Ezekiel 27
1 Wach Jehova Nyasaye nobirona kama:
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 “Wuod dhano, chwog wer miywagogo Turo.
Ty pak synu člověčí, vydej se nad Týrem v naříkání,
3 Wachne Turo ma en dala moger e dho nam kendo maloko ohala gi ji duto modak e dho nam ni, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: “‘Yaye Turo, iwacho niya, “Ajaber kendo alongʼo chuth.”
A rci Týru, jenž sedě tu, kdež se na moře pouštějí, kupectví provodí s národy na ostrovích mnohých: Takto praví Panovník Hospodin: Ó Týre, ty jsi říkal: Já jsem nejkrásnější.
4 Kar dakni ne ni e dho nembe madongo; joma nogeri nogeri ma jaber kendo malongʼo chuth.
U prostřed moře byly hranice tvé, stavitelé tvoji dokonale tě ozdobovali.
5 Negiloso bepeni duto gi yiende mabeyo moa Senir; ne gikaw bepe mag sida moa Lebanon mondo gilosnigo tanga mar yie?
Z jedloví z Sanir dělávali všecka taflování tvá, cedry z Libánu brávali k dělání sloupů tvých.
6 Ngai to ne giseloso gi bepe mag yiend ober moa Bashan, to bepe mag saipras moa e dho nembe mag saipras ema ne gilosogo kuonde bet magi, mane olangi gi lak liech.
Z dubů Bázanských dělávali vesla tvá, a lavičky tvé dělávali z kostí slonových, a z pušpanu z ostrovů Citejských.
7 Tangani nolos gi nanga maber mochwe gi usi moa Misri kendo mano ema nobedo bandechi; tandaruwa moumigo nokiko rambulu gi ralik, moa e dho nembe mag Elisha.
Kment s krumpováním Egyptským býval plátno tvé, z něhož jsi plachty míval; modrý postavec a šarlat z ostrovů Elisa přikrýval tě.
8 Jo-Sidon gi Arvad ema ne kiewoni ngai; yaye Turo, jogi molony ema ne jokwangʼ kaka jogi ma jonam.
Obyvatelé Sidonští i Arvadští bývali plavci tvoji, moudří tvoji v tobě, ó Týre, ti bývali správcové tvoji.
9 Jopecho mongʼith moa Gebal noidhi kaka jokiew ngai kendo jochung nanga mari. Yiedhi duto manie nam kaachiel gi joma gitingʼo nobiro iri mondo gilok ohala gi mwandugi.
Starší Gebalští a moudří jejich opravovali v tobě zbořeniny tvé; všecky lodí mořské i plavci jejich bývali v tobě, směňujíce s tebou kupectví.
10 “‘Jo-Pasia, gi jo-Lidia kod jo-Put ne gin jolweny magi makedoni. Negiliero okumbnigi gi ogutegi mag lweny e ohingagi kendo mano nomiyi duongʼ.
Perští a Ludští i Putští bývali v vojště tvém bojovníci tvoji, pavézu a lebku zavěšovali v tobě. Tiť jsou přidávali tobě ozdoby.
11 Jo-Arvad kod jo-Helek nolworo ohingani koni gi koni karito; Jo-Gamad noidho wi uteu moger maboyo mag rito. Ne gingʼawo okumbnigi molworo ohinga magi; kendo negimiyo berni obedo malongʼo chuth.
Arvadští s vojskem tvým na zdech tvých vůkol, též Gamadští na věžech tvých bývali, štíty své zavěšovali na zdech tvých vůkol. Tiť jsou tě zvláštně ozdobovali.
12 “‘Jo-Tarshish noloko kodi nikech mwandugi mangʼeny mag ohala; ne giwilo kodi fedha gi nyinyo gi chumbe, kod kite mamoko ma nengogi tek.
Zámořští kupci tvoji v množství všelijakého zboží, v stříbře, železe, cínu i olově kupčili na jarmarcích tvých.
13 “‘Jo-Yunani, gi jo-Tubal kod jo-Meshek ne oloko kodi; ne giwilo kodu wasumbini kod gik molos gi mula ka gingʼiewogo gigi mag ohala.
Javan, Tubal a Mešech, kupci tvoji, lidi a nádobí měděné dávali za směnu tobě.
14 “‘Jo-Beth Togarma nowilo kodi farese mag tich, gi farese mag lweny kod kenje ka giwilo gi gig-gi mag ohala.
Z domu Togarma v koních a jezdcích i mezcích kupčili na jarmarcích tvých.
15 “‘Jo-Rodo bende noloko kodi, kendo ogendini mathoth modak e dho nembe bende nongʼiewo gik moko kuomi, ka gichuli lak liech kod bepe marotenge motegno kendo mabeyo.
Synové Dedanovi kupci tvoji, a ostrovové mnozí překupníci byli koupí tvých, tobě k ruce; rohy, kosti slonové i dříví hebénové směňovali za mzdu tvou.
16 “‘Jo-Aram bende ne oloko kodi nikech gik mane iloso mangʼeny. Gin ne giwilo kodi tarkus, gi lewni maralik, gi lewni mochwe gi lwedo, gi lewni ma nengogi tek kaka korol gi rubi. Ne giwilo kodi gigi ka gin to gikawo gigi mag ohala.
Syrští kupci tvoji pro množství věcí tvých řemeslně udělaných, v karbunkulích, šarlatu, krumpování i kmentu, a korálích a křištálích kupčívali na jarmarcích tvých.
17 “‘Jo-Juda gi jo-Israel bende noloko kodi. Gin ne giwilo kodi ngano moa Minith gi kal, gi mor kich, gi mo kod yedhe madungʼ tik mangʼwe ngʼar mane giwilo gi mwandugi mag ohala.
Judští i země Izraelská kupci tvoji, pšenici Mennitskou i Fenickou, a med, olej i kadidlo dávali za směnu tobě.
18 “‘Jo-Damaski notimo kodi ohala, ka giwilo kodi divai moa Helbon kod yie rombe moa Zahar nikech gik mane iloso mangʼeny, kendo nikech mwandu maduongʼ mag gigeni mag ohala.
Damašští kupci tvoji, pro množství věcí tvých řemeslně udělaných, kupčili ve množství všelijakého zboží, ve víně Chelbonském a vně bělostkvoucí.
19 “‘Jo-Dan gi jo-Yunani moa Uzal bende nongʼiewo mwandugi mag ohala. Ne giwilo kodi nyinyo mothedhi, gi yedhe maloso chiemo mamit kod modhi miwirruokgo.
Též Dan i Javan chodíce na jarmarky tvé, kupčili, a železo pulerované, kassii i třtinu vonnou tobě směňovali.
20 “‘Dedan noloko kodi piende mipedho ne farese.
Dedan kupčíval v tobě v suknech drahých k vozům.
21 “‘Jo-Arabu gi yawuot ruodhi mag Kedar duto bende ne gin jogi milokogo ohala. Negiloko kodi gi nyirombe, gi imbe, kod diek.
Arabští i všecka knížata Cedarská kupčívali tobě k ruce v beranech a skopcích i kozlích, tím kupčívali v tobě.
22 “‘Jo-ohala madongo moa Sheba gi Rama bende ne oloko kodi. Negikawo mwandugi mag ohala ka giwilo, gi yedhe maloso chiemo mamit gi kite ma nengogi tek kod dhahabu.
Kupci Sabejští i Ragmejští bývali kupci tvoji ve všelijakých nejpřednějších vonných věcech, i ve všelijakém kamení drahém i zlatě, kupčívali na jarmarcích tvých.
23 “‘Jo-Haran, jo-Kanne, jo-Eden kod jo-ohala madongo moa Sheba gi Ashur kod Kilmad bende ne oloko kodi.
Cháran a Kanne i Eden, kupci Sabejští, Assur i Kilmad kupčíval v tobě.
24 Negibiro e chirni magi duto, ka giwilo kodi nengni mabeyo beyo maralik mogorie kido mabeyo, kaachiel gi mukeka mar dier ot mogorie kido malombo wangʼ kod tonde mokadi motegno.
Ti bývali kupci tvoji na jarmarcích tvých s nejvýbornějšími věcmi, s štoučkami postavce modrého, a s krumpováním i s klénoty drahých věcí, kteréž se provazy svazují a zavírají do cedru.
25 “‘Yiedhi madongo moa Tarshish ema ne mwandugi mag ohala. Ne ichalo gi yiedhi manie nam motingʼore mapek.
Lodí mořské předek měly v kupectví tvém. Summou, naplněno jsi i zvelebeno náramně u prostřed moře.
26 Jokwangʼ ngai magi teri oko nyaka e nembe madongo. To kata kamano yamb ugwe biro ngʼinji matindo tindo e chuny nam.
Na vodu velikou zavezli tě ti, kteříž tě vesly táhli; vítr východní potříská tě u prostřed moře.
27 Mwanduni gi gik milokogo ohala, gi gik mikano; gi jogi makedoni e pi, gi jokwangʼ magi, gi jogi mahondhoni yiedhi; gi jo-ohala magi, gi jolweny magi duto kod ji duto moidho yieno, biro nimo e chuny nam e odiechiengʼ ma yieno nobarre.
Zboží tvá i jarmarkové tvoji, kupectví tvá, plavci tvoji a správcové tvoji, i ti, kteříž opravovali zbořeniny tvé, a směňovali s tebou kupectví, a všickni muži váleční tvoji, kteříž byli v tobě, i všecko shromáždění tvé, kteréž bylo u prostřed tebe, padnou do hlubokosti mořské v den pádu tvého.
28 Mier manie dho nembe noyiengni matek, ka jokwangʼ mag-gi ywak matek.
Od hřmotu křiku správců tvých zbouří se i vlnobití.
29 Jogo duto makiewo ngai nowe yiedhigi; Jolweny makedo e pi kod jokwangʼ duto nochungʼ kodhier e dho nam.
I vystoupí z lodí svých všickni ti, kteříž táhnou veslem, plavci i všickni správcové lodí mořských na zemi stanou,
30 Ginitingʼ dwondgi mi giywag malit nikech in; kendo ginibuk wiyegi gi buru ka gingʼielore e buru.
A hlasem velikým nad tebou naříkati a žalostně křičeti budou, a sypouce prach na hlavy své, v popele se váleti.
31 Gibiro lielo wiyegi nikech in kendo gibiro rwako lep ywak. Gibiro ywagi malit ka chunygi nigi kuyo mapek.
Nadto zdělajíce příčinou tvou lysiny, přepáší se žíněmi, a kvílením hořkým nad tebou s žalostí srdečnou plakati budou.
32 Kinde ma gibiro dengo kendo giywagi to ginichuogni wer ma giywagigo kama: “Bende nitie kama osekethi kaka Turo ma en dala ma nembe olworo?”
Vydadí se, pravím, nad tebou s hořekováním svým v naříkání, a budou naříkati nad tebou: Které město podobné Týru, zahlazenému u prostřed moře?
33 Ka gigi mag ohala ne ikwangʼo e nembe to ne pinje mangʼeny obedo mamor, imiyo ruodhi mangʼeny mag pinje odoko jomoko gi mwandugi mathoth kod gigi mag ohala.
Když vycházely koupě tvé z moře, nasycovalo jsi národy mnohé; množstvím zboží svého i kupectví svých zbohacovalos krále zemské.
34 To koro ibarori e nam mi isikori piny e chuny pige; mwanduni mag ohala duto kaachiel gi jokwangʼ magi osenimo kodi piny.
Ale když ztroskotáno budeš od moře v hlubokých vodách, kupectví tvé i všecko shromáždění tvé u prostřed tebe klesne.
35 Ji duto modak e dho nembe dhogi omoko kuom gima osetimoreni; ruodhi mag-gi obwok matek kendo gitetni bende luoro omakogi.
Všickni obyvatelé ostrovů ztrnou nad tebou, a králové jejich ohromeni jsouce, zhrozí se náramně.
36 Jo-ohala madongo manie pinje mamoko liyo ka wuoro; giko mari obedo marach miwuoro, kendo ok nochak oneni kendo.’”
Kupci mezi národy ckáti budou nad tebou; k hrůze veliké budeš, a nebude tě na věky.
