2 Samuel 10
1 Bangʼ kinde moko ruodh jo-Amon notho, mi Hanun wuode nobedo ruoth kare.
Stalo se také potom, že umřel král Ammonitský, a kraloval Chanun syn jeho po něm.
2 Daudi noparo niya, “Abiro timo maber ni Hanun wuod Nahash, mana kaka wuon-gi bende notimona tim ngʼwono.” Omiyo Daudi nooro joote mondo odhi ogone mos makende kuom tho mar wuon-gi. Kane joote Daudi ochopo e piny jo-Amon,
I řekl David: Učiním milosrdenství s Chanunem synem Náhasovým, jakož otec jeho učinil milosrdenství nade mnou. Tedy poslal David, aby ho potěšil skrze služebníky své pro otce jeho. I přišli služebníci Davidovi do země Ammonitských.
3 jotelo mag jo-Amon nowachone Hanun ma ruodhgi niya, “Iparo ni Daudi miyo wuonu duongʼ ka ooro ji iri mondo ogoni mos? Donge Daudi oorogi mana mondo gibi ginon dala maduongʼ mondo oyud kaka dokawe?”
I řekla knížata Ammonitská k Chanunovi, pánu svému: Cožť se zdá, že David činí poctivost otci tvému, že poslal k tobě, kteříž by tě potěšili? Zdaliž ne proto, aby shlédl město a vyšpehoval je, a potom je podvrátil, poslal David služebníky své k tobě?
4 Omiyo Hanun nomako joote Daudi molielo bath yie tik moro ka moro nyakonchiel; nongʼado lepgi e diere tir chakre e nungogi nyaka piny, moriembogi gidhi.
A tak Chanun vzav služebníky Davidovy, oholil každému půl brady, a zustřihoval roucha jejich až do polovice, totiž až do zadků jejich, a propustil je.
5 Kane onyis Daudi wachni, nooro joote mondo odhi orom ni jogo, nikech nokuod wigi marach. Ruoth nowachonegi niya, “Beduru Jeriko nyaka yie tiku ti, eka uduogi.”
To když oznámili Davidovi, poslal proti nim, (nebo muži ti zohaveni byli velice), a řekl jim král: Pobuďte v Jerichu, dokudž neobrostou brady vaše, potom se navrátíte.
6 Kane jo-Amon oneno ka gisechido chuny Daudi, negichulo jo-Aram mondo omigi jolweny mawuotho gi tiendgi ji alufu piero ariyo moa Beth Rehob gi Zoba, to gi ruodh Maaka bende nomiyogi jolweny alufu achiel to gi jolweny alufu apar gariyo moa Tob.
Vidouce pak Ammonitští, že se zošklivili Davidovi, poslavše, najali ze mzdy z Syrie z domu Rohob, a z Syrie Soba dvadcet tisíců pěších, a od krále Maacha tisíc mužů, a od Istoba dvanácte tisíc mužů.
7 Ka Daudi nowinjo mano nooro Joab gi jolweny duto ma jokedo.
Což uslyšev David, poslal Joába se vším vojskem udatných.
8 Jo-Amon nobiro mi giriedo ne lweny e dhoranga dalagi maduongʼ, ka jo-Aram moa Zoba gi Rehob gi jo-Tob gi Maaka ne nikendgi e pap oko.
A tak vytáhše Ammonitští, šikovali se k boji u brány, Syrští také, Soba a Rohob, a Istob i Maacha zvláště byli na poli.
9 Joab noneno ni wasigu ni yo ka nyime gi yo katoke; omiyo noyiero jolweny mabeyo moloyo ei Israel, moketogi mondo giked gi jo-Aram.
A protož vida Joáb proti sobě sšikovaný boj s předu i s zadu, vybrav některé ze všech výborných Izraelských, sšikoval je také proti Syrským.
10 To joma odongʼ duto noketo e bwo Abishai mowadgi mondo oked gi jo-Amon.
Ostatek pak lidu dal pod správu Abizai bratra svého, a sšikoval jej proti Ammonitským.
11 Joab nowacho niya, “Ka jo-Aram tek moloya, to ubi ukonya, to ka jo-Amon tek moloyou, to anabi mondo akonyi.
A řekl: Jestliže Syrští budou silnější mne, přispěješ mi na pomoc; jestliže pak Ammonitští silnější budou tebe, také přispěji, abych pomohl tobě.
12 Beduru motegno mondo waked gi chir ni jowa kendo ni mier madongo mag Nyasachwa. Jehova Nyasaye biro timo gima oneno ni ber e nyim wangʼe.”
Posiliž se, a buďme udatní, bojujíce za lid náš a za města Boha našeho, Hospodin pak učiní, což se jemu dobře líbiti bude.
13 Eka Joab gi jolweny mane ni kode nodhi mondo oked gi jo-Aram, kendo negiringo e nyimgi.
I přistoupil Joáb s lidem svým k bitvě proti Syrským, a oni utekli před ním.
14 Kane jo-Amon oneno ka jo-Aram ringo tony, gin bende negiringo ka gitony e nyim Abishai mi gidonjo e dala maduongʼ. Omiyo Joab noweyo kedo gi jo-Amon modok Jerusalem.
Tedy Ammonitští vidouce, že utíkají Syrští, utekli i oni před Abizai a vešli do města. I navrátil se Joáb od Ammonitských a přišel do Jeruzaléma.
15 Bangʼ kane jo-Aram oneno ni jo-Israel oseloyogi, negichokore kendo.
Ale Syrští vidouce, že by poraženi byli od Izraele, sebrali se vespolek.
16 Hadadezer nooro wach mondo okel jo-Aram man loka Aora Yufrate kendo gidhi Helam ka Shobak ma en jatend jolweny mag Hadadezer, otelonegi.
Poslal také Hadarezer a vyvedl Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a přišli k Helam; Sobach pak, hejtman vojska Hadarezerova, vedl je.
17 Kane owach ni Daudi wachno, nochoko jo-Israel duto, mongʼado aora Jordan modhi Helam. Jo-Aram nochanore ni lweny mondo girad gi Daudi kendo negikedo kode.
I oznámeno to Davidovi. Kterýžto shromáždiv všecken lid Izraelský, přepravil se přes Jordán, a přitáhli k Helam. I sšikovali se Syrští proti Davidovi, a bojovali proti němu.
18 To jo-Israel noloyogi mi giringo, kendo Daudi nonego joidh gechegi mag farese mia abiriyo kod jolweny mag-gi mawuotho gi tielo alufu piero angʼwen. Nochwowo Shobak jatend jolweny, motho kanyo.
Tedy utekli Syrští před Izraelem, a porazil David z Syrských sedm set vozů a čtyřidceti tisíc jezdců. Sobacha také hejtmana vojska toho ranil, i umřel tu.
19 Kane ruodhi duto mane ni e bwo loch Hadadezer oneno ni jo-Israel oseloyogi, negiloso kwe e kindgi gi jo-Israel mi gibedo e bwo lochgi. Omiyo jo-Aram nobedo maluor mar konyo jo-Amon kendo.
Když pak viděli všickni králové, kteříž byli při Hadarezerovi, že jsou poraženi od Izraele, vešli v pokoj s Izraelem a sloužili jemu. A nesměli již více Syrští táhnouti na pomoc Ammonitským.
