Chakruok 45
1 Josef ne ok nyal gengʼo mirima mane en-go e nyim joma ne tiyone. Kendo noywak matek niya, “Goluru ngʼato angʼata oko e nyima!” Kuom mano ne onge ngʼato angʼata mane nigi Josef kane ohulore ne owetene.
Jozef pak nemoha se déle zdržeti, přede všemi přístojícími zvolal: Kažte všechněm ven! I nezůstal žádný s nimi, když se známil Jozef s bratřími svými.
2 Kendo noywak matek ma jo-Misri nowinje, kendo jood Farao bende nowinjo wachno.
Potom pozdvihl hlasu svého s pláčem; a slyšeli to Egyptští, slyšel také dům Faraonův.
3 Josef nowacho ne owetene niya, “An Josef! Bende wuora pod ngima?” To owetene ne ok nyal dwoke, nikech luoro nomakogi ahinya e nyim Josef.
I řekl Jozef bratřím svým: Já jsem Jozef. Ještě-li jest živ otec můj? A nemohli mu odpovědíti bratří jeho; nebo se ho velmi ulekli.
4 Eka Josef nowacho ne owetene niya, “Biuru machiegni buta.” Kane gisetimo kamano, nowachonegi niya, “An owadu Josef mane uuso e piny Misri!
Tedy řekl Jozef bratřím svým: Přistuptež medle ke mně. I přistoupili. A řekl: Já jsem Jozef bratr váš, kteréhož jste prodali do Egypta.
5 To koro, kik chunyu chandre kendo kik ucharu nine uusa ka nikech Nyasaye noora motelonu mondo ares ngimau.”
Protož nyní nermuťte se, a neztěžujte sobě toho, že jste mne sem prodali; nebo pro zachování života vašeho poslal mne Bůh před vámi.
6 Kuom higni ariyo kech osebedo e piny, kendo kuom higni abich mabiro pur kata keyo ok nobedie.
Nebo dvě létě již hlad jest v zemi, a ještě pět let přijde, v nichž nebudou orati, ani žíti.
7 Nyasaye noora motelonu mondo arit kothu modongʼ e piny kendo mondo ores ngimau gi resruok maduongʼ.
Poslal mne, pravím, Bůh před vámi, pro zachování vás ostatků na zemi, a pro zachování životů vašich vysvobozením velikým.
8 “Kuom mano, ok un ema ne uora ka to Nyasaye ema ne oora. En ema noketo abedo wuon Farao, ruoth mar ode duto kendo jatelo mar jo-Misri duto.
Tak tedy ne vy jste mne poslali sem, ale Bůh, kterýž mne dal za otce Faraonovi, a za pána všemu domu jeho, a panovníka po vší zemi Egyptské.
9 Koro returu piyo udog ir wuora kendo uwachne ni, ‘Ma e gima Josef wuodi owacho: Nyasaye oseketa ruoth mar piny Misri duto. Bi ira; kendo kik ideki.
Pospěšte a vstupte k otci mému, a rcete jemu: Toto praví syn tvůj Jozef: Učinil mne Bůh pánem všeho Egypta; přijdiž ke mně, neprodlévej.
10 Ibiro dak e piny Goshen kendo machiegni koda; ma en in gi nyithindi, nyikwayi, jambi, dhogi kod gik moko duto ma in-go.
A bydliti budeš v zemi Gesen; a budeš blízko mne, ty i synové tvoji, i vnukové tvoji, stáda tvá, a volové tvoji, a cožkoli máš.
11 Abiro pidhi kanyo, nikech pod nitiere higni abich mag kech mabiro. To ka ok kamano, in kod joodi duto kod giwu duto ubiro chanduru.’
A budu tě chovati tam, (nebo ještě pět let hlad bude), abys snad pro hlad nezahynul, ty i dům tvůj, a cožkoli máš.
12 “Unyalo neno un uwegi, kaachiel gi Benjamin owadwa bende, ni adier an Josef ema awuoyo kodu.
A aj, oči vaše vidí, i oči bratra mého Beniamina, že ústa má mluví vám.
13 Nyisuru wuora luor ma omiya e piny Misri duto kod gik moko duto ma useneno. Kendo keluru wuora kae piyo.”
Povíte také otci mému o vší slávě mé v Egyptě, a což jste koli viděli; pospěštež tedy, a přiveďte otce mého sem.
14 Eka Josef nokwako owadgi Benjamin, kendo noywak kendo Benjamin bende nokwake kaywak.
Tedy padl na šíji Beniamina bratra svého, a plakal; Beniamin také plakal na šíji jeho.
15 Kendo nonyodho owetene duto kendo noywak kokwakogi. Bangʼe owetene nowuoyo kode.
A políbiv všech bratří svých, plakal nad nimi; a potom mluvili bratří jeho s ním.
16 Kane wach ochopo e kar dak ruoth Farao ni owete Josef osebiro, Farao kaachiel gi jotije nomor.
Slyšána pak jest v domě Faraonově pověst tato: Přišli bratří Jozefovi. I bylo to velmi vděčné Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
17 Farao nowacho ne Josef niya, “Nyis oweteni, oyie misikegi kuom pundegi mondo gidog Kanaan,
A řekl Farao Jozefovi: Rci bratřím svým: Toto učiňte: Naložíce na hovada svá, jděte, a navraťte se do země Kananejské.
18 eka gidhi gikel wuonu kod joode duto mondo gidwog ira. Abiro miyogi kama ber moloyo e piny Misri kendo ginicham gik machiek e lopni.”
A vezmouce otce svého a čeládky své, přiďte ke mně, a dám vám dobré místo v zemi Egyptské, a jísti budete tuk země této.
19 Bende asemiyi chik mondo inyisgi niya, “Kawuru geche miywayo gi punde e piny Misri mondo udhi uomgo nyithindeu gi mondeu kod wuonu kendo ubi kodgi ka.
Ty pak rozkaž jim: Toto učiňte: Vezměte sobě z země Egyptské vozy pro děti a ženy své, a vezměte otce svého, a přiďte.
20 Kik uparru kuom gik maun-go e pinyu, nikech gik mabeyo mag Misri duto nobed mau.”
Aniž se ohlédejte na nábytky své; nebo nejlepší místo ve vší zemi Egyptské vaše bude.
21 Omiyo yawuot Israel notimo kamano. Josef nomiyogi geche miywayo gi punde, mana kaka Farao nowachone kendo en bende nomiyogi gik mane ginyalo konyore godo e yo.
I učinili tak synové Izraelovi. A dal jim Jozef vozy podlé rozkázaní Faraonova; dal také jim pokrmy na cestu.
22 Nomiyo moro ka moro kuomgi law manyien to Benjamin nomiyo fedha mapekgi oromo kilo mia adek kod lewni mopogore opogore abich.
Všechněm jim dal, každému dvoje šaty; ale Beniaminovi dal tři sta stříbrných, a patery šaty jiné a jiné.
23 Kendo magi e gik mane ooro ni wuon-gi: punde apar motingʼo gik mabeyo mag Misri kod punde apar mamon motingʼo cham kod makati kod chiemo mane onyalo konyorego e wuoth ka obiro Misri.
Otci pak svému poslal tyto věci: Deset oslů, kteříž nesli z nejlepších věcí Egyptských, a deset oslic, kteréž nesly obilí, a chléb a pokrmy otci jeho na cestu.
24 Eka Josef nokowo owetene modhi, kendo kane koro giwuok gidhi nowachonegi niya, “Kik udhaw kendu e wangʼ yo!”
A propouštěje bratří své, aby odešli, řekl jim: Nevaďtež se na cestě.
25 Kuom mano negiwuok Misri kendo gibiro Kanaan ir Jakobo wuon-gi.
Tedy brali se z Egypta, a přišli do země Kananejské k Jákobovi otci svému.
26 Neginyiso Jakobo niya, “Josef pod ngima kendo koro en e ruodh Misri duto.” Jakobo ne dhoge omoko, mi ok noyie gi wachgino.
A zvěstovali jemu, řkouce: Jozef ještě živ jest, ano i panuje ve vší zemi Egyptské. I omdlelo srdce jeho; nebo slyšev to nevěřil jim.
27 To kane giwachone gik moko duto mane Josef osewachonegi kendo kane oneno geche mane Josef oseoro mondo odhi otere ire, chuny Jakobo wuon-gi noduogo.
Tedy vypravovali jemu všecka slova Jozefova, kteráž mluvil jim; a vida vozy, kteréž poslal Jozef pro něho, okřál duch Jákoba otce jejich.
28 Kendo Israel nowacho niya, “Ayie ni Josef wuoda pod ngima. Abiro dhi mondo anene kapok atho.”
I řekl Izrael: Dostiť jest, když ještě syn můj živ jest; půjdu a uzřím ho, prvé než umru.
