Chakruok 1
1 Kar chakruok Nyasaye nochweyo polo gi piny.
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
2 Koro piny ne onge kido kendo ne onge gimoro amora e iye. Mudho mandiwa noimo ataro mangʼongo kendo Roho mar Nyasaye ne wuotho ewi atarono.
Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.
3 Eka Nyasaye nowacho niya, “Ler mondo obedie,” mi ler nobetie.
I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.
4 Nyasaye noneno ni ler ber, kendo ne opogo ler kuom mudho.
A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy.
5 Nyasaye noluongo ler ni “odiechiengʼ” kendo mudho noluongo ni “otieno.” Piny noyuso, kendo noru ma en chiengʼ mokwongo.
A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první.
6 Eka Nyasaye nowacho niya, “Gima pogo pi mondo obedie mondo opog pi gi pige.”
Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!
7 Omiyo Nyasaye noketo gima pogo pi mamalo gi pi ma piny. Kendo nobedo kamano.
I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak.
8 Nyasaye noluongo gima nopogo pigno ni “polo.” Piny noyuso kendo noru, ma en chiengʼ mar ariyo.
I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý.
9 Kendo Nyasaye nowacho niya, “Pi manie bwo polo mondo ochokre kaachiel, kendo lowo motwo obedie.” Kendo notimore kamano.
Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak.
10 Nyasaye nochako lowo ni “piny” kendo pige mane ochokore nochako ni “nembe.” Kendo Nyasaye noneno ni mano ber.
I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
11 Eka Nyasaye nowacho niya, “Buya nyaka nyag e piny, kothe manyago cham kod yiende manyago olembe man-gi kuthe eigi kaka kitgi obet kendo nobedo kamano.
Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak.
12 Buya nonyak e piny: Cham nonywolo kothegi kaka kitgi nobet kendo yiende nonywolo olembe man-gi kodhi kaka kitgi nobet. Kendo Nyasaye noneno ni mano ber.
Nebo země vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž bylo símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
13 Piny noyuso kendo noru, ma en chiengʼ mar adek.”
I byl večer a bylo jitro, den třetí.
14 Bangʼe Nyasaye nowacho niya, “Ler mondo obedie e kor polo mondo opog odiechiengʼ gi otieno, kendo gibed kaka ranyisi mag lokruok ndalo kod odiechienge, kod higni,
Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let.
15 kendo ginibedi ler mae kor polo mondo gi chiw ler e piny.” Kendo nobedo kamano.
A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak.
16 Nyasaye noloso gik moko ariyo madongo makelo ler; ler maduongʼ ne rito odiechiengʼ, to ler matin ne rito otieno. Sulwe bende noloso.
I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy.
17 Nyasaye noketogi e kor polo mondo gi chiw ler e piny,
A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi;
18 mondo girit odiechiengʼ gotieno, kendo gipog ler koa kuom mudho. Nyasaye noneno ni mano ber.
A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
19 Piny noyuso kendo noru, ma en chiengʼ mar angʼwen.
I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
20 Kendo Nyasaye nowacho niya, “Pi mondo opongʼ gi gik mangima, kendo winy mondo ofu ewi piny e kor polo.”
Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a
21 Kamano Nyasaye nochweyo gik madongo mag nam kod gik mangima duto kod gik malak mag pi, kaka kitgi obet kod winy duto man-gi bwombegi kaka kitgi obet. Nyasaye noneno ni mano ber.
I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
22 Nyasaye nogwedhogi kendo owacho niya, “Nywolreuru kendo umedru kuom kwan kendo upongʼ pi mag nembe kendo winy bende omedre e piny.”
I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi!
23 Kendo piny noyuso, kendo noru, ma en chiengʼ mar abich.
I byl večer a bylo jitro, den pátý.
24 Kendo Nyasaye nowacho niya, “Piny mondo onywol gik mangima kaka kitgi obet: Jamni, kod gik moko duto mamol e lowo, kod le mag bungu, mana kaka kit moro ka moro obet.” Kendo nobet kamano.
Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak.
25 Nyasaye noloso le mag bungu kaka kitgi obet; jamni kaka kitgi obet kendo gi gik mamol e lowo kaka kitgi obet. Nyasaye noneno ni mano ber.
I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že bylo dobré.
26 Eka Nyasaye nowacho niya, “We wachwe dhano e kido machal kodwa kendo gibed gi teko ewi rech mae nam kendo gi winy mae kor polo, ewi jamni, ewi piny duto kendo ewi chwech duto mawuotho ewi lowo.”
Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.
27 Kuom mano Nyasaye nochweyo dhano e kite owuon, e kit Nyasaye nochweye; nochweyogi dichwo gi dhako.
I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.
28 Nyasaye nogwedhogi mi owachonegi niya, “Nywolreuru kendo kwanu omedre; pongʼuru piny kendo urite. Beduru gi teko ewi rech ma e nam kod winy mae kor polo kendo ewi gik mangima duto mawuotho ewi lowo.”
A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.
29 Eka Nyasaye nowacho niya, “Amiyou kothe duto manyago cham e wangʼ piny duto kod yiende duto man kod olemo gi kodhi eigi. Ginibed magu kuom chiemo.
Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm.
30 To ne le duto mag piny kod winy duto mafuyo e kor polo kod gik moko duto mawuotho e piny, gimoro amora mangima; amiyo lum duto mondo obed chiembgi.” Kendo nobedo kamano.
Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak.
31 Nyasaye nongʼiyo gik moko duto mane osechweyo kendo noneno ni gibeyo ahinya. Piny noyuso kendo noru, ma en chiengʼ mar auchiel.
A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý.
