Ezekiel 37
1 Teko Jehova Nyasaye ne ni kuoma, kendo ne ogola oko kuom teko mar Roho mare mi otera e dier holo moro; kama choke opongʼo.
Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí.
2 Nowuotho koda e dier chokego koni gi koni, komako lweta, kendo naneno choke madongo mangʼeny motamore akwana, kanie dier holono; ne gin choke motwo kururu.
I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol, a aj, bylo jich velmi mnoho v tom údolí, a aj, byly velmi suché.
3 Ne openja niya, “Wuod dhano, chokegi bende nyalo bet mangima adier?” Ne awacho niya, “Yaye Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto, in kendi ema inyalo ngʼeyo.”
I řekl mi: Synu člověčí, mohly-li by ožiti kosti tyto? I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš.
4 Eka nowachona niya, “Kor wach ni chokegi kiwachonegi niya, Choke motwo, winjuru wach Jehova Nyasaye!
V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo.
5 Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho ni chokegi: Abiro kudho much ngima kuomu, mi unudok mangima.
Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily.
6 Abiro keto leche kuomu kendo abiro miyo ringʼo gi pien um dendu kendo abiro kudho much ngima kuomu mi unudok mangima. Eka unungʼe ni An e Jehova Nyasaye.”
A dám na vás žily, a učiním, že zroste na vás maso, a otáhnu vás koží; dám, pravím, do vás ducha, abyste ožily, i zvíte, že já jsem Hospodin.
7 Omiyo ne akoro wach kaka ne ochika. To kane oyudo akoro wach kamano, to ne apo ka awinjo ka choke rwadore matek, kendo chokego nochako tudore, ka moro ka moro kuomgi chomore gi wadgi.
Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé.
8 Ne angʼicho kendo naneno ka leche gi ringʼo chako bet e chokego, kendo pien noumogi, to kata kamano ne pod gionge gi ngima.
I viděl jsem, a aj, žily a maso na nich se ukázalo, i koží potaženy byly po vrchu, ale ducha žádného nebylo v nich.
9 Eka nowacho niya, “Kor wach ni yamo, in wuod dhano, kendo wachne ni, Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Kudhi kia e tunge angʼwen mag piny, kendo idonj kuom joma nosenegi mondo gidok mangima.”
I řekl mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou.
10 Omiyo ne akoro kaka ne ochika, mi much ngima nodonjo kuomgi; kendo negidoko mangima; ma gichungʼ malo gi tiendgi, ka gin oganda lweny maduongʼ miwuoro!
Tedy prorokoval jsem, jakž mi rozkázal. I všel do nich duch, a ožili, a postavili se na nohách svých, zástup velmi veliký.
11 Eka nowachona niya, “Wuod dhano, jo-Israel chalo gi chokegi. Giwacho ni, ‘Chokewa otwo kendo genowa orumo; osengʼad karwa oko.’
I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás.
12 Emomiyo kor wach kendo iwachnegi ni: ‘Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Yaye un joga, abiro elo lieteu mi agolu oko kendo aduogu e piny Israel.
Protož prorokuj a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Izraelské.
13 Eka un, ma un joga, unungʼe ni An e Jehova Nyasaye, ka anael lieteu mi agolu oko kuomgi.
I zvíte, že já jsem Hospodin, když otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj.
14 Abiro keto Roho mara kuomu mi udok mangima, kendo abiro miyo udag e pinyu uwegi. Eka unungʼe ni an Jehova Nyasaye ema asewuoyo kendo asetimo kamano. Jehova Nyasaye ema owacho.’”
A dám Ducha svého do vás, abyste ožili, a osadím vás v zemi vaší, i zvíte, že já Hospodin mluvím i činím, dí Hospodin.
15 Wach Jehova Nyasaye nobirona kama:
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
16 “Wuod dhano, kaw bao moro mopa mondo indikie wechegi ni, ‘Mar jo-Juda gi dhout Israel mamoko mawinjore kode.’ Eka ikaw bao mopa machielo kendo indikie wechegi, ‘Mar Josef (ma en mar Efraim) kod dhout Israel mamoko duto mawinjore kode.’
Ty pak synu člověčí, vezmi sobě dřevo jedno, a napiš na něm: Judovi, a synům Izraelským, tovaryšům jeho. Zatím vezma dřevo druhé, napiš na něm: Jozefovi dřevo Efraimovo, a všechněm synům Izraelským, tovaryšům jeho.
17 Riw bepe ariyogo obed bao achiel mondo gibed gimoro achiel e lweti.
I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé.
18 “Ka jou openji ni, ‘Donge inyalo nyiswae tiend wachni?’
A když mluviti budou k tobě synové lidu tvého, řkouce: Což nám neoznámíš, co ty věci znamenají:
19 To wachnegi ni, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Abiro kawo bap Josef, manie lwet Efraim, kod dhout Israel mamoko duto mawinjore kode, kendo abiro tude gi bap Juda, mi gidok bepe mopa achiel, kendo gibiro doko bepe mopa achiel e lweta.’
Mluv k nim: Takto praví panovník Hospodin: Aj, já vezmu dřevo Jozefovo, kteréž jest v ruce Efraimově, a pokolení Izraelských, tovaryšů jeho, a přiložím je s ním k dřevu Judovu, a učiním je dřevem jedním, i budou jedno v ruce mé.
20 Lier kete misendikogo e nyim wengegi
A když budou ta dřeva, na kterýchž jsi psal, v ruce tvé před očima jejich,
21 kendo iwachnegi ni, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Abiro golo jo-Israel oko e dier ogendini kuonde ma gisedhiyoe. Abiro chokogi kagologi koni gi koni mi aduog-gi e pinygi giwegi.
Tedy mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch, kamž odešli, a shromáždě je odevšad, uvedu je do země jejich.
22 Abiro miyo gibed oganda achiel e piny, ewi gode mag Israel. Ruoth achiel ema noritgi kargi duto, kendo ok ginichak gibed pinje ariyo, kata pinjeruodhi ariyo mopogore.
A učiním je, aby byli národem jedním v té zemi na horách Izraelských, a král jeden bude nad nimi nade všemi králem. A nebudou více dva národové, aniž se již více děliti budou na dvoje království.
23 Ok ginichak gidwanyre gi nyisechegi ma giloso gi kido mamono, kata gi timo gik makwero, nikech anawargi kuom richogi duto mag dok chien, kendo anapwodhgi. Ginibed joga, to anabed Nyasachgi.’
Aniž se budou poškvrňovati více ukydanými bohy svými, a ohavnostmi svými, ani jakými přestoupeními svými, i vysvobodím je ze všech obydlí jejich, v nichž hřešili, a očistím je. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem.
24 “‘Daudi jatichna nobed ruodhgi kendo giduto ginibed gi jakwath achiel. Gibiro luwo chikena kendo gibiro rito buchena ka gitangʼ.
A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je.
25 Gibiro dak e piny mane amiyo jatichna ma Jakobo, ma en piny mane kwereu odakie. Gin kaachiel gi nyithindgi kod nyikwagi, gibiro dak kuno nyaka chiengʼ, kendo Daudi jatichna nobed ruodhgi nyaka chiengʼ.
I budou bydliti v té zemi, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi, v níž bydlili otcové vaši. Budou, pravím, v ní bydliti oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky, a David služebník můj knížetem jejich bude na věky.
26 Abiro timo singruok mar kwe kodgi, enobed singruok mochwere. Abiro gurogi motegno kendo abiro miyo kwan-gi medre, kendo abiro keto kara maler mar lemo e diergi nyaka chiengʼ.
Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky.
27 Kar dakna nobed kodgi; anabed Nyasachgi, kendo ginibed joga.
Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým.
28 Eka ogendini nongʼe ni an Jehova Nyasaye ema amiyo jo-Israel obedo maler ka kara maler mar lemo obedo e diergi nyaka chiengʼ.’”
I zvědí národové, že jsem já Hospodin, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.
