Chakruok 32
1 Jakobo nodhi nyime gi wuodhe, kendo malaike mag Nyasaye noromo kode.
Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
2 Kane Jakobo onenogi, nowacho niya, “Ma en kambi mar Nyasaye!” Kuom mano nochako kanyo ni Mahanaim (tiende ni kembni ariyo).
I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
3 Jakobo nooro joote nyime ir owadgi Esau e piny Seir, gwengʼ mar Edom.
Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
4 Jakobo nomiyogi chik niya, “Ma e gima onego udhi uwach ne ruodha Esau: Misumbani Jakobo wacho ni, ‘Asebedo ka adak gi Laban kendo asebedo kuno nyaka chil kawuono.
A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
5 An kod dhok kod punde, rombe gi diek, jotich machwo kod jotich mamon. Omiyo koro aoro oteni ne ruodha, mondo ayud ngʼwono e wangʼe.’”
A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
6 Kane jootego odwogo ir Jakobo negiwachone niya, “Ne wadhi ir owadu Esau kendo koro obiro mondo orom kodi, to ji mia angʼwen bende ni kode.”
I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
7 Kane Jakobo owinjo mano luoro kod kibaji nogoye mangʼeny mi nopogo jambe, gi dhoge kod ngamia e migepe ariyo.
Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
8 Noparo e chunye niya, “Ka Esau omonjo migawo achiel, to migawo machielo modongʼ nyalo tony.”
Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
9 Eka Jakobo nolamo kawacho niya, “Yaye Nyasach kwara Ibrahim, Nyasach wuora Isaka, Jehova Nyasaye mane owachona ni, ‘Dogi thuru ir jou, kendo abiro miyo inyaa,’
I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
10 ok awinjora gi kech kod adieragi duto misenyiso jatichni. Ne an mana gi ludha kende kane angʼado aora Jordan, to koro aseduogo gi ogendini ariyo.
Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
11 Alamo ni mondo iresa e lwet owadwa Esau nikech aluor ni obiro biro ma omonja kaachiel gi mon kod nyithindgi.
Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
12 To isewachona ni, ‘Adier abiro miyo inyaa kendo abiro miyo nyikwayi bedo mathoth ka kuoyo man e dho nam, ma ok nyal kwan.’”
Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
13 Jakobo nonindo kanyo, kendo kuom gik mane en-go ne oyiero mich ne owadgi Esau kaka:
I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
14 Diek mamon mia ariyo kod nywogi piero ariyo, rombe mamon mia ariyo gi imbe piero ariyo,
Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
15 ngamia mamon piero adek gi nyithindgi, dhok mamon piero angʼwen kod rwedhi apar, kod punde mamon piero ariyo kod punde machwo apar.
Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
16 Noketogi e lwet jotichne ka moro ka moro otelone kweth ka kweth kendo nowachonegi niya, “Teluru nyima kuweyo thuolo e kind kweth ka kweth.”
A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
17 Nomiyo ngʼat mane otelo chik niya, “Ka owadwa Esau oromo kodi mopenji ni, ‘In jatich ngʼa, to idhi kanye kendo ni jamni duto misembogi gin mag ngʼa?’
I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Èí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
18 Eka iwachne ni, ‘Magi gin mag jatichni Jakobo. Gin mich ma oor ne ruodha Esau, Jakobo bende biro bangʼwa.’”
Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
19 Bende nomiyo ngʼat mar ariyo, gi ngʼat mar adek kod jogo duto mane luwo bangʼ kweth chik niya, “Un duto wachuru ne Esau mana gima chalre kuromo kode.
Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
20 Kendo une ni uwacho ni, ‘Jatichni Jakobo biro bangʼwa.’” Nikech noparo niya, “Obiro hoye gi mich ma ooroneni kendo ka oneno to ponono obiro rwaka.”
A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
21 Kuom mano mich Jakobo noter motelo, ka en to nodongʼ ei kambi.
A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
22 Otienono Jakobo nochungʼ mokawo monde ariyo, jotichne mamon ariyo kod yawuote apar gachiel kendo negikadho aora mar Jabok.
A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
23 Jakobo nokawo joge kaachiel gi gige mi nokowogi nyaka loka aora Jabok.
Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
24 Bangʼ mano Jakobo nodongʼ kende, kendo ngʼato noi kode otieno duto nyaka okinyi.
A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
25 Kane ngʼatno oneno ni ok onyal goye piny, nomulo fuoni mar bamne, kuom mano chieke nowil.
A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
26 Ngʼatno nowacho niya, “We adhi, nikech en odiechiengʼ.” To Jakobo nodwoke niya, “Ok abi weyi idhi nyaka igwedha.”
A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
27 Ngʼatno nopenje niya, “Nyingi ngʼa?” Nodwoke niya, “Jakobo.”
I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
28 Eka ngʼatno nowacho niya, “Nyingi ok nochak oluongi ni Jakobo, to noluongi ni Israel nikech ise ii gi Nyasaye kod ji mi iseloyo.”
I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
29 Jakobo nowachone niya, “Asayi nyisa nyingi.” To nodwoko Jakobo niya, “Angʼo momiyo ipenjo nyinga?” Eka nogwedho Jakobo kanyo.
I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
30 Kuom mano Jakobo nochako kanyo ni Peniel (tiende ni wangʼ Nyasaye) kowacho niya, “Nikech aseneno Nyasaye wangʼ gi wangʼ kendo ngimana oresi.”
Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
31 Chiengʼ notuchne ka okadho Peniel kendo nowuotho kolingʼo nikech bamne nowil.
I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
32 Mano emomiyo nyaka kawuono jo-Israel ok cham ringʼo moriwo fuond bam ka giparogo wil mar fuond bam Jakobo.
Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
