Ayub 7
1 “Donge dhano nigi tich matek e piny? Donge ndalone chalo gi ndalo mag ngʼat mondiki kuom kinde machwok?
Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.
2 Mana kaka misumba ma gombo ni seche mag odhiambo ochop piyo, kata ka ngʼama ondiki marito chudo mare gi geno,
Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
3 e kaka an bende osemiya dweche maonge ohala kod otieno mopongʼ gi chandruok.
Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
4 Ka adhi nindo to piny ok runa piyo kendo aparora ni abiro aa malo sa adi? Piny budhona kapok oru, kendo apuodora koni gi koni nyaka okinyi.
Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.
5 Denda kute gi adhonde opongʼo, pien denda mbala omako kendo chwer tutu.
Tělo mé odíno jest červy a strupem i prachem, kůže má puká se a rozpouští.
6 “Ndalo mar ngimana dhiyo mapiyo moloyo masind jachwe usi, kendo orumo piyo maonge geno.
Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.
7 Yaye Nyasaye, parie kaka ngimana en mana muya nono; wengena ok nochak one mor kendo.
Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,
8 Wenge makoro nena sani ok nochak onena kendo, gibiro dwara to ok gininena.
Aniž mne spatří oko, jenž mne vídalo. Oči tvé budou ke mně, a mne již nebude.
Jakož oblak hyne a mizí, tak ten, kterýž sstupuje do hrobu, nevystoupí zase, (Sheol h7585)
10 Ok nodwogi e ode kendo; kar dakne ok nongʼeye kendo.
Aniž se opět navrátí do domu svého, aniž ho již více pozná místo jeho.
11 “Emomiyo ok anyal lingʼ; abiro wacho lit manie chunya, abiro nyiso pek ma an-go e chunya nikech mirima ma an-go.
Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své.
12 An nam, koso an ondiek nam momiyo ogona agengʼa kama?
Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil?
13 Ka aparo ni kitandana biro hoya kendo ni piendena mayom biro dwoko chandruokna chien,
Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:
14 to eka pod ibwoga gi lek magalagala kendo imiya luoro gi fweny mayoreyore,
Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne,
15 momiyo koro daher mondo adera kendo atho, moloyo bedo gi ringruok ma an-goni.
Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.
16 Achayo ngimana; ok agomb kata medo bedo mangima. Weya mos; ndalo mag ngimana onge gi tiende.
Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.
17 “Yaye Nyasaye, dhano to en angʼo momiyo ikawe ka gima lich kendo isiko ipare ndalo duto,
Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?
18 koso angʼo momiyo isiko inone okinyi kokinyi kendo iteme sa ka sa?
A že ho navštěvuješ každého jitra, a každé chvíle jej zkušuješ?
19 Yaye Nyasaye, bende diweye ngʼiya, kata kuom thuolo matin kende?
Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?
20 Yaye jarang ji-ni, kata bed ni asetimo richo, to en angʼo ma asetimoni? Angʼo momiyo an ema inena? Koso dibed ni asebedoni tingʼ mapek mohingi?
Zhřešil jsem, což mám učiniti, ó strážce lidský? Proč jsi mne položil za cíl sobě, tak abych sám sobě byl břemenem?
21 Angʼo momiyo idagi ngʼwonona kuom ketho maga kendo itamori wena richoga? Nikech koro abiro tho machiegni; ibiro manya, to ok enonwangʼa.”
Nýbrž proč neodejmeš přestoupení mého, a neodpustíš nepravosti mé? Nebo již v zemi lehnu. Potom bys mne i pilně hledal, nebude mne.
