Rapar Mar Chik 1
1 Magi e weche mane Musa owacho ne jo-Israel duto e piny motwo man wuok chiengʼ mar Jordan, mano man Araba mochomore gi Suf e kind Paran kod Tofel; Laban, Hazeroth kod Dizahab.
Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
2 (En wuodh ndalo apar gachiel kia Horeb nyaka Kadesh Barnea kiwuok e got maluwo yo Seir.)
Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.
3 E higa mar piero angʼwen e odiechiengʼ mokwongo mar dwe mar apar gachiel, Musa ne owacho ne jo-Israel gik moko duto mane Jehova Nyasaye ochike mondo owachnegi.
Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,
4 Ma ne bangʼ kane oseloyo Sihon ruodh jo-Amor mane ruodh Heshbon kendo noloyo Og ruodh Bashan, ma bende nosebedo gi loch e piny Edrei gi Ashtaroth.
Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.
5 Musa nochako puonjo weche mag chik koa yo wuok chiengʼ mar Jordan nyaka tongʼ Moab kowachona niya,
Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:
6 Jehova Nyasaye ma Nyasachwa nowachonwa ka en Horeb niya, “Isedak mangʼeny ahinya e godni.
Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.
7 Wuogi e kambi kendo iwuoth kichomo bungu man e gode mag jo-Amor, dhi e miech ji duto mokiewo gi Araba, jogo modak e gode, jogo modak e tie gode man yo podho chiengʼ, jogo modak Negev kod mago modak e dho nam, kaachiel gi jogo modak e piny Kanaan kod Lebanon, nyaka chop e aora maduongʼ mar Yufrate.
Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.
8 Ne, asemiyoi pinyni. Dhiuru kendo ukaw piny mane Jehova Nyasaye ne okwongʼore ni nomi Ibrahim, Isaka kod Jakobo kaachiel gi nyikwagi.”
Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.
9 E odiechiengno ne awachonu niya, “Un joma tekogi ohinga ma ok anyal tingʼo kenda.
A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.
10 Jehova Nyasaye ma Nyasachu osemiyo kwan maru omedore ma kawuono ungʼeny mana ka sulwe manie kor polo.
Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.
11 Mad Jehova Nyasaye ma Nyasach kwereu mi unyaa moromo alufu gi alufu kendo enogwedhu mana kaka nosingore.
(Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)
12 To ere kaka anyalo tingʼo chandruoku, tingʼ magu mapek kod dondruokgo kenda awuon.
Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?
13 Yier jomariek man-gi winjo kod joma nigi luor mowuok e dhoudi duto kendo naketgi jotendu.”
Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.
14 Ne udwoka niya, “Gima iparo mar timono nikare.”
I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.
15 Omiyo nakawo joma otelo ne dhoutu, ma gin joma riek momi luor kendo naketogi mondo gibed loch kuomu kaka jotend oganda. Moko kuomgi naketo jotend ji alufu alufu, to moko jotend mia mia, to moko jotend ji piero abich abich, bangʼe moko jotend ji apar apar kendo moko naketo jotelo mopogore opogore e dhoutgi duto.
Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.
16 E kindeno nachiko jongʼad bura mau niya, Winjuru weche manie kind oweteu kendo ungʼad bura kare poni nitie bura e kind jo-Israel kendgi kata e kind ja-Israel kod japiny moro.
Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.
17 Kik udew wangʼ ka ungʼado bura, winj ngʼat matin kod maduongʼ mana machal. Kik uluor wangʼ ngʼato nimar bura makare en mar Nyasaye. Kelnauru bura moro amora matek ma ok unyal kendo abiro winjo.
Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.
18 Kendo kanyo ema ne anyisue gik moko duto mane onego utim.
Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.
19 Mana kaka Jehova Nyasaye ma Nyasachwa nochikowa, ne wachako wuoth ka wawuok Horeb kendo ne wachomo pinje mag gode mar jo-Amor, kwakalo e dier bungu malich ma useneno kendo ne wachopo Kadesh Barnea.
Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.
20 Eka ne awachonu niya, “Usechopo e pinje mag gode mar jo-Amor ma Jehova Nyasaye ma Nyasachwa miyowa.
I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
21 To ne, Jehova Nyasaye, ma Nyasachu osemiyou piny. Dhiuru mondo ukawe mana kaka Jehova Nyasaye, ma Nyasach kwereu nowacho niya. Kik ubed maluor, chunyu bende kik nyosre.”
Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.
22 Eka un duto nubiro ira muwachna niya, “Waor jomoko nyimwa mondo odhi onon-nwa piny kendo odwoknwa wach e yo ma onego walu gi dala ma wabiro chopoe.”
Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.
23 Parono ne aneno kaber omiyo ne ayiero ji apar gariyo kuomu ka ngʼato ka ngʼato oa e dhoodgi.
Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.
24 Ne giwuok ka gidhi e pinje mag gode ma gichopo e Holo mar Eshkol mondo ginon kaka pinyno obet.
A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.
25 Negikawo gik monyak e pinyno, mi gikelonwa, kagiwacho niya, “En piny maber ma Jehova Nyasaye ma Nyasachwa biro miyowa.”
Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
26 Ne ok giyie dhi e pinyno, kendo ne gingʼanyo mi gidagi winjo chike Jehova Nyasaye ma Nyasachgi.
A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.
27 Ne ungʼur e hembeu ka uwacho niya, Jehova Nyasaye ok dwarwa, omiyo nogolowa e piny Misri mondo ochiw-wa e lwet jo-Amor mondo otiekwa.
A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.
28 Ere kuma wanyalo dhiyoe? Owetewa osechido chunywa, ka giwachonwa niya, “Jogo tek kendo boyo moloyowa, mier madongo lach kendo nigi ohinga, bende ne waneno jo-Anak.”
Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.
29 Eka ne awachonu niya, “Kik ubwogi, kik uluorgi
I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.
30 Jehova Nyasaye ma Nyasachu, ma otelo e nyimu, biro kedonu mana kaka ne okedonu e piny Misri kod e thim ka uneno gi wengeu uwegi.
Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.
31 Kuno bende ne uneno kaka Jehova Nyasaye ma Nyasachu okawo tingʼu mana kaka wuoro kawo tingʼ wuode, kotelonu e wuodhu duto nyaka uchopo ka.”
Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.
32 Ei magi duto ne ok uketo genou kuom Jehova Nyasaye ma Nyasachu,
A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,
33 mane otelo nyimu e wuodhu, gotieno notelonu gi mach to godiechiengʼ notelonu gi rumbi mondo umany kuonde monego ubworie kendo onyisu yo monego uluw.
Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.
34 Kane Jehova Nyasaye owinjo gima ne uwacho, mirima nomake mi okwongʼore niya,
Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:
35 “Onge ngʼama nitiere e tiengʼ mobamni manone piny maberni mane asingora ni nami kweregi,
Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,
36 makmana Kaleb wuod Jefune. En ema none pinyno kendo anamiyego kaachiel gi nyikwaye kamoro amora ma tiende nonyon nikech osebedo koluwo Jehova Nyasaye gi chunye duto.”
Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.
37 Nikech un, Jehova Nyasaye ne okecho koda mi owachona niya, “Ok inidonji e pinyno.”
Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.
38 To jalupni ma en Joshua wuod Nun ema nodonji e pinyno. Omiyo jiwe nikech en ema notelne jo-Israel duto ka kawo pinyno.
Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.
39 To jomatindo mane uwacho ni biro ter e twech, ma gin nyithindo ma ok ongʼeyo pogo ber kod rach, gin ema ginidonji e pinyno. Anamigi pinyno kendo ginikawe mi gidagie.
A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.
40 To un chakuru wuoth kudok chien e thim kuchomo Nam Makwar.
Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.
41 Eka ne udwoko niya, “Wasetimo richo e nyim Jehova Nyasaye. Wabiro aa malo kendo kedo mana kaka Jehova Nyasaye ma Nyasachwa ochikowa.” Omiyo ji duto norwako gige lweny ka giparo ni en gima yot monjo piny godeno.
A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.
42 To Jehova Nyasaye nowachona niya, Kwergi ni kik gidhi gikedi nimar ok anabed kodgi. Ibiro lowu gi wasiku.
Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.
43 Ne awachonu kamano to ne ok unyal winjo. Ne ungʼanyo ne Jehova Nyasaye mi ok uluwo chikene, kendo gi wich teko maru ne uwuotho ka udhi e piny mar gode.
A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.
44 Jo-Amor mane odak e pinje godego ne omonjou, mi gilawou ka kich ma ogodak kagi goyou chakre Seir nyaka Horma.
Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.
45 Ne udwogo ma uywak e nyim Jehova Nyasaye to ne ok ochiko ite ne ywaku kendo ne ok owinjo kwayou.
A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.
46 Omiyo ne udak Kadesh kuom kinde mangʼeny, adier kuom kinde mangʼeny ne udak kuno.
I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.
