Ezekiel 16
1 Wach Jehova Nyasaye nobirona kama:
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 “Wuod dhano, nyis Jerusalem timbene mamono duto e wangʼe,
Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho,
3 kendo wachne ni ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho ni Jerusalem: ‘Kweregi nonywol e piny Kanaan, kendo wuonu ne en ja-Amor, to minu ne ja-Hiti.
A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská.
4 Odiechiengʼ mane onywolie, pendi ne ok ongʼadi, kata luok ne ok olwoki gi pi mondo ibed maler, to bende ne ok owiri gi chumbi kendo ne ok oboyi gi lewni.
Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.
5 Onge ngʼama nokechi kata mane nigi ngʼwono moromo mar timoni achiel kuom gigi. Kar yudo kech to ne odiri oko e pap, nikech odiechiengʼ mane onywolie ema ne ochak chayie.
Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se.
6 “‘Chiengʼ moro kane akalo machiegni kodi ne ayudo ka ithachori gi rembi iwuon kendo kata obedo ni nitimo remo kamano to ne awachoni ni ibed mangima.
A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď.
7 Ne amiyo idongo ka yien mopidhi e puodho. Ne idongo kendo ne ibedo motegno, mine idoko yath motegno kendo ma jaber moloyo yedhe duto. Thundeni nobiro, kendo yie wiyi nodongo mabeyo, to kata kamano ne in duk thirith.
Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá.
8 “‘Bangʼe ne achako akalo machiegni, kendo kane arangi to ne aneno ni ne isebedo mopongʼ moromo hero, omiyo ne ayaro bath nangana mi aumogo dugi. Natimo kodi singruok kakwongʼora midoko mara, Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto owacho.
Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna.
9 “‘Bangʼe ne aluoki gi pi kendo ne arudho remo mane omieni mi awiri gi mo.
I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem.
10 Ne arwaki gi lewni mogorie gik mabeyo kendo ne arwakoni wuoche akada mayom. Ne arwakoni law mayom kendo ne aumi gi lewni ma nengogi tek.
Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným.
11 Ne amiyi tigo ma nengogi tek kaka: Bangli e bedeni kod tigo ne aliero e ngʼuti,
Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé.
12 kendo ne aketo tere e umi, gi sitadi e iti koni gi koni, bangʼe to ne asidhoni osimbo ma jaber e wiyi.
Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou.
13 Omiyo ne ilichori gi fedha kod dhahabu, kendo lepi nolosi gi usi mayom gi usi mapek ma nengone tek kod nanga mogorie gik mabeyo. Chiembi to ne mogo moreg mayom gi mor kich kod mor zeituni. Ne imedo bedo dhako ma jaber manomiyo ibedo ruoth madhako.
A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království,
14 Kendo humbi nolandore e pinje kuom ber mane ibergo, nikech duongʼ mane amiyi nomiyo berni oromo chuth, Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto osewacho.
Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin.
15 “‘To ne igeno kuom berni, kendo ne ikonyori gi huma mari mondo ibedgo ochot. Ne ilokori ochot mochiwore ni ngʼato angʼata makadho machiegni kendo berni nodoko mare.
Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé.
16 Ne ikawo moko kuom lewni mabeyo mane amiyi mi idhi ipedho kuonde motingʼore gi malo, kuma ne itime timbegi mag chode. Gik ma kamago ne pok owinji, kendo ok owinjore gitimre ngangʼ.
A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude.
17 Gik ma nengogi tek molos gi dhahabu gi fedha mane amiyi bende ne ikawo mi ilosogo nyisechegi machwo mondo ichodi.
Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.
18 Kendo ne ikawo lepi mogorie gik mabeyo mi irwakonegi kendo ne iketo moya gi ubanina e nyimgi.
Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi.
19 Bende, chiemo ma An awuon ema ne amiyi kaka mogo mayom, mor zeituni kod mor kich mane amiyi mondo icham mi ichiwonegi kaka misango madungʼ tik mangʼwe ngʼar. Mano e gima notimore, Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto osewacho.
Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin.
20 “‘Bende ne ikawo yawuoti gi nyigi mane inywolona mi ichiwogi kaka misango ni nyisechegi. Timbegi mag chode ne ok oromi?
Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá,
21 Ne iyangʼo nyithinda kendo ichiwogi kaka misango ne nyiseche ma dhano oloso.
Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?
22 Kuom timbeni duto mamono gi chode mane idonje, ne ok iparo ndalo mane pod itin, kindego mane in duk, kane ayudi ka remo olwoki.
K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své.
23 “‘Bangʼ timbeni mamonogo duto, Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho niya, yaye, yaye in ngʼama okwongʼ! Kaachiel gi kethogi mamoko duto,
Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin,
24 ne iloso ni in iwuon kama otingʼore gi malo kendo ne igero kuonde motingʼore gi malo mag kamoro amora.
Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici.
25 E nyim yore duto mag dala, ne igeroe kuonde motingʼore gi malo ma ilame nyisecheni mine injawo berni, kane ichiwo dendi ne ngʼato angʼata mane kadho buti nikech ringri nomedo oowre ni terruok.
Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila.
26 Ne iterori gi jo-Misri, jo-libambani mane oowore ni chode, mine imedo miya mirima, nikech ringri ne omedo oowore ne terruok.
Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela.
27 Omiyo ne amiyi kum mi adiyo kiewo mari; ne ajwangʼou e lwet wasiki ma jowuoro, ma gin nyi jo-Filistia, kendo gin bende timbegi manjore nobwogogi.
Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou.
28 Jo-Asuria bende ni iterorigo, nikech gombo mari nokalo konyo, kendo kata gin bende ne ok giromi.
Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila.
29 Bangʼe, gomboni mandhaga ne oywayi mi iterori nyaka gi jo-Babulon, ma gin johala madongo, to kata gin bende ne ok giromi.
A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila.
30 “‘Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto owacho ni mano kaka nenore ni chunyi ok nigi chandruok kuom timbe mitimogi duto, kibedo ochot ma wangʼe tek!
Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté,
31 Kane iloso ni in iwuon kuonde motingʼore gi malo e akek yore duto mag dala kendo igero ni iwuon kuonde motingʼore mag lemo kamoro amora, to in ne ok ichalo gi ochot, nikech ne ok idwaro chudo moro amora.
Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka,
32 “‘In dhako ma jachodeni! Igeno chwo mamoko moloyo chwori iwuon!
A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím.
33 Ochode duto ichulo, to in to ichiwo mich ni joma terore kodi duto, kendo imiyogi asoya mondo gibi iri eka gichopni dwarogi maricho.
Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá.
34 Omiyo kit terruok mari opogore adier gi terruok mag ji mamoko, nikech in ok chwo manyi mondo ichopnegi gombogi. Ipogori ndi, nikech in ema ichulo ji mondo oterre kodi to in ok gichuli.
A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak.
35 “‘Kuom mano, in ochot, winj wach Jehova Nyasaye!
Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo:
36 Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Nikech ne ibedo gi gombo mi ilonyori duk michiwo ringre ka dhako ma jachode ni joherani, kendo ni nyisecheni mamono makwero, bende ne inego nyithindi ka misango ni nyisechegi manonogo,
Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim:
37 mano emomiyo abiro choko joherani duto mosemiyi mor, moriwo ji duto mane ihero nyaka mane ichayo. Abiro chokogi kendo abiro ketogi mondo gilwori koni gi koni, bangʼe to alonyi duk e nyimgi duto, kendo ginine dugi.
Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou.
38 Abiro ngʼadoni buch kum mikumogo mon machodo kendo machwero remo, kendo abiro chuli kuor mar remo mar mirimba gi nyieka mager.
A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení.
39 Ka asetimoni kamano to abiro boli e lwet joherani kendo gibiro muko thucheni kod kuondeni motingʼore gi malo milame nyisechegi. Gibiro lonyo lepi mi giweyi duk, kendo gibiro kawo kitegi ma nengogi tek mi giweyi duk.
Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté.
40 Gibiro chokoni jo-jendeke mi gichielgi gi kite kendo gibiro tongʼi matindo tindo gi liganglagi.
I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými.
41 Gibiro wangʼo uteni kendo gibiro kumi e nyim mon mangʼeny. Abiro tieko timbegi mag chode kendo ok inichak ichul joherani.
Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.
42 Eka bangʼe mirimba biro rumo kendo nyiego mara mager biro weyi; chunya biro lendo kendo mirimba biro rumo.
A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více,
43 “‘Nikech ne ok iparo ndalo mane pod itin, to ne iwangʼo iya gi gigi duto, omiyo abiro kumi, Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto owacho. Donge timbegi duto mamono ne imedo gi dwanyruok?
Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mně ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých.
44 “‘Ngero migoyo e piny Israel ni, “Nyako okawo kit min, nowach kuomi.”
Aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: Jakáž matka, takáž dcera její.
45 In nyar minu adier, nikech minu nochayo chwore gi nyithinde; kendo ichal gi nyimineni adier, nikech nyimineni bende nochayo chwogi gi nyithindgi. Minu ne en ja-Hiti to wuonu ne en ja-Amor.
Dcera matky své jsi, té, kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský.
46 Nyaminu maduongʼ ne en Samaria, mane odak gi nyige yo Nyandwat; to nyaminu matin, mane odak gi nyige yo milambo, ne en Sodom.
Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samaří a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její.
47 Ok ne iwuotho e yoreni kendo iluwo timbeni mamono, to ne ikethori moloyogi mapiyo nono kuom timbeni duto mobam.
Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich činila, zošklivivši sobě jako věc špatnou, pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých.
48 Akwongʼora gi nyinga awuon an Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto ni kata mana nyameru ma Sodom gi nyige ne ok otimo gik maricho machal gi gik ma in kod nyigi usetimoni.
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými.
49 “‘Koro ma e richo mane nyameru ma Sodom otimo. En kod nyige ne wigi tek kendo ne giyiengʼ ahinya ma ok gidew jomoko machandore. Ne ok gikonyo joma odhier gi joma ni gidwaro.
Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala.
50 Ne gin jongʼayi kendo negitimo gik mamono e nyima. Emomiyo ne ariembogi e nyima kaka useneno atimoni.
Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost přede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se vidělo.
51 Kata mana jo-Samaria to ne ok otimo kata mana nus mar richo ma usetimoni. Usetimo gik mamono mathoth mohingogi, kendo usemiyo nyimineu onenore ka gima gin joma kare nikech gik musetimogi duto.
Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně, a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala.
52 Kuom mano, tingʼ wichkuot mari kendi, nikech isegonyo nyiminegi mobedo thuolo kaka joma beyo moloyi. Nikech richogi ne richo moloyo mag-gi, omiyo koro ginenore joma kare mohingi. Omiyo koro ne wichkuot kendo tingʼ achaya mochayigo kendi iwuon, nikech in ema isemiyo nyiminegi onenore joma kare moloyi.
Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi přisoudila sestrám svým, pro hříchy své, kteréž jsi ohavně páchala více než ony. Spravedlivějšíť byly než ty. I ty, pravím, styď se, a nes potupu svou, poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své.
53 “‘To kata kamano, abiro dwoko ne Sodom gi nyige mwanduge, kendo mwandu Samaria gi nyige bende abiro dwoko nigi, kod mwandugi bende abiro dwokoni kaachiel kodgi,
Přivedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samaří a dcer jejich, takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich,
54 mondo itingʼ achaya mari kendo ine wichkuot kuom gik moko duto misetimo kuom miyogi hoch.
Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potěšením.
55 Nyimineni ma gin Sodom gi nyige kod Samaria gi nyige, biro lokore mi gibed gima ne gin chon; kendo in bende, kaachiel gi nyigi ibiro lokori mi ibed kaka ne ichalo chon.
Jestližeť sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu způsobu svému, též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému.
56 Ne ok inyal kata luongo nying nyameru ma Sodom gi nyinge e kinde mane sunga omaki,
Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého,
57 kane timbeni maricho pok oel. To kata kamano, sani koro ochayi gi nyi Edom kaachiel gi joma odak bute kod nyi jo-Filistia, jogo duto modak e alwora mari ochayi.
Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za času útržky od dcer Syrských a všech, kteříž jsou vůkol nich, dcer Filistinských, kteréž tě hubily se všech stran:
58 Ibiro tingʼo chandruok duto mosebironi nikech timbeni mamono kendo nikech timbeni moyombore, Jehova Nyasaye osewacho.
Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin.
59 “‘Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Abiro tiyo kodi kaluwore gi gima onego iyudi, nikech iseketho winjruok mane an-go kodi kuom ketho singruok.
Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak učiním tobě, jakž jsi učinila, když jsi pohrdla přísahou, a zrušila smlouvu.
60 Kata kamano, pod abiro paro singruok mane atimo kodi kane pod itin, kendo abiro guro singruok mosiko kodi.
A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné.
61 Eka inipar yoreni mi wiyi kuodi, kendo inirwak nyimineni madongo mohingi kod matindoni. Anamiyigi kaka nyigi, to ok natim kamano kotenore kuom singruok mara kodi.
I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když přijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobě za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé.
62 Omiyo abiro guro singruok mara kodi, kendo ibiro ngʼeyo ni An e Jehova Nyasaye.
A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,
63 Bangʼe ka aseweyonu richou kuom gik moko duto musetimo, to ubiro paro kendo wiu biro kuot, kendo ok unuchak uwuo kendo nikech unuyie ni ok unyal, Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto owacho.’”
Abys se rozpomenula a styděla, a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou, když tě očistím ode všeho, což jsi činila, praví Panovník Hospodin.
