Ayub 14
1 “Dhano ma dhako onywolo ndalone nok kendo oneno chandruok mathoth.
Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
2 Odongo piyo piyo ka maua bangʼe to oner; mana ka tipo makadho ma ok siki.
Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
3 Ngʼat machal kamano bende inyalo dewo? Bende dikele e nyimi adier mondo iyale?
A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
4 En ngʼa manyalo kelo gima ler kogolo kuom gima ochido? Onge kata achiel!
Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
5 Ndalo dhano nosekwan chon; isechano kar romb dwechene, kendo iseketo gikone ma ok onyal kalo.
Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
6 Omiyo gol wangʼi kuome kendo weye mos, mondo ochamie luche gi mor kaka ngʼama ondiki timo.
Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
7 “Yien ber nyalo bedo gi geno: ka osetongʼe to nitie geno ni onyalo loth, kendo chunye maloth manyien ok rem mak odongo.
O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
8 Kata obedo ni tiendene towo kendo miyo osikene tho,
By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
9 to kata kamano, kowinjo much pi, to oloth, mana ka yien mochako dongo.
Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
10 Dhano to tho kendo iike e bwo lowo; oyweyo mogik, kendo kare rumo chuth.
Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
11 Mana kaka pi dwono e nam kata kaka dier aora pi duone mi two,
Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
12 e kaka dhano nindo piny kendo ok ochak ochungʼ; ok ochak onen kendo bende ok nochiewe e nindoneno.
Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
13 “Mad ne ipanda ei liel mondo ne abed maonge nyaka chop mirimbi rum, bangʼe to iket kinde ma ibiro parae kendo! (Sheol h7585)
Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. (Sheol h7585)
14 Ka ngʼato otho, bende dochak obed mangima kendo? Ndalona duto mag tichna matek abiro rito, an to abiro dhil gi thagruokna, nyaka kinde maber chopi.
Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
15 Ibiro luongo, kendo abiro dwoki; ibiro gombo neno chwech ma lweti osechweyo.
Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
16 Eka inikwan kuonde matienda onyono to ok inisik kinona mondo ikwan richo ka richo matimo.
Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
17 Kethoga ibiro ket ei ofuku mi din ma ok yawre, kendo inium richona.
Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
18 “Mana kaka pi ywero got kendo barore kendo kaka lwanda chorore kawuok kare,
Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
19 kendo kaka pi ywero kite kendo koth maduongʼ ywero lowo, kamano e kaka iketho geno ma dhano nigo.
Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
20 Ihewe dichiel kendo mogik, kendo olal nono; iloko kit wangʼe, kendo igole e dier ji chuth.
Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
21 Kata ka yawuote yudo duongʼ bangʼe, to en okia kendo kata ka giyudo wichkuot, to ok one gi wangʼe.
Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
22 Gima owinjo en mana rem manie dende owuon kendo oywagore kende owuon.”
Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
