Wuok 21
1 “Magi e chike manyaka iketi e nyimgi.
Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:
2 “Ka ingʼiewo ja-Hibrania ma misumba, to enotini kuom higni auchiel. To e higa mar abiriyo, enobed thuolo, ka ok ochulo gimoro.
Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.
3 Kane obiro kapok okendo, to nodog kende; to kane obiro ka osekendo, to nodog gi chiegeno.
Přišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli měl ženu, vyjde s ním i žena jeho.
4 Ka ruodhe omiye dhako kendo onywolone yawuowi gi nyiri, dhakono kaachiel gi nyithinde nobed mwandu ruodhe kendo mana misumbano kende ema nobed thuolo.
Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i děti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.
5 “To ka misumba owacho ni, ‘Ahero ruodha kod chiega gi nyithinda kendo ok adwar bedo thuolo,’
Pakli by řekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:
6 to ruodhe nyaka tere e nyim jongʼad bura. Notere e dhoot kata e siro mar dhoot kendo notuch ite gi riwi. Bangʼe obiro bedo misumbane nyaka chiengʼ.
Tedy postaví ho pán jeho před soudci, a přivede ho ke dveřím neb k veřeji, a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zůstaneť služebníkem jeho na věky.
7 “Ka ngʼato ouso nyare kaka misumba, to ok noweye obed thuolo kaka iweyo misumba madichwo.
Když by pak prodal někdo dceru svou, aby byla děvkou, nevyjdeť tak, jako vycházejí služebníci.
8 To ka ruoth mongʼieweno chunye ok mor kode; to ruodheno noweye mondo oware. Oonge gi thuolo mar use ne jopinje mamoko, nikech oseketho singruokne kode.
Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobě ještě nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, poněvadž zhřešil proti ní.
9 Ka oyiere ni wuode, to nyaka omiye duongʼ kaka nyare.
Pakli by synu svému ji zasnoubil, učiníť jí tak, jakž obyčej jest činiti dcerám.
10 Ka wuowino onywomo dhako machielo, to nyaka omi dhako mokwongo chiemo, lewni kendo nyaka obed kode e achiel.
A dal-li by mu jinou, z stravy její, oděvu jejího, a přívětivosti manželské nic této neujme.
11 To ka ok ochiwone gik moko adekgi, to dhakono, ni thuolo mar dhi, maonge chudo moro amora mar pesa.
Neudělal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stříbra.
12 “Ngʼato angʼata mogoyo ngʼato kendo onego to adier nyaka negi.
Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.
13 To kata kamano, ka gima otimono obothne, ma en dwach Nyasaye mondo mi otimre; to Nyasaye nomiye kar tony moseikone.
Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bůh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobě místo, do něhož by takový mohl uteci.
14 To ka ngʼato ochano kendo onego ngʼat machielo kuom wangʼ teko, to goleuru oko mabor gi kar kendona mar misango kendo negeuru.
Pakli by kdo tak pyšně sobě počínal proti bližnímu svému, že by ho lstivě zabil, i od oltáře mého odtrhneš jej, aby umřel.
15 “Ngʼato angʼata ma omonjo wuon kata min nyaka negi.
Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.
16 “Ngʼato angʼata mokawo nyawadgi githuon mi omiye ngʼat machielo kuom chudo kata bed ni pod opande e kindeno moyude gi ngʼatno, to nyaka nege.
Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.
17 “Ngʼato angʼata ma okwongʼo wuon kata min nyaka negi.
I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.
18 “Ka chwo gore kendo achiel kuomgi ogoyo nyawadgi gi kidi kata gi adhongʼ to ok otho, to obedo mana matuo kosiko e pien,
Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pěstí, a ten by neumřel, než složil se na lůži;
19 to ngʼatno mane ogocho ok nomok e wachno ka machielono ochungo mi owuotho oko gi ludhe; to kata kamano, nyaka ochul ngʼat mohinyoreno kuom thuolone mokethore kendo one ni ochango chutho.
A potom by povstal a chodil vně o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.
20 “Ka ngʼato ogoyo dichwo kata dhako ma misumba gi luth kendo misumbano otho kaluwore gi gochono, nyaka kume.
Když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.
21 To ok enokume ka misumbano ochungo oa malo bangʼ ndalo achiel kata ariyo, nimar misumbano en mwandune.
A však jestliže by den neb dva přečkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.
22 “Ka chwo magore ogoyo dhako man-gi ich kendo onywol ka kinde nywol pok ochopo to onge hinyruok moro malich, ngʼat motimo marachno nyaka gol chudo moro amora ma chwor dhakono okwayo kendo jangʼad bura oyiego.
Když by se svadili muži, a urazili ženu těhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naň muž té ženy, a dá vedlé uznání soudců.
23 To ka nitie hinyruok marach to nyaka ukaw ngima kar ngima kendo
Pakliť by smrt přišla, tedy dáš život za život,
24 wangʼ kar wangʼ, kendo lak kar lak, kendo lwedo kar lwedo kendo tielo kar tielo,
Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,
25 del mowangʼ kar del mowangʼ kendo adhola kar adhola, kendo kama ogwar kar kama ogwar.
Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu.
26 “Ka ngʼato ogoyo wangʼ misumba madichwo kata madhako ma wangʼeno okethore, to nyaka owene misumbaneno thuolo kaka chudo mar wangʼeno.
Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb děvku svou v oko, tak že by jej o ně připravil: svobodného jej propustí za oko jeho.
27 Kendo ka omuko lak misumba madichwo kata madhako, to nyaka owene misumbaneno thuolo kaka chudo mar lakeno.
Pakli by zub služebníku svému neb zub děvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.
28 “Ka rwath ochwoyo dichwo kata dhako monego, rwadhno nyaka go gi kite ma tho, kendo ringe kik cham. To wuon rwadhno wachno ok nomake.
Jestliže by vůl utrkl muže neb ženu, tak že by umřel člověk: ukamenován bude ten vůl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude.
29 To kata kamano, ka rwadhno osebedo gi kido mar chwopo kendo wuon-gi osesiem to ok osetweye e dipo mi onego dichwo kata dhako, rwadhno nyaka go gi kite kendo wuon-gi bende nyaka negi.
Než byl-liť by vůl trkavý prvé, a bylo by to osvědčeno pánu jeho, on pak nezavřel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vůl ten ukamenován bude, a pán jeho také umře.
30 Kata kamano, ka buch tho oloki, moketne chudo, to nyaka ochul nengo moro amora moketne mondo oresgo ngimane.
Pakliť mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svůj, jakážkoli na něj uložena bude.
31 Chik achielno ema nyaka tigo ka rwadh ochwowo nyathi ma wuowi kata ma nyako
Buď že by syna utrkl, buď dceru, podlé soudu toho stane se jemu.
32 Ka rwath ochwowo dichwo kata dhako ma misumba, to wuon rwadhno nyaka chul ruodh misumbano fedha ma pekne romo nus kilo, kendo rwadhno nyaka negi.
Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.
33 “Ka ngʼato oelo dho bur kata okunyo moro kendo oweyo dhoge nono mi rwadh pur kata punda onyumoree,
Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a zase jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel:
34 to wuon burno nyaka chul kuom lalno; kendo nyaka ochul wuon gigi kendo jamni mothogo nobed mage.
Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.
35 “Ka rwadh ngʼato ohinyo rwadh ngʼat machielo mi otho, to ginius rwath mangimano kendo ginipog pesa kaachiel gi ring rwath mothono marom.
A ustrčil-li by vůl něčí vola sousedova, že byl umřel: tedy prodadí vola toho živého, a podělí se penězi jeho; i s zabitým volem také se rozdělí.
36 To kata kamano, kane ongʼere ni rwadhno ne nigi kido mar chwopo, kendo wuon-gi ne osesiem to ne ok otweye, wuon-gi nyaka chul, chiayo kar chiayo kendo chiayo mothono nobed mare.
Pakli vědíno bylo, že vůl byl trkavý prvé, a nezavřel ho pán jeho: bez výmluvy ať dá vola za vola, a zabitý ať mu zůstane.
