Tim Jo-Lawi 11
1 Jehova Nyasaye nowacho ni Musa gi Harun niya,
I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, řka jim:
2 “Nyis jo-Israel niya, ‘Kuom le duto manie piny, magi ema unyalo chamo:
Mluvte k synům Izraelským, řkouce: Tito jsou živočichové, kteréž jísti budete ze všech hovad, kteráž jsou na zemi:
3 Unyalo chamo kit le moro amora ma ombongʼ tiendegi opogore ariyo kendo manyamo kambula.
Všeliké hovado, kteréž má kopyta rozdělená, tak aby rozdvojená byla, a přežívá, jísti budete.
4 “‘Nitie moko manyamo kambula kende kata moko ma ombongʼ tiendegi kende ema opogore ariyo, mago to kik ucham. Ngamia kata obedo ni onyamo kambula kamano, to nikech ombongʼ tiende ok opogore, chik ok oyieni mondo uchame nikech ogak.
A však z těch, kteráž přežívají, a z těch, kteráž kopyta rozdělená mají, nebudete jísti, jako velblouda; nebo ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
5 Aidha kata obedo ni onyamo kambula to ombongʼ tiende ok opogore, kik uchame nikech ok oler.
Ani králíka, kterýž ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
6 Apwoyo kata obedoni onyamo kambula kamano, to ombongʼ tiende ok opogore, chik ok oyienu mondo uchamgi nikech gin gik makwero.
Ani zajíce; nebo ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
7 Kata obedo ni ombongʼ tiend anguro opogore ariyo kamano, to ok onyam kambula; chik ok oyienu mondo uchamgi nikech gin gik makwero.
Tolikéž ani svině; nebo ač má rozdělené kopyto, tak že se rozdvojuje, ale nepřežívá, nečistá bude vám.
8 Kik ucham ring-gi kata kik umul ringregi motho. Gin gik makwero ne un.
Masa jejich nebudete jísti, ani těla jejich mrtvého se dotýkati, nečistá budou vám.
9 “‘To kuom gik moko duto modakie nam gi aore to unyalo chamo mana mago man kod thuokgi kod kalagakla.
Ze všech pak živočichů, kteříž u vodách jsou, tyto jísti budete: Všecko, což má plejtvy a šupiny u vodách mořských i v řekách, jísti budete.
10 To gik moko duto manie nam gi aore maonge gi thuokgi kata kalagakla, bed nigimol kata gin achiel kuom gik mangima modak ei pi nyaka ukwer.
Všecko pak, což nemá plejtví a šupin v moři i v řekách, buď jakýkoli hmyz vodný, aneb jakákoli duše živá u vodách, ohavností bude vám.
11 Nikech gin gik makwero, kik ucham ring-gi bende kik umul motho kendgi.
A tak v ohavnosti vám budou, abyste masa jejich nejedli a těla jejich v ohyzdnosti měli.
12 Gimoro amora modak ei pi to gionge thuokgi kata kalagakla nyaka gibednu gik makwero.
Což tedy nemá plejtví a šupin u vodách, to v ohavnosti míti budete.
13 “‘Winy manyaka ukwer kendo kik ucham e magi: Ongo, achuth gi olith
Z ptactva pak tyto v ohavnosti míti budete, jichžto nebudete jísti, nebo ohavnost jsou, jako jest orel, noh a orlice mořská,
14 gi otenga kod kit otenga duto,
Též sup, káně a luňák vedlé pokolení svého,
15 gi kit agak duto,
A všeliký krkavec vedlé pokolení svého,
16 tula, nyatawo gi okok kod kit olith duto
Také pstros, sova, vodní káně, a jestřáb vedlé pokolení svého,
17 tula matin, gi osou, gi tula maduongʼ,
A bukač, křehař a kalous,
18 gi tula marachar gi tula modak e thim gi mbusi,
A porfirián, pelikán a labut,
19 gi nyamnaha gi ngʼangʼa, tula kod olik tiga.
Též čáp a kalandra vedlé pokolení svého, dedek a netopýř.
20 “‘Kute duto mafuyo kendo mawuotho gi tiende angʼwen nobednu gik makwero.
Všeliký zeměplaz křídla mající, kterýž na čtyřech nohách chodí, v ohavnosti míti budete.
21 Kata kamano, nitiere kute moko ma unyalo chamo man-gi tiende angʼwen kod mago ma gichikorego.
A však ze všelikého zeměplazu křídla majícího, kterýž na čtyřech nohách chodí, jísti budete ty, kteříž mají stehénka na nohách svých, aby skákali na nich po zemi.
22 Kuom mano unyalo chamo kit bonyo, osialo gi kit onjiri kaachiel gi kit ongogo duto.
Titoť pak jsou, kteréž jísti budete: Arbes vedlé pokolení svého, sálem vedlé pokolení svého, chargol vedlé pokolení svého, a chagab vedlé pokolení svého.
23 To gik moko duto mafuyo kod mago man-gi tiende angʼwen, nobednu gik makwero.
Jiný pak zeměplaz všeliký křídla mající, kterýž na čtyřech nohách chodí, v ohavnosti míti budete.
24 “‘Gik makamagi biro miyo ubed mogak, kendo ngʼato angʼata momulo ring chiayo motho kendeno nobed mogak nyaka odhiambo.
Nebo těmi byste se poškvrňovali. Protož kdož by se koli dotkl těla jich, nečistý bude až do večera.
25 Ngʼata angʼata motingʼo ring chiayo mothono nyaka luok lepe, kendo en bende obiro bedo mogak nyaka odhiambo.
A kdož by koli nesl těla jich, zpéřeť roucho své a nečistý bude až do večera.
26 “‘Le moro amora ma ombongʼne ok obarore duto kata ma ok nyam kambula nobednu gima kwero, kendo ngʼato angʼata momulo ring-gino nobed mogak.
Všeliké hovado, kteréž má rozdělené kopyto, ale není rozdvojené, a nepřežívá, nečisté vám bude. Kdož by koli jeho se dotekl, nečistý bude.
27 To kuom le duto mawuotho gi tiende angʼwen, mago mawuotho kanyono piny gi kokegi nobednu mogak, kendo ngʼato angʼata momulo ring-gi nobed mogak nyaka odhiambo.
A cožkoli chodí na tlapách svých ze všech hovad čtvernohých, nečisté bude vám. Kdož by koli dotkl se těl jejich, nečistý bude až do večera.
28 Ngʼato angʼata motingʼo ring chiayogo motho nyaka luok lepe kendo nobed mogak nyaka odhiambo. Nikech le ma kamago gin le mogak.
A kdož by koli nesl těla jejich, zpéře roucha svá a nečistý bude až do večera; nebo nečistá jsou vám.
29 “‘Le mogak manyaka ukwer e magi: oyieyo, oyiech gudhugudhu, ngʼech moro amora maduongʼ kata matindo,
Také i toto vám nečisté bude mezi zeměplazy, kteříž lezou po zemi: Kolčava a myš a žába, každé vedlé pokolení svého;
30 gi ogwe gi kalagwena gi olele gi obongo-bongo kod ongʼongruok.
Též ježek a ještěrka, hlemejžď, štír a krtice.
31 Gigi duto nobednu makwero kendo ngʼato angʼata ma omulogi ka gisetho nobed mogak nyaka chop seche mag odhiambo.
Tyto věci nečisté vám budou ze všelijakého zeměplazu. Kdož by se koli dotkl jich mrtvých, nečistý bude až do večera.
32 Kaponi achiel kuom legi otho kendo molwar kuom gimoro amora mwakonyorego pile, to gino koro nobed mogak, bedni en gima olos gi yien, kata en law, kata pien kata ogunia. Gino koro nyaka nyum ei pi kendo nobed mogak nyaka chop seche mag odhiambo, eka bangʼe nobed maler.
A všeliká věc, na kterouž by padlo něco z těch již mrtvých těl, nečistá bude, buď nádoba dřevěná, neb roucho, neb kůže, aneb pytel. A všeliká nádoba, kteréž se k dílu nějakému užívá, do vody vložena bude a nečistá zůstane až do večera, potom čistá bude.
33 Kaachiel kuomgi olwar ei agulu, gik moko duto man ei aguluno nobed mogak, kendo nyaka uto aguluno.
Všeliká pak nádoba hliněná, do níž by něco toho upadlo, i což by koli v ní bylo, nečisté bude, ona pak rozražena bude.
34 Chiemo moro amora minyalo cham moole pi moaye aguluno nobed mogak, kendo gimoro amora mimadho mowuok ei aguluno nobed mogak.
Všeliký také pokrm, jehož se užívá, jestliže by na něj voda vylita byla, nečistý bude; a všeliký nápoj ku pití příhodný v každé nádobě nečisté bude nečistý.
35 Gimoro amora ma gima othono orere nobed mogak; ka orere kuom kendo kata kuom aguch kendo, to nyaka mukgi oko nikech gin gik mogak kendo nyaka kwan-gi kamano.
A všecko, na čež by něco z těla jejich upadlo, nečisté bude. Pec a kotliště zbořeno bude, nebo nečisté jest; protož za nečisté je míti budete.
36 Kata kamano soko kata yawo motingʼo pi nosik ka ler, to ngʼato angʼata momulo gimoro amora motho nobed mogak.
Ale studnice a čisterna, i všeliké shromáždění vod, čistá budou; však což by se dotklo umrliny jejich, nečisté bude.
37 Kaponi achiel kuom gik mothogo olwar kuom kodhi mipidho, to kodhigo nosik ka ler,
Jestliže by pak něco z mrchy jejich upadlo na některé semeno, kteréž síti obyčej jest, čisté bude.
38 to ka kodhigo gin mosebudi e pi, mi gimoro amora motho olwarie, to nobed mogak.
Ale když by polito bylo vodou semeno, a potom padlo by něco z umrliny jejich na ně, nečisté bude vám.
39 “‘Ka le moyienu chamo otho, to ngʼato angʼata momule nobed mogak nyaka chop seche mag odhiambo.
Jestliže by umřelo hovado z těch, kteráž vám jsou ku pokrmu, kdož by se koli mrchy jeho dotkl, nečistý bude až do večera.
40 Ngʼato angʼata mochamo ringʼono nyaka luok lepe, kendo enobed mogak nyaka chop seche mag odhiambo. Kata ngʼato angʼata motingʼo chiayono bende nyaka luok lepe, bende nosik mogak nyaka chop seche mag odhiambo.
Kdo by jedl z těla toho, zpéřeť roucha svá a nečistý bude až do večera. Také i ten, kterýž by vynesl tu mrchu, zpéře roucha svá, a nečistý bude až do večera.
41 “‘Gimoro amora mamol kik ucham nikech gin gik makwero.
Tolikéž všeliký zeměplaz, kterýž se plazí po zemi, v ohavnosti bude vám; nebudete ho jísti.
42 Kik ucham gimoro amora malak gi bund-igi kata mawuotho gi tiende angʼwen kata man-gi tiende mathoth nikech gin gik makwero.
Ničeho, což se plazí na prsech, aneb cožkoli čtvermo leze, aneb více má noh, ze všeho zeměplazu, kterýž se plazí po zemi, nebudete jísti nebo jsou ohavnost.
43 Kik gigi mi ubed mogak. Kik gik ma kamago mi ubed mogak kata mochido.
Nezohavujtež duší svých žádným zeměplazem, kterýž se plazí, a nepoškvrňujte se jimi, abyste nečistí nebyli učiněni skrze ně.
44 An Jehova Nyasaye ma Nyasachu, kuom mano pwodhreuru kendo ubed jomaler, nikech an aler. Kik uchidru gi gimoro amora mamol kata malak e lowo.
Nebo já jsem Hospodin Bůh váš; protož posvěťtež se, a svatí buďte, nebo já svatý jsem, a nepošvrňujte duší svých žádným zeměplazem, kterýž se plazí po zemi.
45 An e Jehova Nyasaye mane ogolou e piny Misri mondo abed Nyasachu, kuom mano beduru maler nikech an aler.
Nebo já jsem Hospodin, kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské, abych vám byl za Boha; protož svatí buďte, nebo já jsem svatý.
46 “‘Magi e chike mag le gi mag winy, kod gik mangima mamol ei pi, kod mago malak ewi lowo.
Toť jest právo strany hovada, ptactva a všeliké duše živé, kteráž se hýbe u vodách, a každé duše živé, kteráž se plazí na zemi,
47 Nyaka uket pogruok e kind gik makwero kod gik ma ok kwero, kendo mondo upog gik mangima michamo kod mago ma ok cham.’”
Aby rozdíl činěn byl mezi nečistým a čistým, a mezi živočichy, kteříž se mají jísti, a mezi živočichy, kteříž se nemají jísti.
