Luka 2
1 E ndalogo, Kaisar Agusto nogolo chik mondo okwan ji e piny Rumi duto.
V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši.
2 (Ma ne en kweno mokwongo mane otimore ka Kwirinio ne en ruodh Siria.)
Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius.
3 To ngʼato ka ngʼato nodhi e dalagi owuon mondo ondik nyinge.
Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod.
4 Kuom mano, Josef bende noa e dala mar Nazareth, e piny Galili modhiyo Judea nyaka Bethlehem e dala mar Daudi, nikech ne en achiel kuom joodgi kendo anywola gi Daudi.
Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu.
5 Nodhi kuno mondo okwane kod Maria, mane osingore mondo okendi, kendo nogeno yudo nyathi.
6 Kane gin kuno, kinde mar nywolo nyathi nochopo,
Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas
7 to nonywolo nyathine makayo, ma wuowi. Ne oboye gi nanga kendo nokete e sanduku mar chiemb dhok, nikech ne onge thuolo e od welo.
a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo.
8 To ne nitie jokwadh rombe manodak oko e lek machiegni kanyo, ka girito jambgi gotieno.
Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád.
9 Malaika mar Ruoth nobiro irgi kendo duongʼ mar Ruoth Nyasaye norieny, molworogi, mine giluor.
Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli,
10 To malaika nowachonegi niya, “Kik uluor. Akelonu wach maber mar mor maduongʼ mabiro bedo ni ji duto.
ale anděl je uklidňoval: „Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé.
11 Kawuononi e dala mar Daudi, osenywolnu Jawar; en Kristo Ruoth.
V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha.
12 Mani nobednu ranyisi: Ubiro yudo nyathi ma obo gi nengni ka onindo ei sanduku mar chiemb dhok.”
Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě.“
13 Apoya nono oganda maduongʼ mar jopolo nothinyore kod malaika ka gipako Nyasaye kendo wacho niya,
Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali:
14 “Duongʼ obed ni Nyasaye e polo malo kendo kwe obed e piny ne ji ma Nyasaye oyiero.”
„Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!“
15 Kane malaika noseweyo jogi kendo dhiyo e polo, jokwath nowacho kendgi niya, “Wadhiuru Bethlehem mondo wane gima osetimore, ma Ruoth osenyisowa kuome ni.”
Andělé je opustili a pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma a přesvědčme se o tom, co nám anděl oznámil.“
16 Kuom mano negidhiyo mapiyo kendo negiyudo Maria gi Josef kod nyathi konindo e sanduku mar chiemb dhok.
Rychle se vydali na cestu a skutečně našli Marii s Josefem i novorozeňátko položené v jeslích.
17 Kane gisenene, negilando wach mar gima ne owachnegi kuom nyathini,
Když je uviděli, začali vyprávět, co jim bylo pověděno o tom dítěti.
18 Kendo ji duto manowinjo wachni, nowuoro gima jokwath nowachonegi.
Všichni, kdo je slyšeli, se divili.
19 To Maria nokano wechegi duto kendo nokanogi e chunye.
Marie si to zapamatovala a přemýšlela o tom.
20 Jokwath nodok, ka gipako Nyasaye kendo miyo Nyasaye duongʼ kuom gik moko duto mane gisewinjo kendo neno, mana kaka nosenyisgi.
Pastýři se vrátili ke svým stádům, radovali se a děkovali Bohu, že našli všechno tak, jak jim anděl oznámil.
21 Odiechiengʼ mar aboro kane kinde monego otere nyangu ochopo nomiye nying ni Yesu, nyingno mane malaika osemiye kapok omak ichne.
Osmý den dali Marie s Josefem chlapce obřezat. Dostal jméno Ježíš, jak to anděl určil ještě před jeho narozením.
22 Kane kinde ochopo mar pwodhruok kaka Chik mar Musa nochopo, Josef gi Maria notere Jerusalem mondo gichiwe ne Ruoth Nyasaye
Mojžíšův zákon přikazoval, aby každá žena čtyřicátý den po narození chlapce přinesla oběť do chrámu.
23 (mana kaka nondiki e chik mar Ruoth Nyasaye niya, “Nyathi ka nyathi makayo ma wuowi nyaka wal ne Ruoth”),
24 kendo kitimo misango koluwore gi gima owachi e Chik mar Ruoth Nyasaye ni mondo ochiw: “akuch odugla ariyo kata nyithi akuru ariyo.”
Proto i Marie po této době splnila tuto povinnost. Zároveň s sebou vzali i dítě, aby ho podle jiného Mojžíšova předpisu jako prvorozeného syna zasvětili Bohu.
25 E kindeno ne nitiere ngʼato Jerusalem miluongo ni Simeon, ne en ngʼat makare kendo moluoro Nyasaye. Norito loch mar Israel, kendo Roho Maler neni kuome.
V Jeruzalémě žil zbožný stařec jménem Simeon. Řídil se Božími přikázáními a očekával Mesiáše.
26 Roho Maler nofwenyone ni ok obi tho kapok oneno Kristo ma Ruoth Nyasaye biro oro.
Byl veden Duchem svatým, který ho také ujistil, že nezemře dříve, dokud Mesiáše na vlastní oči neuzří.
27 Roho notelone motere ei hekalu. Kane jonywol okelo nyathigi ma Yesu mondo otimne gino ma Chik dwaro,
Na pokyn Ducha přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy rodiče zasvěcovali Ježíše Bohu.
28 Simeon nokawe moriwe e bade kendo nopako Nyasaye, kowacho niya,
Simeon vzal dítě do náruče a modlil se:
29 “Ruoth Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto, kaka ne isesingo, koro we jatichni odhi gi kwe.
„Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib. Nyní mohu klidně zemřít,
30 Nimar wengena oseneno warruokni,
protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele,
31 miseiko e nyim ji duto,
kterého dáváš celému světu.
32 ler mar fweny ne joma ok jo-Yahudi, to mar duongʼ ni jogi Israel.”
Pohanům bude světlem a Izraeli slávou.“
33 Wuon gi min nyathi nowuoro wach mane owach kuome.
Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti.
34 Eka Simeon nogwedhogi kendo nowachone Maria, min mare niya, “Nyathini oketi mondo okel podho piny gichungʼ malo mar ji mangʼeny e Israel, kendo obed ranyisi mibiro wuo kuome marach.
Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: „Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení.
35 Kuom mano paro mag chunje mangʼeny ibiro fwenyo. To ligangla biro chwoyo chunyi in iwuon bende.”
Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč.“
36 Ne nitie janabi madhako bende, Ana, nyar Fanuel ma ja-dhood Asher. Ne oti ahinya; bende noyudo osedak gi chwore higni abiriyo bangʼ kendne,
Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z rodu Ašerova. Po sedmiletém manželství ovdověla a nyní jí bylo čtyřiaosmdesát let. Nevycházela už vůbec z chrámu a její dny i noci byly naplněny službou Bohu, modlitbami a častými posty.
37 eka nodoko dhako ma chwore otho nyaka koro ne en ja-higni piero aboro gangʼwen. Ne ok oa e hekalu to nolemo otieno gi odiechiengʼ, kotweyo chiemo kendo olamo.
38 Kane obiro irgi e kindeno, nogoyo erokamano ni Nyasaye kendo nowuoyo kuom nyathi ni ji duto mane ogeno kuom resruok mar Jerusalem.
V tu chvíli k nim přistoupila i ona a děkovala za to dítě. Všem, kteří v Jeruzalémě vyhlíželi Spasitele, oznamovala, že očekávaný Mesiáš je již zde.
39 Kane Josef gi Maria josetimo duto mane dwarore kaluwore gi chik mar Ruoth, negidok Galili e dala margi Nazareth.
A tak Josef s Marií splnili, co přikazoval zákon. Později se vrátili do Nazaretu v Galileji.
40 To nyathino nodongo kendo nobedo motegno; nopongʼ kod rieko, kendo ngʼwono mar Nyasaye ne ni kuome.
Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.
41 Higa ka higa jonywolne ne dhiyo Jerusalem e Sawo mar Pasaka.
Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma slavit velikonoční svátky.
42 Kane en ja-higni apar gariyo, negidhiyo e Sawono kaluwore kod timgi.
Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho poprvé s sebou.
43 Bangʼ ka sawono norumo, ka jonywolne nedok dala, wuowi Yesu nodongʼ chien Jerusalem, to ne ok gingʼeyo mani.
Po slavnosti se všichni vydali na cestu domů, ale Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.
44 Ka giparo ni ne en ei oganda margi, negiwuotho moromo ndalo achiel eka negichako manye e dier wedegi kod osiepe.
Ti ho zpočátku ani nepohřešovali. Domnívali se, že zůstal někde vzadu mezi poutníky, kteří s nimi měli stejnou cestu. Protože se však celý den neukázal, sháněli ho mezi příbuznými a známými.
45 Kane ok giyude, negidok Jerusalem mondo gimanye.
Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho tam.
46 Bangʼ ndalo adek negiyude ei agolni mag hekalu, kobedo e kind jopuonj, kowinjogi kendo penjogi penjo.
Po třech dnech ho objevili v chrámu, jak sedí mezi učiteli zákona, naslouchá jim a hovoří k nim.
47 Ngʼato ka ngʼato manowinje nowuoro ngʼeyone kod dwokoge.
Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad moudrostí, se kterou odpovídal na otázky.
48 Kane jonywolne onene, negihum. Min-gi nowachone niya, “Wuoda, angʼo momiyo isetimonwa kamano? An kod wuonu wasedwari ka wan gi parruok.”
Rodiče tím byli překvapeni a matka mu vyčítala: „Chlapče, proč nám děláš takové starosti? Otec a já jsme tě hledali celí zoufalí.“
49 Nopenjogi niya, “Angʼo momiyo ne umanya? Ok ungʼeyo ni onego abed e od wuora?”
Ježíš jim odpověděl: „Proč jste mne hledali? Cožpak nevíte, že musím být tam, kde se jedná o záležitosti mého Otce?“
50 To ne ok gingʼeyo gima ne owachonegi.
Ale oni nepochopili, co tím mínil.
51 Eka nodhi nyaka Nazareth kodgi kendo nomiyogi luor kowinjogi. To min mare nokano wechegi duto e chunye.
Ježíš se pak s rodiči vrátil do Nazaretu a poslouchal je. Jeho matka si všechny takové události dobře zapamatovala.
52 To Yesu nomedo dongo kobedo gi rieko kendo e ringruok, ka en gi ngʼwono gi Nyasaye kod ji.
S Ježíšovým věkem rostla i jeho moudrost a byl milý Bohu i lidem.
