< Ayub 10 >
1 “Aol gi ngima; mano emomiyo ok abi lingʼ ma ok awuoyo, to abiro wacho lit duto manie chunya.
Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
2 Abiro wachone Nyasaye niya: Kik ikuma, to nyisa rachna momiyo ikwana kaka jaketho.
Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
3 Nyalo bedo ni iwinjo maber ka ahinyora; kendo ka ikwedo tich lweti, to timbe joricho to mori?
Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
4 Kara in bende in gi wangʼ mar ringruok? Koso in bende ineno mana kaka dhano neno?
Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
5 Kara in bende ndaloni nok ka ndalo dhano, koso higni magi chalo gi mag dhano,
Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
6 momiyo imanyo timbena maricho kendo isiko kimanyo richo moro amora ma an-go,
Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
7 kata obedo ni ingʼeyo maber ni aonge ketho kendo ni onge ngʼama nyalo resa e lweti?
Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
8 “Lweti ema nochweya. Ibiro lokori koda kendo mondo itieka?
Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
9 Parie ni ne ichweya koa kuom lowo. Koro sani, diduoka kendo e lowo adier?
Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
10 Donge ne iola oko ka chak kendo ne ipuoya mi apoto ka mo,
Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
11 ne ichweyo ringra gi choke kod leche mi iumo chokena gi ringʼo kod pien?
Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
12 Ne imiya ngima kendo ne itimona ngʼwono, kendo isebedo ka irito chunya kuom duongʼni maler.
Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
13 “To kata kamano, koro angʼeyo ni gik mane ni e pachi e magi:
Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
14 Isebedo ka ingʼiya mondo ineane ka atimo richo, to ok iseweya ma ok ikuma.
Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
15 Okwongʼa, an ngʼat ma timbene mono! To kata ka aonge ketho, to pod ok anyal bedo thuolo, nimar wichkuot ma an-go osemiyo alal ei masichena.
Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
16 To kata katemo mondo abed thuolo to idwara mana ka sibuor, kendo isiko mana kiloya gi tekoni maduongʼ.
Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
17 Ikelo joneno manyien mondo okweda kendo imedo bedo mager koda; jolweny magi monja mana ka apaka magingore.
Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
18 “Angʼo momiyo ne igola ei minwa? Kara mad ne atho kapok wangʼ moro amora onena.
Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
19 Mad ne kik nywola, ka ok kamano to ne onego nywola ka asetho kendo chom koda bur tir!
A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
20 Donge ngimana modongʼ matin-ni chiegni rumo? Yie iweya mondo abedie gi yweyo matin,
Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
21 kapok adhi kuma ji ok dhiye miduogi, ma en piny motimo mudho gi tipo molil ti,
Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
22 en piny ma otimo mudho mandiwa, kama kata ler chaloe mudho.”
Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.