Eklesiastes 7
1 Nying maber longʼo moloyo mo mangʼwe ngʼar, kendo odiechieng tho ber moloyo odiechieng nywol.
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 Ber mondo idhi e od kuyo moloyo ot mitimoe nyasi, nimar tho e giko ngʼato ka ngʼato; joma pod ngima nyaka ngʼe ma e chunygi.
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 Kuyo ber moloyo nyiero, nikech wangʼ man-gi lit berne chuny.
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 Ngʼat mariek wiye ok wil gi tho, to ngʼat mofuwo paro mana mor pile.
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 Ber mondo ichik iti ne siem ngʼat man-gi rieko, moloyo chiko iti ne wend joma ofuwo.
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 Nyiero mar ngʼama ofuwo onge tiende omiyo ochalo mana gi kudho mararni e mach e bwo agulu. Ma bende onge tiende.
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 Ka ngʼat mariek mayo ji to obedo ngʼama ofuwo, to ngʼama kawo asoya kethore kende owuon.
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 Giko mar gimoro ber moloyo chakruokne kendo bedo mos ber moloyo sunga.
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 Kik ibed ngʼama chwanyore piyo e chunye; nikech joma ofuwo ema timo kamano.
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 Bende kik ipenjri ni angʼo momiyo ndalo machon gik moko ne timore maber moloyo ndalogi? Mano en penjo mar ngʼat mofuwo.
Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 Rieko ber mana kaka girkeni, en gima ber kendo en ohala ne joma mangima.
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 Rieko en tipo mana kaka pesa bende en tipo, nimar rieko kelo ngima ni ngʼama ni kode.
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 Parane gima Nyasaye osetimo: En ngʼa manyalo rieyo gima osedolo?
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 Ka gik moko dhini maber, to bed mamor, to ka chandruok omaki; to ngʼe ni Nyasaye ema oyie mondo gik moko ariyogo otimre. Emomiyo, dhano ok nyal fwenyo gimoro amora mabiro timorene e ndalo mabiro.
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 E ngima madakie maonge tiendeni asefwenyo ni ngʼat ma ja-ratiro rumo nikech ratiro mare kendo ngʼat ma jaricho dak ndalo mangʼeny kotimo richo.
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 Kik ibed ngʼat mariek ahinya kata ngʼat mongʼeyo ahinya, nimar inyalo tiekori kendi iwuon.
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 Kik ibed ngʼama timbene mono ahinya kata ngʼama ofuwo, nimar angʼo momiyo idwaro ni itho ka ndaloni pok ochopo?
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 Kuom mano, e weche ariyogi kik iher moro moloyo machielo, nikech ngʼat moluoro Nyasaye ema dhi maber.
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 Gima rieko nyalo timo ne ngʼato duongʼ moloyo gima jotelo apar nyalo timo ne dala maduongʼ.
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 Onge ngʼato kata achiel e piny ngima matimo mana gik mabeyo lilo ma ok oketho.
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 Kik ichik iti ni weche ma ji wacho, dipo ka iwinjo ka jatichni kwongʼi,
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 nimar in bende ingʼeyo e chunyi ni kinde mangʼeny in iwuon isekwongʼo joma moko.
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 Ne apimo gigo duto gi rieko ka aketo chunya mondo abed mariek, to ne ayudo ka ok anyal.
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 Ere kaka dhano difweny rieko? Otut moyombowa, kendo otek modhierowa winjo.
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 Omiyo ne aloko pacha mondo anon kendo awinj tiend rieko, kaachiel gi chenro mar gik moko, bangʼe to ne ayudo ni ngʼat mofuwo en jaricho kendo janeko.
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 Bangʼe ne ayudo ni dhako ma jachode rach moloyo, tho nimar chunye en obadho, to lwetene gin nyororo. Ngʼat moluoro Nyasaye notony e lwete, to jaricho to nokelne mana chandruok.
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 Jayalo wacho niya, “Ma e gima asefwenyo kane adwaro tiend wechegi achiel kachiel,
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 to kane pod anono wechegi, to ne ayudo ni kuom ji alufu achiel, dichwo achiel kende ema nyalo bedo gi rieko, to dhako to onge mariek kata achiel.
Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 Gimoro kendo maseyudo en ni Nyasaye nochweyo ji duto momiyo rieko, makmana ni dhano osebaro ka dwaro gik mangʼeny.”
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
