Luka 11
1 Chiengʼ moro Yesu ne lamo kamoro. Kane otieko, achiel kuom jopuonjrene nowachone niya, “Ruoth, puonjwa lamo, kaka Johana bende nopuonjo jopuonjrene.”
I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
2 Nowachonegi niya, “Ka ulamo to wachuru kama: “‘Wuonwa, nyingi mondo omi duongʼ, pinyruoth mari obi.
I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
3 Miwa odiechiengʼ kodiechiengʼ chiembwa mapile pile.
Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
4 Wenwa richowa, nimar wan bende waweyone ji duto matimonwa marach. Kendo kik iwe wadonj e tem.’”
I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
5 Eka nowachonegi niya, “Ka dipo ngʼato kuomu nigi osiepne to odhi dier otieno mi owachone ni, ‘Osiepna holae makati adek,
I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
6 nikech osiepna moro mane ni e wuoth osebiro lima to aonge gimoro ma anyalo keto e nyime mondo ocham.’
Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
7 Eka ngʼat mane ni e ot nodwoke ni, ‘We chanda. Dhoot oselor, kendo nyithinda ni koda e kitanda. Ok anyal chungo kendo miyi gimoro amora.’
A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
8 Awachonu ni kata obedo ni ok onyal aa malo mondo omiye makati kaka osiepne, to nikech kinda mar ngʼatno, obiro aa malo mi omiye moromo kaka odwaro.
Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
9 “Omiyo awachonu kama: Kwauru to nomiu; dwaruru to unuyudi kendo dwongʼuru to noyawnu dhoot.
I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
10 Nimar ngʼato ka ngʼato mokwayo imiyo, ngʼato madwaro nwangʼo kendo ngʼama dwongʼo, noyawne dhoot.
Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
11 “En ngʼa kuomu, wuone, ma ka wuodi okwayi rech, to imiye mana thuol?
Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
12 Kata kokwayi tongʼ gweno, imiye mana thomoni?
Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
13 Ka un, ma un joricho kamano, ungʼeyo miyo mich mabeyo ne nyithindu, koro Wuonu manie polo donge nyalo chiwo Roho Maler ne joma okwaye.”
Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
14 Chiengʼ moro Yesu ne riembo jachien mamomo. Kane jachien osewuok, ngʼat ma momono nowuoyo, kendo oganda nohum nono.
I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
15 To moko kuomgi nowacho niya, “Belzebub ruodh jochiende, ema ogologo jochiende.”
Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
16 Jomoko to noteme kakwaye ranyisi moa e polo.
A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
17 Yesu nongʼeyo parogi mi nowachonegi niya, “Pinyruoth moro amora mopogore owuon nyaka kethre, kendo ot mantiere gi pogruok biro gore piny.
Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
18 Ka Satan opogore kende owuon, ere kaka pinyruodhe nyalo chungo? Awacho kamano nikech uwacho ni ariembo jochiende gi teko Belzebub.
Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
19 Koro ka ariembo jochiende gi teko mar Belzebub, to joma luwou to kara gologi gi teko mar ngʼa? Emomiyo, ginibed jongʼadnu bura.
Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
20 To ka ariembo jochiende gi lith lwet Nyasaye to kare pinyruoth Nyasaye osebironu.
Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
21 “Ka ngʼat maratego, momanore gi gige lweny orito ode owuon to gige duto ritore maber.
Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
22 To ka ngʼat maratego moloye omonje mi oloye to omayo ngʼatno gige lweny mane okete e genone, kendo oyako gige odhigo.
Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
23 “Ngʼat ma ok ni koda kedo koda, kendo ngʼat ma ok konya choko ji keyo ji.
Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
24 “Ka jachien marach owuok kuom ngʼato, owuotho kuonde motwo koni gi koni komanyo kama doyudie yweyo, to ok oyudi. Eka owacho ni, ‘Abiro dok e ot mane aaye.’
Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
25 Ka ochopo, to oyudo ka odno oywe maler kendo ochan maber.
A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
26 Eka odok kendo oomo jochiende abiriyo mamoko maricho moloye, kendo gibiro gidonj mi gidag kanyo. Bangʼe achien ngima ngʼatno bedo marach moloyo kaka nochal mokwongo.”
I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
27 Kane oyudo Yesu wacho wechegi dhako moro maneni ei ogandano nowacho matek niya, “Ogwedh miyo mane onywoli kendo odhodhi.”
I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
28 Nodwoko niya, “Jogo mogwedhi gin mana joma winjo wach Nyasaye kendo rito.”
A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
29 Kane oyudo oganda medore, Yesu nowacho niya, “Ma en tiengʼ marach. Gikwayo ranyisi mar hono, to ok bi miye moro amora makmana ranyisi mar Jona.
A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
30 To mana kaka Jona ne en ranyisi ne jo-Nineve e kaka Wuod Dhano biro bedo ne tiengʼni.
Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
31 Ruoth ma dhako mar piny ma milambo nochungʼ chiengʼ bura kaachiel gi tiengʼni kendo enongʼadnegi bura kaka joketho, nimar nobiro koa e tungʼ piny kuma bor mondo owinj rieko Solomon, to sani koro nitie ngʼato ka maduongʼ moloyo Solomon.
Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
32 Jo-Nineve biro chungʼ e bura kaachiel gi tiengʼni kendo nongʼadnegi bura kaka joketho; nimar gin ne giweyo richo kane giwinjo yalo mar Jona, to sani koro nitie ngʼato maduongʼ moloyo Jona.
Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
33 “Onge ngʼato mamoko taya to okete kama opondo, kata oume gi bakul. Kar timo kamano to okete ewi rachungi taya mondo jogo madonjo one ler.
Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
34 Wangʼi e taya mar ringri, ka wengegi neno maber, to ringri duto opongʼ gi ler. To ka giricho, ringri bende mudho opongʼo.
Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
35 Omiyo, neuru, ni ler manie iu ok en mudho.
Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
36 Emomiyo, ka ringri duto bende opongʼ gi ler, kendo kaonge mudho kuome kamoro amora to obedo maler chutho, mana ka gima ler mar taya rieny kuomi.”
Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
37 Kane Yesu osetieko wuoyo, ja-Farisai moro norwake mondo gichiem kode, omiyo nodonjo ei ot kendo nobedo kodgi e mesa.
A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
38 To ja-Farisai kane oneno ni Yesu ne ok okwongo ologo motelone chiemo, nowuoro.
Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
39 Eka Ruoth nowachone niya, “Koro un jo-Farisai ulwoko ngʼe kikombe gi bakul to, gie chunyu to upongʼ gi wuoro kod timbe maricho.
I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
40 Un joma ofuwo gi! Donge Jal mane ochweyo ngʼe gik moko, ema nochweyo koda igi bende?
Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
41 To chiwuru gima ni e bakul ne joma odhier, eka gik moko duto biro bedonu maler.
Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
42 “Unune malit un jo-Farisai, nikech uchiwo ne Nyasaye mich mar achiel kuom apar mar gik ma milimili kaka apoth gi odielo, kod alode mamoko mag puodho, to ujwangʼo ngʼado bura kare kod hero Nyasaye. Owinjore ne utim gik ma achien-go, ka ok uweyo mak utimo mokwongogo.
Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
43 “Chandruok ochomou un jo-Farisai, nikech uhero kombe moyiedhi manie sinagoke kod mos e chirni.
Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
44 “Unune malit nikech uchalo gi liete moumore ma ji wuotho kuomgi ka ok gingʼeyo.”
Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
45 Achiel kuom jal molony e chik nodwoke niya, “Japuonj, ka iwuoyo kamano wan bende iyanyowa.”
I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
46 Yesu nodwoko niya, “Un joma olony e chik, bende chandruok ochomou nikech umiyo ji tingʼ mapek ma ok tingʼo yot ngangʼ, to un uwegi ok unyal konyogi tingʼogi kata mana gi lith lwetu.
A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
47 “Unune malit nikech ugero, kendo umwono liete jonabi, to kwereu ema nonegogi.
Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
48 Kuom mano unyiso ni uyie gi gima kwereu notimo, neginego jonabi, to un to koro umwono lietegi.
A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
49 Kuom mano Nyasaye e riekone nowacho niya, ‘Abiro oronegi jonabi gi joote, kendo moko kuomgi ne ginegi to moko ginisandi!’
Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
50 Emomiyo ibiro keto remb jonabi mosechwer duto ewi tiengʼni nyaka aa remb jonabi mosechwer aa chakruok piny.
Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
51 Chakre remb Abel nyaka remb Zekaria, mane onegi e kind kendo mar misango kod kama ler mar lemo. Ee awachonu ni tiengʼni ibiro kumo nikech mago duto.
Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
52 “Unune malit un joma olony e chik, nikech usemayo ji rayaw mar dhood rieko. Un uwegi pok udonjo kendo joma donjo bende usegengʼonegi.”
Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
53 Kane Yesu oa kanyo, jo-Farisai gi Jopuonj Chik nochako kwede gi gero kendo ne gichande gi penjo mangʼeny.
A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
54 Ka girito mondo gimake gi gimoro amora mane onyalo wacho.
Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
