< Mathayo 19 >
1 Kane Yesu osetieko wacho gigi, noa Galili kendo nodhi nyaka e gwengʼ mar Judea man loka aora Jordan.
Po tomto hovoru Ježíš odešel do Judska za Jordánem.
2 Oganda maduongʼ noluwe, kendo nochangogi kuno.
Mnoho lidí šlo za ním a on uzdravoval nemocné.
3 Jo-Farisai moko nobiro ire mondo oteme. Negipenje niya, “Bende chik oyie mondo ngʼato oketh keny gi chiege nikech wach moro amora?”
Přišli za ním i farizejové a chtěli ho vyprovokovat k nějakému výroku, který by mohli použít proti němu. „Může se člověk rozvést z jakéhokoliv důvodu?“zeptali se.
4 To nodwokogi niya, “Donge usesomo ni kar chakruok Jachwech ‘nochweyogi dichwo gi dhako,’
On odpověděl: „Nečetli jste v Písmu, že když na počátku Bůh stvořil muže a ženu, ustanovil: Muž opustí své rodiče, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí? Nikdo nemá právo rozdělit to, co Bůh spojil.“
5 nomedo wacho ni, ‘Kuom mano, dichwo nowe wuon kod min kendo nopadre gi chiege, mi ji ariyogo nodok ringruok achiel?’
6 Omiyo koro ok gin ji ariyo, to gin ringruok achiel. Kuom mano, gima Nyasaye oseriwo kaachiel kik dhano moro amora pogi.”
7 Negiwachone niya, “Ka en kamano to marangʼo Musa nochiko ni dichwo mondo omi chiege barup weruok mar ketho keny eka oriembe?”
Oni však namítali: „Proč tedy Mojžíš řekl, že muž může propustit manželku jednoduše tím, že jí dá rozlukový lístek?“
8 Yesu nodwokogi niya, “Musa noyieneu mondo uketh keny gi mondu nikech chunyu matek. To ok ne en kamano nyaka aa chakruok.
Ježíš odpověděl: „Toto ustanovení Mojžíšova zákona je ústupkem vaší tvrdosti a nesnášenlivosti. Původní Boží úmysl to však nikdy nebyl.
9 Anyisou ni dichwo moro amora moketho keny gi chiege, makmana ne wach chode, mi okendo dhako machielo, to otimo richo mar terruok.”
Já vám říkám, že kdo se rozvádí z jiného důvodu, než je cizoložství jeho partnera, a uzavírá nový sňatek, dopouští se sám cizoložství.“
10 Jopuonjre nowachone niya, “Ka kamano e kaka wach chalo e kind dichwo gi dhako to ber moloyo ka ngʼato ok okendo.”
Učedníci mu řekli: „Když mohou nastat takové těžkosti mezi mužem a ženou, pak je lepší se neženit.“
11 To Yesu nowachonegi niya, “Ji duto ok nyal rwako wachno, makmana joma osemi nyalo mar timo kamano.
On odpověděl: „Tak jednoduché to není. Je zde nutné porozumět Boží vůli.
12 Nimar jomoko gin bwoch nikech ne onywolgi kamano, joma moko ji ema oloko bwoch, to mamoko to oseweyo kend nikech wach pinyruodh polo. Ngʼat mohero rwako wachni to mondo orwake.”
Jsou tři důvody proto, aby člověk zůstal svobodný: když je k manželství od narození nezpůsobilý, když mu v uzavření sňatku zabránili lidé, nebo když se manželství zřekne dobrovolně pro plnou službu Boží věci. Rozumíte tomu?“
13 Eka ji nokelone Yesu nyithindo matindo, mondo oyie lwete kuomgi, kendo olemnegi. To jopuonjre nokwero joma nokelogigo.
Potom k Ježíšovi nosili malé děti, aby jim žehnal a modlil se za ně. Učedníci však domlouvali těm, kteří děti přivedli, aby Ježíše neobtěžovali.
14 To Yesu nowacho niya, “Weuru nyithindo matindo obi ira, kendo kik utamgi, nikech pinyruodh polo en mar ji machal ka magi.”
On jim ale řekl: „Nechte je, ať jdou ke mně, a nebraňte jim. Jejich místo je u mne.“
15 Kane oseketo lwete kuomgi, nomedo dhi nyime koa kanyo.
Kladl na ně ruce a žehnal jim. Pak odtud odešel.
16 Eka ngʼat moro nobiro ir Yesu mopenje niya, “Japuonj, en angʼo maber monego atim mondo eka ayud ngima mochwere?” (aiōnios )
Za Ježíšem přišel jeden mladý člověk a ptal se ho: „Mistře, jakými dobrými skutky mohu získat věčný život?“ (aiōnios )
17 To Yesu nowacho niya, “Angʼo momiyo ipenja kuom gima ber? Nitie mana Ngʼat achiel kende maber. Ka idwaro donjo e ngima to rit chike.”
Ježíš mu na to řekl: „Snažíš se být dobrý? To se chceš vyrovnat Bohu, který jediný je skutečně dobrý! Plň jeho přikázání a budeš věčně živ.“
18 Ngʼatno nopenje niya, “Chike mage?” Yesu nodwoko ni, “‘Kik ineki, kik iterri, kik ikwal, kik ihang wach,
„Která to jsou?“zeptal se mladý muž. Ježíš odpověděl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, lhát,
19 luor wuonu gi minu, kendo her wadu kaka iherori iwuon.’”
budeš ctít svoje rodiče, své bližní budeš milovat jako sebe!“
20 Wuowi matin-no nowachone niya, “Mago duto aserito. En angʼo machielo ma pod aremo?”
Mladík na to řekl: „To všechno jsem vždycky dodržoval. Co mi ještě chybí?“
21 Yesu nodwoke niya, “Kidwaro doko malongʼo chuth to dhiyo ius gigi duto mondo imi joma odhier eka inibed gi mwandu e polo. Bangʼ timo kamano to bi mondo iluwa.”
Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej celý svůj majetek a peníze rozdej chudým, a tak budeš mít poklad v nebi. Pak se vrať a staň se mým učedníkem.“
22 Ka wuowi matin-no nowinjo mano, noa ka chunye lit, nikech ne en-gi mwandu mathoth ahinya.
Mladík zesmutněl a zklamaně odešel. Měl totiž velký majetek.
23 Eka Yesu nowachone jopuonjrene niya, “Awachonu adier ni en gima tek mondo jamoko odonji e pinyruodh polo.
Ježíš pak řekl svým učedníkům: „Pro zámožného člověka je velmi nesnadné postavit se na Boží stranu.
24 Bende anyisou ni yot mondo ngamia okadhi e wangʼ sandan moloyo jamoko donjo e pinyruodh Nyasaye.”
Kdybych to měl k něčemu přirovnat, pak snáze projde velbloud uchem jehly, nežli bohatý branou Božího království.“
25 Kane jopuonjre owinjo wachni, ne gidhier nono kendo negipenjore niya, “Kare en ngʼa manyalo kwo?”
Učedníky to překvapilo a ptali se: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“
26 To Yesu nongʼiyogi tir mi owachonegi niya, “Mano en gima ok nyalre kuom dhano, to kuom Nyasaye to gik moko duto nyalore.”
Ježíš se na ně zadíval a řekl: „V lidských silách to není, ale Bůh dokáže všechno.“
27 Petro nodwoke niya, “Wan waseweyo gik moko duto mondo waluwi! Kara en angʼo mwabiro yudo?”
Petr se ozval a řekl: „My jsme se vzdali všeho a jdeme za tebou. Co nás čeká?“
28 Yesu nowachonegi niya, “Awachonu adier ni chiengʼ ma nolokie gik moko duto manyien, ka Wuod Dhano nobed e kom lochne man-gi duongʼ, un musebedo ka uluwa bende unubed e kombe mag loch apar gariyo, kungʼado bura ne ogendini apar gariyo mag Israel.
Ježíš odpověděl: „Ujišťuji vás, že až přijdu, abych stvořil nový svět, nad kterým budu panovat v plné slávě, pak vás dvanáct, kteří mne následujete, posadím po svém boku jako soudce celého Izraele.
29 Kendo ngʼato ka ngʼato moseweyo ode, kata owetene kata nyiminene, kata wuoro kata min, kata nyithindo, kata puothe nikech an, noyud gigo nyadi mia, kendo nocham ngima mochwere. (aiōnios )
A každému, kdo se vzdá domova, bratrů, sester, otce, matky, manželky, dětí nebo majetku proto, aby šel za mnou, všechno mu mnohokrát vynahradím a bude mít podíl na věčném životě. (aiōnios )
30 To ji mangʼeny masani okwongo nobed chien mogik, kendo joma sani ni chien mogik, nobed mokwongo.
Mnozí první budou poslední a poslední budou první.