Daniel 1
1 E higa mar adek mar loch Jehoyakim, ruodh Juda, Nebukadneza ruodh Babulon nobiro Jerusalem molwore gi jolweny mondo okawe.
Léta třetího kralování Joakima krále Judského, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej.
2 Bangʼe Jehova Nyasaye nochiwo Jehoyakim ruodh Juda e lwete, kaachiel gi gik moko mitiyogo e hekalu mar Nyasaye. Notingʼo gigi motero nyaka e hekalu mar nyasache, man Babulon, kendo noketogi ei od kano mwandu mar nyasache.
I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého.
3 Eka ruoth nogolo chik ni Ashpenaz, ma jatelo maduongʼ mar jotij od ngʼado bura mondo okelne jo-Israel moko mogen mane oa e anywola joka ruoth,
Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z synů Izraelských, z semene královského a z knížat,
4 ma gin yawuowi matindo man-gi chia maonge songa, molony e migepe duto mag rieko, mosomo malach, ma wach donjonegi piyo kendo mowinjore gi tiyo e od ruoth. Ne onego opuonjgi dho jo-Babulon kaachiel gi weche mamoko mag jo-Babulon.
Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíčeje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému.
5 Ruoth noketonigi chiemo mar odiechiengʼ kodiechiengʼ moromogi kod kongʼo moa e mesane. Ne onego otieggi kuom higni adek bangʼe gichak tiyo ka ruoth.
I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po dokonání jich aby stávali před králem.
6 Kuom joma noa e dhood Juda ne gin: Daniel, Hanania, Mishael gi Azaria.
Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš.
7 Jatelo maduongʼ nomiyogi nying manyien machal kama: Daniel nochako ni Belteshazar; Hanania nochako ni Shadrak; Mishael nochako ni Meshak; to Azaria nochako ni Abednego.
I dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem.
8 Daniel to nongʼado e chunye ni ok nobed mogak kuom chamo chiemo kendo madho divai moa e od ruoth, omiyo nokwayo jatelo maduongʼ thuolo mondo oweye kik ocham chiemo mogakgo.
Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrňoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati.
9 Nyasaye nosemiyo jatelo maduongʼ obedo mangʼwon gi Daniel,
I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany.
10 to kata kamano jatelono nowachone Daniel niya, “Aluoro ruodha nikech en ema ogolo chik ni mondo uchiem kendo umethi. Angʼo dimi inenri matin moloyo mbesini mamoko? Ka ok atimoni kamano, to onyalo nega.”
A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo.
11 Eka Daniel nowachone jarit mane jatelo maduongʼ oketo mondo orit Daniel, Hanania, Mishael gi Azaria niya,
I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem:
12 “Kiyie to tem ane jotichni kuom ndalo apar; ka ok imiyowa gimoro amora makmana alot gi pi modho.
Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili.
13 Bangʼ mano to ipimwa gi yawuowi mamoko machamo chiemo moa e od ruoth mondo ineane ka bende nitie pogruok, eka itim ne jotichni kaluwore gi gima ineno.”
A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými.
14 Omiyo ne oyie gi wachno mi otemogi kuom ndalo apar.
I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní.
15 Bangʼ ndalo apargo ndendgi ne ber moloyo mar yawuowi mane chamo chiemo moa e od ruoth.
Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu královského.
16 Kuom mano, jaritono ne ok omiyogi chiemb od ruoth kod divai, to ne omiyogi mana alot kende.
Protož služebník brával ten vyměřený pokrm jejich, a víno nápoje jejich, a dával jim vaření.
17 Nyasaye nomiyo yawuowi angʼwen-go, ngʼeyo gi lony mar winjo tiend kit ndiko duto gi puonjruok. Kendo Daniel ne nigi rieko matut mar loko tiend fweny ka fweny kod lek ka lek.
Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědomostí a rozumností ve všelikém literním umění a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozuměl všelikému vidění a snům.
18 Kane ochopo kinde mane onego ter yawuowigo ir ruoth, jatelo maduongʼ nokelogi e nyim Nebukadneza.
A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal král, aby je přivedli, přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora.
19 Ruoth nowuoyo kodgi, kendo ne ok oyudo ngʼama ne nyalo romo gi Daniel, Hanania, Mishael kod Azaria, omiyo yawuowi angʼwen-go nochako tiyo ne ruoth.
I mluvil s nimi král. Ale není nalezen mezi všemi těmi, jako Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali před králem.
20 E kit rieko duto gi lony kuom winjo tiend weche matek mane ruoth otemogie gi penjo, noyudo ka giriek moloyo ajuoke gi jokor wach duto mane ni e pinyruodhe duto nyadipar.
A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho.
21 Kendo Daniel nodhi nyime katiyo kanyo nyaka higa mokwongo mar loch mar ruoth miluongo ni Sairas.
I zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále.
