Rapar Mar Chik 20
1 Ka udhi kedo gi wasiku kendo uneno farese, geche mag lweny kod jolweny motegno moloyou, to kik gimiu luoro nikech Jehova Nyasaye ma Nyasachu, mane ogolou e piny Misri nobed kodu.
Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a uzřel bys koně a vozy, a lid větší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Bůh tvůj s tebou jest, kterýž tě vyvedl z země Egyptské.
2 Ka uchiegni chako lweny, jadolo nosud nyime mondo owuo gi jolweny.
A když byste se již potýkati měli, přistoupí kněz, a mluviti bude k lidu,
3 Enowach niya, “Winjuru, yaye jo-Israel kawuono udhi kedo gi wasiku, kik chunyu aa kata luoro maku, kik kihondko gou bende kik utetni e nyimgi.
A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnes k boji proti nepřátelům svým, nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte.
4 Nimar Jehova Nyasaye ma Nyasachu ema nodhi kodu mondo okednu kuom wasiku mondo omiu loch.”
Nebo Hospodin Bůh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás proti nepřátelům vašim, aby zachoval vás.
5 Jodongo nowach ne jolweny niya, “Bende ngʼato osegero ot manyien ma oweyo odno kapok orwako? Onego odog dala nikech dipo ka otho e lweny ma ngʼat machielo ema orwako odno.
Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby nezačal bydliti v něm.
6 Bende ngʼato osepidho mzabibu ma ok ochako chamo olembe? Onego odog dala nikech dipoka otho e lweny ma ngʼat machielo ema bi cham olemono.
A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě, aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí.
7 Bende ngʼato osesingore ne nyako moro nokendo ma ok okende? Onego odog dala nikech dipoka otho e lweny ma ngʼat machielo ema kend nyakono.”
A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí.
8 Eka jotelo nowach kendo niya, “Bende ngʼato nitie ka man-gi luoro kata ma chunye ool? Onego odog dala mondo owetene bende kik chunygi ool.”
Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratří svých, jako jest srdce jeho.
9 Kane jodongo osetieko wuoyo gi jolweny negiyiero negi jotelo.
A když přestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy představí lidu vůdce houfů.
10 Ka uwuok dhi monjo dala maduongʼno, to penjuru jo-dalano ka gidwaro timo kodu winjruok mar kwe.
Když přitáhneš k některému městu, abys ho dobýval, podáš jemu pokoje.
11 Ka giyie ma giyawo dhorangeyegi, to ji duto man kanyo nobed e bwo loch e tich matek kendo ginitinu.
Jestliže pokoj sobě podaný přijmou a otevrou tobě, všecken lid, kterýž by nalezen byl v něm, pod plat uvedeni jsouce, tobě sloužiti budou.
12 Ka gidagi loso kwe mi gichako kedo kodu, to tiekuru dala maduongʼno.
Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobě, oblehneš je;
13 Ka Jehova Nyasaye ma Nyasachu ochiwo dala maduongʼno e lwetu, to neguru ji duto man kanyo gi ligangla.
A když by je Hospodin Bůh tvůj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v něm ostrostí meče všecky pohlaví mužského.
14 To mon, nyithindo, jamni kod gik moko duto manie iye kawgiuru duto ka gik muyako kendo unyalo kawo gik muyako ma Jehova Nyasaye ma Nyasachu omiyou koa kuom wasiku.
Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v městě, všecky kořisti jeho rozbituješ sobě, a užívati budeš kořistí nepřátel svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.
15 Ma e kaka onego utimne mier madongo duto man mabor, to kik utim kamano ne mier machiegni kodu.
Tak učiníš všechněm městům daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou z měst národů těchto.
16 Kata kamano e mier madongo duto mag ogendini ma Jehova Nyasaye ma Nyasachu miyou kaka girkeni, kik uwe gimoro amora mayweyo kangima.
Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš,
17 Tiekgi duto kaka jo-Hiti, jo-Amor, jo-Kanaan, jo-Perizi, jo-Hivi kod jo-Jebus mana kaka Jehova Nyasaye ma Nyasachu osechikou.
Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj,
18 Ka ok kamano to gibiro puonjou mondo utim gik mamono ma gitimo kagilamo nyisechigi kendo unutim richo e nyim Jehova Nyasaye ma Nyasachu.
Aby vás neučili činiti vedlé všech ohavností svých, kteréž činí bohům svým, i hřešili byste proti Hospodinu Bohu svému.
19 Ka umonjo dala maduongʼ ma ukedo kuom kinde mangʼeny kapok ukawe, to kik uketh yien mage ka utongʼogi gi le mi ugogi piny nikech unyalo chamo olembene. Bende yien manie piny gin ji madimi ukethgi?
Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom polní), chtěje užívati jich k obraně své.
20 Kata kamano unyalo tongʼo yiende ma ok nyag olemo mondo uketgi ka ohinga mi ukaw dala maduongʼ ma ukedogono.
A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a posekáš, a vzděláš ohrady proti městu tomu, kteréž s tebou bojuje, dokudž ho sobě nepodmaníš.
