Ayub 28
1 “Nitie kama ikunyoe fedha kod kama ilenyoe dhahabu.
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Chuma ikunyo koa e lowo, kendo mula ilenyo kigolo kuom kite.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 Ji kunyo kite ma nengogi tek kuonde matut mogik kendo motimo mudho, omenyo nyaka ei buche maboyo miwuoro, nyaka kuonde molil ti, mondo onwangʼie kite mabeyo.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Opowo kor gode modhi mabor gi kuonde ma ji odakie, mochop nyaka kuonde ma ji ok wuothie; ka giliero e tonde marundore koni gi koni.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Lowo e kama chiemo wuokie, to pinyne ibaroe lwendni gi mach.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 Lwendinigo ema kite ma nengogi tek miluongo ni Safir wuokie kendo buru ema otingʼo dhahabu.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 Kuom winy machamo ringʼo, onge moro amora mongʼeyo yore manie buchego, kendo onge achuth mosenene gi wangʼe.
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 Ondiegi mager pok nowuotho kuondego, kendo kata sibuor pok oruto kuno.
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 Ji baro lwanda matek ka chuma kendo thulo gode oko gie tiendegi.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 Otucho kor lwanda; mi wengene ne mwandu duto manie kor gode.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Omanyo kuonde ma aore ochakoree, mi okel gik mopandi e lela.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 “To rieko to diyud kanye? Koso ere kuma ngʼeyo wuokie?
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 Dhano mangima ok ongʼeyo kaka iyude; kendo ok oyudre e piny joma ngima.
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Kut wacho ni, ‘Oonge e iya;’ to nam wacho ni, ‘Oonge koda ka.’
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Ok nyal ngʼiewe gi dhahabu maler mogik kendo nengone ok nyal pim gi fedha.
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 Ok nyal ngʼiewe gi dhahabu mokuny Ofir, kata gi kite ma nengogi tek kaka Oniks kata Safir.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Dhahabu kata kite mamil ma nengogi tek ok nyal pimego bende ok nyal pime gi gima olos gi dhahabu.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Kit nam ma nengone tek kod kit ombo marieny ok di wuo kuomgi nikech nengo rieko oyombo nengo kit rubi maratiglo.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Kata mana kit topaz mokuny Kush ok nyal pim kode; ok nyal ngʼiewe gi dhahabu malerie mogik.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 “To rieko to diyud kanye? Koso ere kuma ngʼeyo wuokie?
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Opondo ne wenge gik mangima duto, kendo opande koda kane winy mafuyo e kor polo.
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Kethruok gi tho jowacho ni, ‘Humbe kende ema osechopo e itwa!’
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 Nyasaye ema ongʼeyo yo miyudego kendo en kende ema ongʼeyo kama odakie,
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 nikech wengene okwako tungʼ piny gi tungʼ piny kendo oneno gimoro amora manie bwo polo.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Kane oguro teko mar yamo kendo opimo giko nembe,
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 kane ogolo chik ne koth kendo ogoro yor mil polo,
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 e kinde mane onenoe rieko mi opimo berne kaka chalo mi onwangʼo.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 Kendo nowachone dhano ni, ‘Luoro Ruoth Nyasaye kelo rieko, kendo ka idwaro bedo gi ngʼeyo to nyaka iwe richo!’”
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
