Eklesiastes 9

1 Omiyo ne arango gigi duto kendo atieko ni ngʼama kare kod ngʼat man-gi rieko to gi gima gitimo ni e lwet Nyasaye, to onge ngʼama ongʼeyo ni hera kata achaya rite.

Všecko to zajisté rozvažoval jsem v srdci svém, abych vysvětlil všecko to, že spravedliví a moudří, i skutkové jejich jsou v rukou Božích. Jakož milosti, tak ani nenávisti nezná člověk ze všech věcí, kteréž jsou před oblíčejem jeho.

2 Gimoro achiel ema timore ni ngʼat makare gi ngʼat ma jaricho, ngʼat maler, gi ngʼat ma ok ler, ngʼat malamo Nyasaye, gi ngʼat ma ok lam Nyasaye. Bende onge pogruok mantie e kind ngʼat malongʼo, gi ngʼat ma timbene mono, kata manie kind ngʼat makwongʼore ni biro chiwo misango ni Nyasaye kod ngʼat moluoro kwongʼruok ma kamano.

Všecko se děje jednostejně při všech; jedna a táž případnost jest spravedlivého jako bezbožného, dobrého a čistého jako nečistého, obětujícího jako toho, kterýž neobětuje, tak dobrého jako hříšníka, přisahajícího jako toho, kterýž se přísahy bojí.

3 Ma e richo mantiere kuom gimoro amora matimore e piny: Giko machalre choponegi duto. Kata kamano, chuny dhano opongʼ gi richo kendo nitie neko e pachgi e kinde ma gingima, to bangʼe to giriwore gi joma otho.

A toť jest přebídná věc mezi vším tím, což se děje pod sluncem, že případnost jednostejná jest všechněch, ovšem pak že srdce synů lidských plné jest zlého, a že bláznovství přídrží se srdce jejich, pokudž živi jsou, potom pak umírají,

4 Ngʼato angʼata mangima pod nigi geno, mana kaka ngero moro wacho ni ber bedo guok mangima moloyo sibuor mosetho!

Ačkoli ten, kterýž tovaryší se všechněmi živými, má naději, an psu živému lépe jest nežli lvu mrtvému.

5 Nimar joma ngima ongʼeyo ni gibiro tho, to joma osetho ok ongʼeyo gimoro amora; gionge gi mich moro machielo, kendo wich wil kodgi ma ok nyal pargi.

Nebo živí vědí, že umříti mají, mrtví pak nevědí nic, aniž více mají odplaty, proto že v zapomenutí přišla památka jejich.

6 Hera margi, achaya margi kod nyiego margi noselal chon; ok ginichak gibed gi thuolo e gimoro amora matimore e piny.

Anobrž i milování jejich, i nenávist jejich, i závist jejich zahynula, a již více nemají dílu na věky v žádné věci, kteráž se děje pod sluncem.

7 Dhiyo, icham chiemo gi mor, kendo imadh divai mari gi chuny moil, nimar sani ema Nyasaye jakori kuom gik mitimo.

Nuže tedy jez s radostí chléb svůj, a pí s veselou myslí víno své, nebo již oblibuje Bůh skutky tvé.

8 Kinde duto rwakri gi lewni marochere, kendo kinde duto wir wiyi gi mo.

Každého času ať jest roucho tvé bílé, a oleje na hlavě tvé nechť není nedostatku.

9 Bed mamor gi chiegi mihero e ndalo duto mar ngimani maonge tiende ma Nyasaye osemiyi e piny e ndalogi duto maonge tiendgi, nimar mano ema niyudi kuom chandruokni duto e piny ka.

Živ buď s manželkou, kterouž jsi zamiloval, po všecky dny života marnosti své, kterýžť dán pod sluncem po všecky dny marnosti tvé; nebo to jest podíl tvůj v životě tomto a při práci tvé, kterouž vedeš pod sluncem.

10 Gimoro amora ma lweti oyudo mondo otim, time gi tekri duto, nimar ei bur, kama ibiro idhiyoe, onge tich kata loso chenro kata ngʼeyo kata rieko. (Sheol h7585)

Všecko, což by před se vzala ruka tvá k činění, podlé možnosti své konej; nebo není práce ani důmyslu ani umění ani moudrosti v hrobě, do něhož se béřeš. (Sheol h7585)

11 Gimoro machielo ma bende aseneno e pinyni en ni jongʼwech maringo matek ok yomb e ngʼwech pile, kata joma thuondi e lweny ok lo lweny pile, joma riek ok yud chiemo ma gichamo pile kata joma nigi paro mariek ok bed jo-mwandu, kendo joma ongʼeyo tich ok bed jotelo; to kata kamano hawi marach mako ji duto.

A obrátiv se, spatřil jsem pod sluncem, že nezáleží běh na rychlých, ani boj na udatných, nýbrž ani živnost na moudrých, ani bohatství na opatrných, ani přízeň na umělých, ale podlé času a příhody přihází se všechněm.

12 Kuom mano, onge ngʼama ongʼeyo sa ma kindene chopoe: Mana kaka rech imako gi gogo, kata winy imako gi wino, e kaka dhano moko e obadho mar richo ka ok ongʼeyo.

Nebo tak nezná člověk času svého jako ryby, kteréž loveny bývají sítí škodlivou, a jako ptáci polapeni bývají osídlem; tak zlapáni bývají synové lidští v čas zlý, když na ně připadá v náhle.

13 Bende ne aneno e bwo wangʼ chiengʼ ranyisi mar rieko mane omora ahinya:

Také i tuto moudrost viděl jsem pod sluncem, kteráž za velikou byla u mne:

14 Koro ne nitie dala maduongʼ mane nitie gi ji manok e iye. To ruoth moro maratego nobiro molwore kendo omonje.

Bylo město malé, a v něm lidí málo, k němuž přitáhl král mocný, a obehnav je, zdělal proti němu náspy veliké.

15 E dala maduongʼno ngʼat moro modhier man-gi rieko nodakie, kendo noreso dala maduongʼno gi riekoneno. To onge ngʼama noparo ngʼama odhierno.

I nalezen jest v něm muž chudý moudrý, kterýž vysvobodil to město moudrostí svou, ačkoli žádný nevzpomenul na muže toho chudého.

16 Omiyo ne awacho niya, “Rieko ber moloyo teko.” To rieko mar ngʼama odhier ocha, kendo wechene ok winj ngangʼ.

Protož řekl jsem já: Lepší jest moudrost než síla, ačkoli moudrost chudého toho byla v pohrdání, a slov jeho neposlouchali.

17 Weche mokwe mar ngʼama nigi rieko iwinjo moloyo koko mar jatend joma ofuwo.

Slov moudrých pokojně poslouchati sluší, raději než křiku panujícího mezi blázny.

18 Rieko ber moloyo gige lweny, to jaricho achiel ketho gik mabeyo mangʼeny.

Lepší jest moudrost než nástrojové váleční, ale nemoudrý jeden kazí mnoho dobrého.