Joshua 8
1 Eka Jehova Nyasaye nowachone Joshua niya, “Kik iluor, kendo kik chunyi nyosre. Kaw jolweny duto mondo udhi umonj Ai, nimar asechiwo e lwetu ruodh Ai, joge, dalane maduongʼ kod pinye.
I řekl Hospodin k Jozue: Neboj se, ani se strachuj; pojmi s sebou všecken lid bojovný, a vstana, táhni k Hai. Aj, dal jsem v ruku tvou krále Hai a lid jeho, město i zemi jeho.
2 Timneuru Ai kod ruodhe mana kaka ne utimone Jeriko kod ruodhe, to wangʼni oyienu kawo gigo mane giyudo e yor mecho kaachiel gi jamni. Monjuru dala maduongʼno gi yo katoke.”
A učiníš Hai a králi jeho, jako jsi učinil Jerichu a králi jeho, loupež však a dobytky jeho rozbitujete mezi sebe. Zdělejž sobě zálohy k městu po zadu.
3 Omiyo Joshua kod jolweny duto nowuok mondo gimonj Ai. Noyiero joge alufu piero adek molony e lweny mi oorogi oko gotieno komiyogi chik niya,
Tedy vstal Jozue a všecken lid bojovný, aby táhli k Hai. I vybral Jozue třidcet tisíců mužů velmi silných, a předeslal je v noci.
4 “Winjuru. Nyaka umonj dala maduongʼno gi yo katoke. Kik udhi mabor ahinya. Un duto nyaka uikru.
A přikázal jim, řka: Šetřtež vy, kteříž uděláte zálohy městu po zadní straně města, abyste nebyli příliš daleko od něho, ale buďte všickni pohotově.
5 An kod jogo duto man koda, to biro dhi nyime e dala maduongʼ, to ka jogo obiro mondo omonjwa kaka negitimo motelocha, to wabiro ringo waa irgi.
Já pak i všecken lid, kterýž se mnou jest, přitáhneme k městu. A když oni nám vyjdou vstříc, jako prvé, utíkati budeme před nimi.
6 Gibiro luwo bangʼwa nyaka wawuondgi mi giwuog oko mar dala maduongʼ, mi giniwach e chunygi ni, ‘Ne, giringowa mana kaka ne giringowa motelo.’ Omiyo seche mwaringogino
Tedy honiti budou nás, až bychom poodvedli jich od města, (nebo řeknou: Utíkají před námi, jako prvé), utíkajíce před nimi.
7 nyaka uwuog kuma upondoe kendo ukaw dala maduongʼno. Jehova Nyasaye ma Nyasachu biro ketogi e lwetu.
Vy mezi tím vyskočíte z záloh, a vyženete ostatní obyvatele města, nebo dá je Hospodin Bůh váš v ruku vaši.
8 Ka usekawo dala maduongʼno, to uwangʼe gi mach. Timuru gima Jehova Nyasaye osechiko kendo nyaka une ni utimo gik ma achikou.”
A když vezmete město, zapálíte je ohněm, podlé slova Hospodinova učiníte; šetřtež toho, což jsem přikázal vám.
9 Eka Joshua noorogi ma gidhi gipondo e kind Bethel gi Ai, ma en yo podho chiengʼ mar Ai, kendo otienono nosiko gi ji kanyo.
I poslal Jozue, a oni šli k zálohám, a zůstali mezi Bethel a Hai, od západní strany Hai; Jozue pak zůstal té noci u prostřed lidu.
10 Kinyne gokinyi mangʼich Joshua nochoko jolweny mage duto ka en kaachiel gi jodong Israel wuotho e nyimgi kadhi Ai.
Potom vstav Jozue velmi ráno, sečtl lid, i bral se napřed, on a starší Izraelští před lidem k Hai.
11 Jolweny duto mane ni kode ne wuotho ka gichomo dala maduongʼ nyaka negichopo machiegni kode. Negigero kambigi yo nyandwat mar Ai, ka holo ni e kindgi kod dala maduongʼ.
Všecken také lid bojovný, kterýž byl s ním, táhnouce, přiblížili se, až přišli naproti městu, a položili se po straně půlnoční Hai; údolí pak bylo mezi nimi a mezi Hai.
12 Joshua nokawo ji madirom alufu abich mooro yo podho chiengʼ mar Ai mondo opond e kind Bethel kod dala maduongʼno.
Vzal pak byl okolo pěti tisíc mužů, kteréž postavil v zálohách mezi Bethel a Hai, od západní stany města.
13 Kuom mano thoth jolweny nobworo yo nyandwat mar dala maduongʼno, to joma nopondo ne ni yo podho chiengʼ. Otienono Joshua to nonindo e holo.
I přiblížil se lid, totiž všecko vojsko, kteréž bylo od půlnoční strany města, a kteříž byli v zálohách jeho od západní strany města; a tak vtáhl Jozue noci té do prostřed údolí.
14 Kane ruodh Ai oneno ma, en kod ji duto mar dala maduongʼ nowuok oko mapiyo nono gokinyi mangʼich mondo girom kod jo-Israel e lweny kama omanyore gi Araba. To ne ok ongʼeyo ni kar pondo noseketi e ngʼe dala maduongʼno.
I stalo se, že když je uzřel král Hai, pospíšili, a ráno vstavše, vyšli lidé města vstříc Izraelovi k boji, on i všecken lid jeho toho času před rovinu; nevěděl pak, že zálohy udělány byly jemu po zadu města.
15 Joshua kod jo-Israel duto nowuondore ni ologi, mi giringo ka gichiko thim.
I postoupil Jozue a všecken Izrael před nimi, a utíkali cestou pouště.
16 Chwo duto ma Ai nowuok mondo olaw Joshua gi joge, to kane gilawogi kamano, to ne gichwalore mabor gi dala maduongʼno.
I svolán jest všecken lid v městě, aby je honili. I honili Jozue, a vzdálili se od města svého,
17 Onge ngʼama nodongʼ Ai kata Bethel mane ok olawo jo-Israel. Ne giweyo dala maduongʼ nono ka gilawo jo-Israel.
Tak že nezůstal žádný z obyvatelů Hai a Bethel, kdo by nevyšel, aby honil Izraele; a nechali města otevřeného, a honili Izraele.
18 Eka Jehova Nyasaye nowachone Joshua niya, “Siem yo Ai gi tongʼ mitingʼo e lwetino, nikech e lweti abiro chiwoe dala maduongʼno.” Omiyo Joshua nosiemo tongʼe kochiko Ai.
Řekl pak Hospodin k Jozue: Zdvihni korouhev, kterouž máš v rukou svých, proti Hai, nebo v ruce tvé dám je. I zdvihl Jozue korouhev, kterouž měl v ruce své, proti městu.
19 E seche mane otimo ma, jogo mane opondo noa malo piyo ka giringo gidonjo e dala maduongʼ. Bangʼ kane gisekawe, ne giwangʼe mana gisano.
Tedy, kteříž byli v zálohách, rychle vyskočili z místa svého, a běželi, když pozdvihl ruky své, a všedše do města, vzali je, a spěšně zapálili město ohněm.
20 Jo-Ai nongʼiyo chien ma gineno ka iro dhwolore e dala maduongʼ kochiko polo, makmana ne gionge gi thuolo mar pondo e yo moro amora nikech jo-Israel mane osebedo kawuondore ni ringo kochiko thim nolokore kod jogo mane lawogi.
Muži pak města Hai ohlédše se nazpět, uzřeli, a aj, vstupoval dým města k nebi, a neměli místa k utíkání sem ani tam; nebo lid, kterýž utíkati počal k poušti, obrátil se na ty, kteříž je honili.
21 Kane Joshua kod jo-Israel noneno ka joma nopondo osekawo dala maduongʼ kendo iro bende ne dhwolore kanyo, negilokore mi gimonjo jo-Ai.
Jozue zajisté a všecken Izrael, když viděli, že z záloh vzali město, a že se vznáší dým města, obrátili se, a bili muže Hai.
22 Jogo mane opondo bende nowuok oko mar dala maduongʼ moromo kodgi kendo omonjogi, omiyo nogengʼnegi e diere ka jo-Israel ni koni gi koni. Jo-Israel notiekogi pep maonge ngʼama notony kata achiel.
Onino také vyšli z města proti nim, a obklíčil Izrael nepřátely své, jedni odsud, druzí od onud; a zmordovali je, tak že žádný živ nezůstal ani neušel.
23 Ruodh Ai kende ema negimako kangima kendo negitere ir Joshua.
Ale krále Hai jali živého, a přivedli ho k Jozue.
24 Kane jo-Israel ne osetieko nego jo-Ai duto mane ni e pap kod mane ni e thim kama ne giselawogie, kendo kane gisenegogi duto gi ligangla, jo-Israel nodok Ai mi ginego jogo mane odongʼ kuno.
Když pak pomordoval Izrael všecky obyvatele Hai v poli, totiž na poušti, kamž je honili, a padli ti všickni od ostrosti meče, až i zahlazeni jsou: navrátil se všecken Izrael do Hai, a zmordovali ostatky jeho mečem.
25 Jo-Ai duto machwo kod mamon alufu apar gariyo notho chiengʼno.
A bylo všech, kteříž padli v ten den, od muže až do ženy, dvanácte tisíců; všickni ti byli z Hai.
26 Joshua ne ok owe siemo Ai gi tongʼ mane otingʼo e lwete nyaka Israel notieko ji duto mane odak Ai.
Ale Jozue nespustil ruky své, kterouž vyzdvihl korouhev, dokudž nebyli zmordováni všickni obyvatelé Hai.
27 Jo-Israel to nokawo jamni gi mwandu mane giyako mar dala maduongʼno mana kaka Jehova Nyasaye nosechiko Joshua.
Toliko hovada a loupež města toho rozbitovali mezi sebou synové Izraelští podlé slova Hospodinova, kteréž on přikázal Jozue.
28 Omiyo Joshua nowangʼo Ai mi okete obedo pith mongingore mar kethruok kendo pod en kamano nyaka chil kawuono.
Tedy vypálil Jozue Hai, a položil je v hromadu věčnou a pustinu, až do tohoto dne.
29 Ne onego ruodh Ai mi oliere gi tol e yath kama noriyoe nyaka odhiambo. Kane ochopo odhiambo, Joshua nogolo chik mondo ogol ringre oko e yath kendo lware piny e dhoranga dala maduongʼ. Nodhur kuome kite mangʼeny ma pod ni kanyo nyaka chil kawuono.
Krále pak Hai oběsil na dřevě, a nechal ho tam až do večera. A když zapadlo slunce, rozkázal Jozue, aby složili tělo jeho s dřeva, a povrhli je u brány města, a nametali na ně hromadu kamení velikou, kteráž trvá až do dnešního dne.
30 Eka Joshua nogero kendo mar misango e got Ebal ni Jehova Nyasaye ma Nyasach Israel,
Tedy vzdělal Jozue oltář Hospodinu Bohu Izraelskému na hoře Hébal,
31 mana kaka Musa jatich Jehova Nyasaye nosechiko jo-Israel. Nogere kaluwore gi gima nondiki e kitap Chik mar Musa niya, Kendo mar misango moger gi kite ma ok opa, gi gir nyinyo. Ewi kendono ema negichiwone Jehova Nyasaye misango miwangʼo pep kod misango mar lalruok.
(Jakož přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, synům Izraelským, jakož psáno jest v knize zákona Mojžíšova, ) oltář z kamení celého, nad nímž nebylo zdviženo železo, a obětovali na něm oběti zápalné Hospodinu, obětovali i oběti pokojné.
32 Joshua nondiko chik Musa e kitego e nyim jo-Israel.
Napsal také tam na kameních výpis zákona Mojžíšova, kterýž psal před syny Izraelskými.
33 Jo-Israel duto, jopinje mamoko kod jopinyno machalre, ka gin gi jodong-gi, gi jotendgi kod jongʼad bura nochungʼ e bath Sandug Muma mar singruok mar Jehova Nyasaye koni gi koni, ka gimanyore gi jo-Lawi ma gin jodolo. Nus mar jo-Israel nochungʼ kochomo got Gerizim, to nus mar jo-Israel mamoko nochungʼ kochomo got Ebal mana kaka Musa ma jatich Jehova Nyasaye nosechiko chon kane ochiwo nonro mar gwedho jo-Israel.
Všecken pak Izrael a starší jeho, i správcové i soudcové jeho stáli po obou stranách truhly před kněžími Levítskými, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, tak cizí jako doma zrozený, polovice jich proti hoře Garizim, a polovice proti hoře Hébal, jakož byl prvé přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, aby dobrořečil lidu Izraelskému nejprvé.
34 Bangʼ mano, Joshua nosomo weche mag chik ma gin, gweth gi kwongʼ mana kaka ondikgi e Kitap Chik mar Musa.
A potom četl všecka slova zákona, požehnání i zlořečení, tak jakž psáno jest v knize zákona.
35 Onge chik Musa mane Joshua oweyo ma ok osomo ni kanyakla mar Israel duto, kaachiel gi mon, gi nyithindo, kod jopinje mamoko mane odak e diergi.
Nebylo ani slova ze všeho, což přikázal Mojžíš, jehož by nečetl Jozue přede vším shromážděním Izraelským, i ženami i dětmi i příchozími, kteříž šli u prostřed nich.
