Jongʼad Bura 20
1 Eka jo-Israel duto chakre Dan nyaka Bersheba, kaachiel gi joma oa e piny jo-Gilead nowuok kaka oganda achiel ma gichokore Mizpa e nyim Jehova Nyasaye.
I vyšli všickni synové Izraelští, a shromáždilo se všecko množství jednomyslně od Dan až do Bersabé, i země Galád, k Hospodinu do Masfa.
2 Jotend dhout Israel duto nokawo keregi e chokruok mar jo-Nyasaye, jolweny alufu mia angʼwen man-gi ligangla.
Kdežto postavili se přední všeho lidu, všecka pokolení Izraelská v shromáždění lidu Božího, čtyřikrát sto tisíc lidu pěšího válečného.
3 Jo-Benjamin nowinjo ni jo-Israel nosedhi nyaka Mizpa. Eka jo-Israel nowacho niya, “Nyiswane kaka gima lichni notimore.”
(Uslyšeli pak synové Beniamin, že by sešli se synové Izraelští v Masfa.) I řekli synové Izraelští: Povězte, kterak se stala nešlechetnost ta?
4 Omiyo ja-Lawino, ma chwor dhako mane onegi, nowacho niya, “Ne adhi Gibea man Benjamin kaachiel gi chiega mondo wabuor kanyo.
I odpověděv muž Levíta, manžel ženy zamordované, řekl: Do Gabaa kteréž jest Beniaminovo, přišel jsem s ženinou svou, abych tam přenocoval.
5 E otienono chwo ma Gibea noluwo bangʼa ma gilworo ot, ka gin giparo mar nega. Negiterore gi chiega githuon, mi otho.
Tedy povstavše proti mně muži Gabaa, obklíčili mne v domě v noci, myslíce mne zamordovati, ženinu pak mou trápili, tak že umřela.
6 Bangʼe ne akawo ringre chiegano, mi apogee matindo tindo kendo aoro lembe ne dhoudi duto mag Israel kaka girkeni, nikech jogi notimo tim machachni kendo mar anjawo e piny Israel.
Pročež vzav ženinu svou, rozsekal jsem ji na kusy, a rozeslal jsem ji do všech krajin dědictví Izraelského; nebo nešlechetnosti a mrzkosti se dopustili v Izraeli.
7 Koro, un jo-Israel duto, wuouru kendo ungʼad bura e wachni.”
Aj, všickni vy synové Izraelští jste; považte toho mezi sebou, a raďte se o to.
8 Ji duto nochungʼ mowuoyo gi dwol achiel niya, “Onge ngʼato kuomwa ka mabiro dhi dala. Ooyo, onge kata ngʼato achiel kuomwa madok e ode.
A povstav všecken lid jednomyslně, řekli: Nenavrátí se žádný z nás do příbytku svého, aniž odejde kdo do domu svého.
9 To koro ma e gima wabiro timo ne Gibea: Wabiro kedo kodgi kaka ombulu owacho.
Ale nyní toto učiníme Gabaa, losujíce proti němu.
10 Wabiro kawo chwo apar kuom chwo mia achiel moa e dhout Israel, kendo chwo mia achiel kuom ji alufu achiel, kendo alufu achiel kuom ji alufu apar, mondo ochiwre ne konyo jolweny. Bangʼ, ka jolweny osechopo Gibea man Benjamin, ginyalo kedo kodgi kaluwore gi tim marach mane gisetimone Israel.”
Vezmeme deset mužů ze sta po všech pokoleních Izraelských, a sto z tisíce, a tisíc z desíti tisíců, aby dodávali potravy lidu, kterýž by přitáhna do Gabaa Beniaminova, pomstil všech nešlechetností jeho, kterýchž se dopustilo v Izraeli.
11 Omiyo jo-Israel nochokore kanyakla ma giriwore gibedo gimoro achiel ka gikedo gi dala maduongʼno.
I sebrali se všickni muži Izraelští na to město, snesše se za jednoho člověka.
12 Dhout Israel nooro ji e dhout Benjamin duto, kawacho niya, “Mano en tim marach manade mosetim e dieruni?
Poslala pak pokolení Izraelská muže do všech čeledí synů Beniamin, řkouce: Jaký to zlý skutek stal se mezi vámi?
13 Koro chiwuru jo-Gibea ma timbegi monogo mondo mi waneg-gi kendo mondo wapwodh richoni e kind Israel.” To jo-Benjamin ne ok owinjo jowetegi ma jo-Israel.
Nyní tedy vydejte ty muže bezbožné, kteříž jsou v Gabaa, ať je zbijeme a odejmeme zlé z Izraele. Ale nechtěli Beniaminští slyšeti hlasu bratří svých, synů Izraelských.
14 Ne giwuok e miechgi kanyakla nyaka Gibea mondo giked gi jo-Israel.
Nýbrž shromáždili se synové Beniamin z měst svých do Gabaa, aby vytáhli k boji proti synům Izraelským.
15 Gisano sano jo-Benjamin nochoko joma nigi ligangla alufu piero ariyo gauchiel koa e miechgi, koriw gi joma oyier mia abiriyo modak Gibea.
Toho dne načteno jest synů Beniamin z měst jejich dvadceti šest tisíc mužů bojovných, kromě obyvatelů Gabaa, jichž načteno bylo šest set mužů vybraných.
16 To kuom jolwenygo duto mane oyier ne nitie ji mia abiriyo ma rochembe manyalo bayo orujre, ma moro ka moro ne nyalo bayo orujre ma goo yier wich ma ok obayo.
Mezi kterýmžto vším lidem bylo sedm set mužů vybraných, neužívajících pravé ruky své, z nichž každý z praku kamením házeli k vlasu, a nechybovali se.
17 Jo-Israel, ka iweyo jo-Benjamin oko, ne nitiere gi jo-ligangla alufu mia angʼwen, giduto ne gin jokedo.
Mužů pak Izraelských načteno jest kromě Beniaminských čtyřikrát sto tisíc mužů bojovných; všickni tito byli muži udatní.
18 Jo-Israel nodhi nyaka Bethel kendo gimanyo wangʼ Nyasaye. Negiwacho niya, “En dhoot mane kuomwa mabiro dhi mokwongo mondo oked gi jo-Benjamin?” Jehova Nyasaye nodwoko niya, “Jo-Juda biro dhi mokwongo.”
Vstavše pak, brali se do domu Boha silného, a tázali se Boha, a řekli synové Izraelští: Kdo z nás půjde napřed k boji proti synům Beniamin? I řekl Hospodin: Juda půjde napřed.
19 Kinyne jo-Israel nowuok kendo ne gibworo but Gibea.
A tak ráno vstavše synové Izraelští, položili se proti Gabaa.
20 Jo-Israel nowuok mondo oked gi jo-Benjamin kendo negiriedo jolwenjgi mag kedo gi jo-Benjamin e piny Gibea.
I táhli muži Izraelští k boji proti synům Beniamin, a sšikovali se muži Izraelští k bitvě proti Gabaa.
21 Jo-Benjamin nowuok Gibea kendo neginego jo-Israel alufu piero ariyo gariyo e paw kedo odiechiengno.
Vyšedše pak synové Beniamin z Gabaa, porazili z Izraele toho dne dvamecítma tisíc mužů na zem.
22 To jo-Israel nojiwore kendgi giwegi kendo negichako giriedo jolwenjgi kaka negisetimo chiengʼ mokwongo.
A posilnivše se muži lidu Izraelského, spořádali se zase k boji na místě, na kterémž se prvního dne zřídili.
23 Jo-Israel nodok moywak e nyim Jehova Nyasaye nyaka odhiambo, kendo negimanyo wangʼ Jehova Nyasaye. Negiwacho niya, “Bende wanyalo dhi kendo mondo waked gi jo-Benjamin, owetewa?” Jehova Nyasaye nodwoko niya, “Dhi uked kodgi.”
Prvé pak šli synové Izraelští, a plakali před Hospodinem až do večera. I tázali se Hospodina těmi slovy: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho? Odpověděl Hospodin: Jděte proti nim.
24 Eka jo-Israel nosudo machiegni gi jo-Benjamin e odiechiengʼ mar ariyo.
Tedy potýkali se synové Izraelští s syny Beniamin druhého dne.
25 E kindeno, ka jo-Benjamin noa Gibea mondo oked kodgi, negichako ginego kendo jo-Israel alufu apar gaboro, ma duto ne nigi ligangla.
A vyšedše synové Beniamin z Gabaa na ně druhého dne, porazili z synů Izraelských opět osmnácte tisíc mužů na zem, vše mužů bojovných.
26 Eka jo-Israel duto nodok Bethel, kendo negibet piny kanyo ka giywak e nyim Jehova Nyasaye. Ne giriyo kech ka gilemo chakre okinyi nyaka odhiambo kendo negichiwo misengini miwangʼo pep kod misengini mar lalruok ne Jehova Nyasaye.
Protož vstoupili všickni synové Izraelští a všecken lid, a přišli do domu Boha silného. I plakali, usadivše se tam před Hospodinem, a postili se toho dne až do večera; obětovali též oběti zápalné a pokojné před Hospodinem.
27 Kendo jo-Israel nodwaro wangʼ Jehova Nyasaye. (E ndalogo Sandug Muma mar singruok mar Nyasaye ne ni kanyo,
I tázali se synové Izraelští Hospodina, (nebo tu byla truhla smlouvy Boží v těch dnech,
28 ka Finehas wuod Eliazar, ma wuod Harun, ne jadolo mare.) Negipenjo niya, “Bende wanyalo kedo gi Benjamin ma owadwa, koso kik watim kamano?” Jehova Nyasaye nodwokogi niya, “Dhiuru kinyne anachiwgi e lwetu.”
A Fínes syn Eleazara, syna Aronova, stál před ní v ten čas), řkouce: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho, čili tak necháme? Odpověděl Hospodin: Jděte, nebo zítra dám je v ruku vaši.
29 Eka jo-Israel nopondo machiegni gi Gibea.
Tedy Izraelští zdělali zálohy proti Gabaa všudy vůkol.
30 Negidhi mondo giked gi jo-Benjamin chiengʼ mar adek kendo negiriedo jolwenjgi Gibea mana kaka negisetimo mokwongo.
I šli synové Izraelští proti synům Beniamin dne třetího, a sšikovali se proti Gabaa, jako prvé jednou i podruhé.
31 Kane jo-Benjamin nowuok mondo orom kodgi negiywayogi mabor gi dala maduongʼ. Negichako nego jo-Israel mana kaka negisetimo mokwongo, omiyo ji piero adek notho e pap kod e yore; ma achiel dhi Bethel, machielo to dhi Gibea.
Vyšedše pak synové Beniamin proti lidu, odtrhli se od města, a počali bíti a mordovati lidu, jako prvé jednou i druhé po stezkách, (z nichž jedna šla k Bethel a druhá do Gabaa), i po poli, a okolo třidcíti mužů z Izraele.
32 Kane jo-Benjamin ne pod wacho niya, “Walogi kaka pile,” to jo-Israel ne wacho niya, “Wadoguru chien mondo wagolgi e dala maduongʼ ka wachiko kodgi wangʼ yore.”
A řekli synové Beniamin: Padají před námi jako i prvé. Synové pak Izraelští řekli byli: Utíkejme, abychom je odtrhli od města až k stezkám.
33 Jo-Israel duto nowuok kuonde mane gipondoe moriedo jolwenjgi Baal Tamar, kendo jo-Israelgo nochako kedo koa yo podho chiengʼ mar Gibea.
A v tom všickni synové Izraelští vstavše z místa svého, sšikovali se v Baltamar; zálohy také Izraelovy vyskočily z místa svého z trávníků Gabaa.
34 Eka jo-Israel alufu apar man-gi lony kuom lweny nomonjo Gibea gi e yo ka nyimgi. Lwenygi ne tek ma jo-Benjamin ne ok ofwenyo ni masira biro tiekogi.
Tedy vyšlo proti Gabaa deset tisíc mužů vybraných ze všeho Izraele, a bitva se rozmáhala; oni pak nevěděli o tom, že je potkati mělo zlé.
35 Jehova Nyasaye noloyo jo-Benjamin e nyim Israel kendo odiechiengno jo-Israel nonego jo-Benjamin alufu piero gabich gi mia achiel man-gi ligangla.
I porazil Hospodin Beniamina před Izraelem, a zbili synové Izraelští z Beniaminských dne toho pětmecítma tisíc a sto mužů, vše bojovných.
36 Omiyo jo-Benjamin nongʼeyo ni oloogi. Jo-Israel ne ringo e nyim jo-Benjamin mondo oywagi, nikech negingʼeyo ni jolwenjgi mane opondo but Gibea biro konyogi.
A vidouce synové Beniamin, že by poraženi byli, (nebo muži Izraelští ustupovali z místa Beniaminským, ubezpečivše se na zálohy, kteréž zdělali proti Gabaa.
37 Jogo mane osebedo kopondo nodonjo Gibea apoya nono, ka gikere koni gi koni ma ginego ji duto mane ni e dala maduongʼno gi ligangla.
Zálohy pak pospíšily a obořily se na Gabaa, a rozvláčně troubivše zálohy, zbily všecko město ostrostí meče.
38 Jo-Israel ne osewinjore gi joma nopondo ni ka gineno iro madhwolore e dalano,
Měli pak muži Izraelští s zálohami jistý čas uložený, aby když by oni zapálili město,
39 to gingʼe ni jo-Israel osechako lweny. Jo-Benjamin nosechako nego jo-Israel (madirom piero adek), kendo negiwacho niya, “Waseloyogi mana kaka ne waloyogi e lweny mokwongo.”
Obrátili se synové Izraelští k boji. Beniaminští pak počali bíti a mordovati, a zbili z synů Izraelských okolo třidcíti mužů; nebo řekli: Jistě že padají před námi jako v první bitvě.
40 To ka iro nochako dhwolore malo koa e dala maduongʼ, jo-Benjamin nolokore moneno ka iro madhwolore e dalano ochomo polo.
Oheň pak počal vzhůru jíti z města, a sloup dymový. A ohlédše se Beniaminští zpět, uzřeli, an vstupuje oheň města k nebi.)
41 Eka jo-Israel nopor kuomgi, kendo luoro nomako jo-Benjamin matek, nikech negifwenyo ni masira osechopo kuomgi.
A že muži Izraelští obrátili se, i zděšeni jsou muži Beniamin, nebo viděli, že zahynutí jim nastává.
42 Omiyo negiringo gia e nyim jo-Israel ka gichiko yo thim, to ne ok ginyal tony ne lweny. Kendo jo-Israel mane oa e mier nonegogi kanyo.
I utíkali před muži Izraelskými cestou ku poušti, a bojovníci postihali je, a kteří z měst vyšli, mordovali je mezi sebou.
43 Negilworo jo-Benjamin, ka gilawogi mi gimakogi e alwora duto man yo wuok chiengʼ mar Gibea.
A tak obklíčili Beniaminské, a honili i porazili je, od Manuha až naproti Gabaa k východu slunce.
44 Jo-Benjamin duto mane otho odiechiengno ne gin jolweny marahuma alufu apar gaboro.
Tedy padlo Beniaminských osmnácte tisíc mužů; všickni ti byli muži silní.
45 Joma notony noringo kochomo lwanda Rimon, to jo-Israel nonego ji alufu abich kuomgi e yo. Negidhi nyime ka giluwo bangʼ jo-Benjamin nyaka Gidom ma ginego ji alufu ariyo mamoko.
Těch pak, kteříž obrátivše se, utíkali na poušť k skále Remmon, zpaběrovali po cestách pět tisíc mužů; potom honili je až k Gidom, a zbili z nich dva tisíce mužů.
46 Jo-Benjamin duto mane oneg odiechiengno ne gin jolweny marahuma alufu piero ariyo gabich.
A tak bylo všech, kteříž padli v ten den z Beniaminských, pětmecítma tisíc mužů bojovných, vše mužů silných.
47 To ji mia auchiel noringo mi gidhi e thim nyaka e lwanda mar Rimon, kama negidakie kuom dweche angʼwen.
I obrátilo se na poušť a uteklo k skále Remmon šest set mužů, kteříž zůstali v skále Remmon za čtyři měsíce.
48 Jo-Israel noduogo chien momonjo jo-Benjamin mane odongʼ, mi ginegogi duto kaachiel gi jamni kod gimoro amora mane giyudo. Mier duto mane gineno e nyimgi ne giwangʼo.
Potom muži Izraelští navrátili se k synům Beniamin, a zbili je ostrostí meče, tak lidi v městech jako hovada, i všecko, což nalezeno bylo; také i všecka města, kteráž ještě pozůstávala, ohněm vypálili.
