obiro irwa koa machiegni kodwa.
Přesto Židé a knížat půl druhého sta osob, a kteříž přicházeli k nám z národů okolních, jídali u stolu mého.
18 Odiechiengʼ ka odiechiengʼ notedna rwath achiel, rombe auchiel machwe, kod gwen, to ndalo apar ka ndalo apar divai mopogore opogore nokel mangʼeny. To kata kamano, ne ok adwaro chiemo mane opog ne jatelo, nikech gigo mane idwaro ne ohewo jogi tingʼo.
Pročež strojívalo se toho na každý den jeden vůl, šest ovec výborných, též i ptáci byli mi strojeni, a v jednom z desíti dnů všelijakého vína dávalo se dosti. Však s tím se vším pokrmu knížecího nežádal jsem, nebo těžká poroba vzložena byla na lid ten.
19 Yaye Nyasacha, para gi ngʼwono kuom gik masetimone jogi,
Budiž pamětliv na mne, Bože můj, k dobrému, což jsem pak koli činil při lidu tomto.