< 2 Samuel 24 >
1 Mirima nochako omako Jehova Nyasaye kod Israel omiyo nochwalo Daudi motimo gimoro madihinygi, kowachone niya, “Dhiyo mondo ikwan jo-Israel gi jo-Juda.”
Tedy opět prchlivost Hospodinova popudila se proti Izraelovi; nebo byl ponukl satan Davida na ně, řka: Jdi, sečti lid Izraelský a Judský.
2 Omiyo ruoth nowachone Joab kod jotend jolweny mane ni kode niya, “Dhiuru e dhoudi duto mag Israel kochakore Dan nyaka Bersheba mondo ukwan jolweny, eka angʼe ni gin ji adi.”
Protož řekl král Joábovi, hejtmanu vojska svého: Projdi i hned všecka pokolení Izraelská od Dan až k Bersabé, a sečtěte lid, abych věděl počet jeho.
3 To Joab nodwoko ruoth niya, “Mad Jehova Nyasaye ma Nyasachi med jolweny nyadi mia achiel ka ruodha ma en ruoth neno gi wangʼe. To en angʼo momiyo ruoth ma en ruodha didwar timo gima chal kama?”
Ale Joáb řekl králi: Přidejž Hospodin Bůh tvůj k lidu, jakž ho koli mnoho, stokrát více, a to aby oči pána mého krále viděly. Ale proč pán můj král jest toho tak žádostiv?
4 Kata kamano ruoth notamo Joab gi jotelo mag lweny; kuom mano ne giwuok e nyim ruoth mondo gidhi gikwan jolweny e Israel.
A však přemohla řeč králova Joába i knížata vojska. Protož vyšel Joáb a knížata vojska od tváři královy, aby sečtli lid Izraelský.
5 Bangʼ kane gisengʼado aora Jordan, negibuoro machiegni gi Aroer, man yo milambo mar dala manie geng holo, eka negikadho Gad ma gidhi nyaka Jazer.
A přepravivše se přes Jordán, položili se při Aroer po pravé straně města, kteréž jest u prostřed potoka Gád, a při Jazer.
6 Negidhi Gilead kod gwenge mag Tatim Hodshi, mi gikadho nyaka Dan Jaan kendo negigomo ka gichiko Sidon.
Potom přišli do Galád a do země dolejší nové, odkudž šli do Dan Jáhan a do okolí Sidonského.
7 Bangʼe negichiko dala mochiel gohinga mar Turo kod dala duto mag jo-Hivi kod mago mag jo-Kanaan. Mogik, negidhi Bersheba man Negev e piny Juda.
Přišli také ku pevnosti Týru, a ke všem městům Hevejských a Kananejských; odkudž šli na poledne země Judské do Bersabé.
8 Bangʼ dweche ochiko gi ndalo piero ariyo kane gisewuotho e piny duto, negidwogo Jerusalem.
A když schodili všecku zemi, přišli po přeběhnutí devíti měsíců a dvadcíti dní do Jeruzaléma.
9 Joab nokelo ne ruoth kar kwan jolweny kama: Kuom jo-Israel ne nitie ji alufu mia aboro maroteke mane nyalo kedo gi ligangla to kuom jo-Juda ne nitie ji alufu mia abich.
I dal Joáb počet sečteného lidu králi. Bylo pak lidu Izraelského osmkrát sto tisíc mužů silných, kteříž mohli vytrhnouti meč k bitvě. Mužů také Judských pětkrát sto tisíc.
10 Daudi chunye nochandore bangʼ kane osekwano jolweny, mi nowachone Jehova Nyasaye niya, “Asetimo richo maduongʼ kuom gima asetimoni. Yaye Jehova Nyasaye, akwayi mondo igol richoni kuom jatichni, nimar asetimo gima ofuwo.”
Potom padlo to těžce na srdce Davidovi, když již sečtl lid. I řekl David Hospodinu: Zhřešilť jsem těžce, že jsem to učinil, ale nyní, ó Hospodine, odejmi, prosím, nepravost služebníka svého, nebť jsem velmi bláznivě učinil.
11 Kane Daudi pok ochiewo kinyne gokinyi, wach Jehova Nyasaye nosebiro ne Gad janabi, mane en jakor wach mar Daudi:
Když pak vstal David ráno, stalo se slovo Hospodinovo k Gádovi proroku, vidoucímu Davidovu, řkoucí:
12 “Dhiyo iwach ni Daudi ni, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye wacho: Aketo weche adek e nyimi, yier achiel kuomgi monego atimni.’”
Jdi a rci Davidovi: Toto praví Hospodin: Trojíť věci podávám, vyvol sobě jednu z nich, kteroužť bych učinil.
13 Omiyo Gad nodhi ir Daudi mowachone niya, “Diyier mondo kech omak piny kuom higni adek? Koso diyier dweche adek kiringo wasiki malawi? Koso diyier ndalo adek mag masira? Koro par ane mondo imiya dwoko matero ni ngʼama ne oora.”
Protož přišed Gád k Davidovi, oznámil mu to, a řekl jemu: Chceš-li, aby přišel na tebe hlad za sedm let v zemi tvé? čili abys za tři měsíce utíkal před nepřátely svými, a oni aby tě honili? čili aby za tři dni byl mor v zemi tvé? Pomysliž spěšně, a viz, jakou mám odpověd dáti tomu, kterýž mne poslal.
14 Daudi nodwoko Gad niya, “An-gi chuny lit ahinya. Ber mondo alwar e lwet Jehova Nyasaye, nikech ngʼwonone duongʼ, to kik iweya alwar e lwet ji.”
I řekl David k Gádovi: Úzkostmi sevřín jsem náramně; nechať, prosím, upadneme v ruku Hospodinovu, neboť jsou mnohá slitování jeho, jediné ať v ruce lidské neupadám.
15 Omiyo Jehova Nyasaye nokelo masira kuom jo-Israel chakre okinyino nyaka kinde mane oketi norumo, kendo ji alufu piero abiriyo notho chakre Dan nyaka Bersheba.
A tak uvedl Hospodin mor na Izraele od jitra až do času uloženého, a zemřelo jich z lidu od Dan až do Bersabé sedmdesáte tisíc mužů.
16 To kane malaika orieyo bade mondo oketh Jerusalem, chuny Jehova Nyasaye ne lit nikech masirano mi nowacho ni malaika mane nego ji niya, “Oromo! Dwok lweti piny.” Malaika mar Jehova Nyasaye noyudo ochungʼ e kar dino cham mar Arauna ja-Jebus.
A když vztáhl anděl ruku svou na Jeruzalém, aby hubil jej, litoval Hospodin toho zlého, a řekl andělu, kterýž hubil lid: Dostiť jest, již přestaň. Anděl pak Hospodinův byl u humna Aravny Jebuzejského.
17 Kane Daudi oneno malaika mane nego ji, nowachone Jehova Nyasaye niya, “An ema asetimo richo kendo aseketho. Magi to mana rombe, angʼo magiseketho? Akwayi ni an ema ikuma kaachiel gi joga to kik iwe masira odongʼ kuom jogi.”
I mluvil David Hospodinu, když uzřel anděla, an bije lid, a řekl: Aj, já jsem zhřešil, a já jsem neprávě učinil, ale tito, jsouce jako ovce, co učinili? Nechť jest, prosím, ruka tvá proti mně a proti domu otce mého.
18 Chiengʼno Gad nodhi ir Daudi mowachone niya, “Dhi malo mondo iger kendo mar misango ni Jehova Nyasaye e laru mar dino mar Arauna ja-Jebus.”
Potom navrátiv se Gád k Davidovi v ten den, řekl jemu: Vstup a vzdělej Hospodinu oltář na humně Aravny Jebuzejského.
19 Omiyo Daudi nodhi malo mana kaka Jehova Nyasaye nosechike kokadho kuom Gad.
I šel David vedlé řeči Gádovy, jakož byl přikázal Hospodin.
20 Kane Arauna ogoyo wangʼe moneno ruoth gi joge kabiro ire, nowuok mokulore e nyim ruoth nyaka e lowo.
A vyhlédaje Aravna, uzřel krále s služebníky jeho, an jdou k němu; protož vyšed Aravna, poklonil se králi tváří svou až k zemi.
21 Arauna nopenje niya, “Angʼo mokelo ruodha ma en ruoth ir jatichne?” Daudi nodwoke niya, “Abiro ngʼiewo laru mar dino cham, mondo agerie kendo mar misango ni Jehova Nyasaye, eka tho manego ji orum.”
I řekl Aravna: Proč přišel pán můj král k služebníku svému? Odpověděl David: Abych koupil od tebe humno toto, na němž bych vzdělal oltář Hospodinu, aby přestala rána tato v lidu.
22 Arauna nowacho ne Daudi niya, “We ruodha ma en ruoth okawe kendo otim kode gima chunye dwaro mondo otimgo misango. Rwedhi mag timo misango miwangʼo pep kod yiend dino kaachiel gi jok minyalo tigo kaka yien nika.
Opět řekl Aravna Davidovi: Nechť vezme a obětuje pán můj král, což se mu za dobré vidí. Aj, teď volové k oběti zápalné, a smyky vozové i přípravy volů na drva.
23 Gigi duto, yaye ruoth, Arauna ema osechiwo ne ruoth.” Arauna nomedo wachone niya, “Mad Jehova Nyasaye ma Nyasachi yie kodi.”
Všecky ty věci dával králík Aravna králi. Řekl ještě Aravna králi: Hospodin Bůh tvůj zalibiž tě sobě.
24 To ruoth nodwoko Arauna niya, “Ooyo, nyaka achuli. Ok abi timo ne Jehova Nyasaye ma Nyasacha misango miwangʼo pep gi gik mayudo nono.” Omiyo Daudi nochulo fedha madirom nus kilo kongʼiewogo laru mar dino kaachiel gi rwedhi.
Řekl pak král Aravnovi: Nikoli, ale raději koupím od tebe, a zaplatím, aniž budu obětovati Hospodinu Bohu svému oběti zápalné darem dané. A tak koupil David humno a voly za padesáte lotů stříbra.
25 Daudi nogero kendo mar misango ni Jehova Nyasaye kanyo kendo nochiwo misengini miwangʼo pep kaachiel misengini mag lalruok. Eka Jehova Nyasaye nowinjo lamo mane olemogo ni piny, kendo nogengʼo masira mane ni e piny Israel.
A vzdělav tu David oltář Hospodinu, obětoval oběti zápalné a pokojné. I byl milostiv Hospodin zemi, a přestala zhouba v Izraeli.