2 Ruodhi 9
1 Elisha janabi noluongo achiel kuom jonabi mowachone niya, “Ngʼwan lawi e nungoni, kendo ikaw morni idhigo e piny Ramoth Gilead.
Prorok pak Elizeus povolal jednoho z synů prorockých, a řekl jemu: Přepaš bedra svá, a vezmi tuto nádobku oleje do ruky své, a jdi do Rámot Galád.
2 Ka ichopo kanyo, to imany Jehu wuod Jehoshafat, ma wuod Nimshi. Dhi ire igole oko e kind ji kendo itere nyaka ei ot kar kende.
A když tam přijdeš, uzříš tam Jéhu, syna Jozafata syna Namsi. K němuž když přijdeš, vyvoláš ho z prostředku bratří jeho, a uvedeš ho do nejtajnějšího pokojíku.
3 Bangʼ mano, kaw puga motingʼo mo iol e wiye kiwacho niya, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye wacho: Asewali bedo ruodh Israel.’ Bangʼ timo ma to iyaw dhoot; kendo ring piyo, kik ideki!”
A vezma nádobku oleje, vyleješ na hlavu jeho a díš: Toto praví Hospodin: Pomazuji tebe za krále nad Izraelem. A hned otevra dvéře, utec a nemeškej se.
4 Eka wuowi matin ma janabi nodhi Ramoth Gilead.
I odšel mládenec ten služebník prorokův do Rámot Galád.
5 Kane ochopo noyudo ka jotend lweny obet kanyakla. Nowachone jatend lweny niya, “An-gi wach moro madwaro wachoni.” Jehu nopenje niya, “En ngʼa kuomwa ka midwaro losogo?” Nodwoke niya, “En mana in, jatend lweny.”
A když přišel, aj, knížata vojska seděli. I řekl: Mámť něco povědíti, ó kníže. I řekl Jéhu: Komu ze všech nás? Odpověděl: Tobě, ó kníže.
6 Jehu nochungʼ malo modhi kode ei ot. Bangʼ mano janabino noolo mo ewi Jehu kowachone niya, “Ma e gima Jehova Nyasaye ma Nyasach Israel wacho: ‘Asewali mondo ibed ruodh Israel ma gin jo-Jehova Nyasaye.
Vyvstav tedy, všel do vnitřku. I vylil olej na hlavu jeho a řekl jemu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Pomazuji tebe za krále nad lidem Hospodinovým, nad Izraelem.
7 Nyaka itiek od Ahab ma ruodhi, kendo abiro chulo kuor nikech remb jotichna ma jonabi kendo nikech remb jotich Jehova Nyasaye mane ochwer gi Jezebel.
A zmorduješ dům Achaba pána svého; neboť pomstím krve služebníků svých proroků, a krve všech služebníků Hospodinových z ruky Jezábel.
8 Abiro tieko od Ahab duto. Abiro tieko chwo manie od Ahab e piny Israel bedni gin wasumbini kata joma ni thuolo.
A tak zahyne všecken dům Achabův, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, a zajatého i zanechaného v Izraeli.
9 Abiro keto od Ahab chal gi od Jeroboam wuod Nebat kendo ochal kaka od Baasha wuod Ahija.
Učiním zajisté domu Achabovu, jako domu Jeroboámovu syna Nebatova, a jako domu Bázy syna Achiášova.
10 To ne Jezebel guogi ema nocham ringre e puodho manie paw Jezreel kendo onge ngʼama noyike.’” Bangʼ mano noyawo dhoot moringo odhi.
Jezábel pak sežerou psi na poli Jezreel, a nebude, kdo by ji pochoval. A rychle otevřev dvéře, utekl.
11 Kane Jehu odok ir jotend lweny wetene achiel kuomgi nopenje niya, “Bende weche duto beyo? To angʼo mane janekono obirone iri?” Jehu nodwokogi niya, “Ungʼeyo ngʼatno, to gi gik ma onyalo wacho.”
A když Jéhu vyšel k služebníkům pána svého, řekl mu jeden: Dobře-li se děje? Proč přišel ten blázen k tobě? Odpověděl jim: Vy znáte člověka i řeč jeho.
12 Negikwere niya, “Mano en miriambo, wachnwa adier.” Jehu nodwokogi niya, “Ma e gima nonyisa: ‘Ni Jehova Nyasaye owacho: Asewiri mondo ibed ruodh Israel.’”
I řekli: Klamť jest, pověz nám medle. Kterýž řekl: Takto a takto mluvil mi, řka: Toto praví Hospodin: Pomazuji tě za krále nad Izraelem.
13 Negigolo lepgi piyo piyo ma gipedho ewi raidhi mondo Jehu owuothie. Eka negigoyo turumbete ka gigoyo koko niya, “Jehu en ruoth!”
Tedy rychle vzali jeden každý roucho své, a prostřeli pod něj na nejvyšším stupni, a troubíce v troubu, pravili: Kralujeť Jéhu.
14 Eka Jehu wuod Jehoshafat ma wuod Nimshi nochano lingʼ-lingʼ mondo omonj Joram. (Koro Joram gi jo-Israel duto nosebedo kakedo mondo gisir Ramoth Gilead kuom monj moa kuom Hazael ruodh Aram,
Zatím spuntoval se Jéhu syn Jozafata, syna Namsi, proti Joramovi, (když Joram ostříhaje Rámot Galád spolu se vším Izraelem, před Hazaelem králem Syrským,
15 to ruoth Joram noduogo Jezreel mondo ochangi kuom adhonde mane oyudo kuom lweny mane ni e kinde gi Hazael ruodh jo-Aram). Jehu mowachone niya, “Ka ma e kaka uparo, to kik iyie ngʼato angʼata wuogi e dala maduongʼ ka mondo odhi ohul wachni e piny Jezreel.”
Navrátil se byl Joram král, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští, když bojoval proti Hazaelovi králi Syrskému). A řekl Jéhu: Vidí-li se vám, nechť nevychází žádný z města, kterýž by šel a oznámil to v Jezreel.
16 Eka nodhi moidho gache mar lweny moringo odhi Jezreel nikech Joram ne ni kuno kendo Ahazia ruodh Juda bende noyudo ni kuno kaka wendone.
I vsedl na vůz Jéhu a jel do Jezreel, nebo Joram ležel tam. Ochoziáš také král Judský přijel byl, aby navštívil Jorama.
17 Ka jangʼicho mane ni ewi ohinga man Jezreel noneno jolweny Jehu kabiro, nogoyo koko niya, “Aneno ka jolweny biro.” Joram nokone niya, “Or ngʼato gi faras mondo odhi openjgi ka gibiro e yor kwe.”
V tom strážný, kterýž stál na věži v Jezreel, když viděl houf Jéhu přicházející, řekl: Vidím jakýsi houf. I řekl Joram: Povolej jízdného, a pošli vstříc jim, aby se otázal: Jest-li pokoj?
18 Jariemb faras noringo moromo gi Jehu mowachone niya, “Ruodha penjo kama: ‘Bende ubiro e yor kwe?’” Jehu nodwoke niya, “Kwe to obadhi angʼo? Luw bangʼa.” Jangʼicho nodwoko wach ni Joram ni, “Jaote osechopo irgi, to ok ane koduogo.”
I vyjel jízdný proti nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou. Protož oznámil to strážný, řka: Přijel posel až k nim, ale nevracuje se.
19 Kuom mano ruoth nooro jariemb faras mar ariyo. Kane ochopo irgi nowachonegi niya, “Ruodha penjo kama: ‘Bende ubiro e yor kwe?’” Jehu nodwoke niya, “Kwe to obadhi e angʼo? Luw bangʼa.”
Ještě poslal druhého jízdného. Kterýž přijel k nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou.
20 Jangʼicho noduogo wach ne Joram niya, “Osechopo irgi, to ok ane koduogo. Jariemb gari cha chalo mana gi Jehu wuod Nimshi, kendo oriembo mana ka janeko.”
Opět oznámil to strážný, řka: Přijel až k nim, ale nevrací se. Příjezd pak jest jako příjezd Jéhu syna Namsi; nebo vztekle jede.
21 Joram nogolo chik niya, “Ikna gacha.” To kane giseikone gache, Joram ruodh Israel kod Ahazia ruodh Juda noriembo gechegi, ka ngʼato ka ngʼato ni e gache owuon mondo girom gi Jehu. Negiromo kode e puodho mane mar Naboth ja-Jezreel.
Tedy řekl Joram: Zapřáhni. I zapřáhl k vozu jeho. Takž vyjel Joram král Izraelský a Ochoziáš král Judský, každý na voze svém, a vyjevše proti Jéhu, potkali se s ním na poli Nábota Jezreelského.
22 Kane Joram oneno Jehu nopenje niya, “Ibiro e yor kwe koso?” Jehu nodwoke niya, “Ere kaka kwe nyalo betie kapod Jezebel minu dhi nyime gi lamo nyiseche manono kod timo timbe jwok?”
I stalo se, když uzřel Joram Jéhu, že řekl: Jest-liž pokoj, Jéhu? Odpověděl: Jaký pokoj, poněvadž ještě smilství Jezábel matky tvé a kouzelnictví její velmi mnohá trvají?
23 Joram nolokore moa gi ngʼwech kokok ne Ahazia niya, “Ja-andhoga Ahazia!”
Pročež obrátiv se Joram, utíkal a řekl Ochoziášovi: Zrada, Ochoziáši!
24 Eka Jehu noywayo atungʼ modiro asere kendo ochwoyo kind ngʼede Joram. Asere nopowo dho chunye molwar piny oa ewi gache.
Ale Jéhu pochytiv lučiště, postřelil Jorama mezi ramenem jeho, tak že střela pronikla srdce jeho. I padl na voze svém.
25 Jehu nowachone Bidkar jatend gechene mag lweny niya, “Kawe ibole e puodho mane mar Naboth ja-Jezreel. Par kaka in kod an ne wariembo gechewa kanyachiel bangʼ Ahab ma wuon-gi kane Jehova Nyasaye okoro wachni kuome kama:
Zatím řekl Jéhu Badakerovi, hejtmanu svému: Vezma, povrz jej na pole Nábota Jezreelského; nebo pamatuješ, když jsme já a ty jeli spolu za Achabem otcem jeho, že Hospodin vynesl proti němu pohrůžku tuto, řka:
26 ‘Nyoro ne aneno remb Naboth gi remb yawuote kendo adiera abiro miyo gichul kuom chwero remo e puodho manie pap,’ Jehova Nyasaye owacho. Kaweuru kendo ubole e puodhono kaluwore gi wach Jehova Nyasaye.”
Zajisté krve Nábotovy a krve synů jeho, kterouž jsem viděl včera, řekl Hospodin, pomstím na tobě na poli tomto. Hospodin to řekl, nyní tedy vezma, povrz jej na pole, vedlé řeči Hospodinovy.
27 Kane Ahazia ruodh Juda oneno gima otimore noringo kotony gi yor Beth-Hagan. Jehu nolawe kakok niya, “En bende negeuru!” Ne gihinye ewi gache mar lweny koringo ochomo Gur man but Ibleam, to notony kodhi Megido kuma nothoe.
Ochoziáš pak král Judský uzřev to, utíkal cestou k domu zahradnímu. Ale honil ho Jéhu a řekl: I toho zabíte na voze jeho. Takž ho ranili, když vyjížděl k Guru, kteréž jest podlé Jibleam. I utekl do Mageddo a tam umřel.
28 Jotichne nokawe gi gach lweny nyaka Jerusalem moike kod kwerene e bure mantiere e Dala Maduongʼ mar Daudi.
Kteréhož vloživše na vůz služebníci jeho, vezli jej do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho s otci jeho v městě Davidově.
29 E higa mar apar gachiel mar Joram wuod Ahab, Ahazia nobedo ruoth e piny Juda.
Léta jedenáctého Jorama syna Achabova počal kralovati Ochoziáš nad Judou.
30 Kane Jehu odhi Jezreel, Jezebel nowinjo birone kanyo, mi obuko wangʼe kendo oloso wiye kongʼicho gie dirisa.
Potom Jéhu přijel do Jezreel. O čemž když uslyšela Jezábel, ulíčila tvář svou, a ozdobila hlavu svou, a vyhlédala z okna.
31 Kane Jehu odonjo e dhorangach nopenjo niya, “Ibiro e yor kwe, in Zimri ma janek ruodheni?”
A když Jéhu jel skrze bránu, řekla: Jest-li pokoj, ó Zamri, mordéři pána svého?
32 Nongʼiyo malo e dirisa mopenjo niya, “En ngʼa ma jakora? En ngʼa?” Eka ji ariyo kata adek mabwoch nongʼiye gi kwinyo.
On pak pozdvih tváři své k oknu, řekl: Kdo drží se mnou, kdo? I vyhlédli na něj dva či tři komorníci její.
33 Jehu nowachonegi niya, “Diruru dhakono piny!” Omiyo negidire piny ma rembe moko okirore e kor ohinga ka farase nyone piny.
Jimž řekl: Svrzte ji. Kteřížto svrhli ji. I pokropena jest krví její stěna i koni; a tak pošlapal ji.
34 Jehu nodonjo e dalano mochiemo kendo ometho. Eka nowachonegi niya, “Kawuru dhako mokwongʼno udhi uyiki, nimar ne en nyar ruoth.”
A když přijel, jedl a pil, a řekl: Pohleďte již na tu zlořečenou a pochovejte ji, nebť jest dcera královská.
35 To kane gidhi yike onge gima negiyudo makmana hanga wiye, tiendene gi lwetene.
Protož odšedše, aby ji pochovali, nenalezli z ní než leb a nohy a dlaně rukou.
36 Negidok ma giwachone Jehu wachno, mane owacho niya, “Ma e wach mane Jehova Nyasaye owacho kokadho kuom jatichne Elija ja-Tishbi: E puodho manie paw Jezreel guogi nokidh ringre Jezebel.
A navrátivše se, pověděli jemu. Kterýž řekl: Slovo Hospodinovo jest, kteréž mluvil skrze služebníka svého, Eliáše Tesbitského, řka: Na poli Jezreel žráti budou psi tělo Jezábel.
37 Ringre Jezebel nochal ka owuoyo moyar e pewe mag Jezreel, maonge ngʼama nyalo wacho ni ma Jezebel.”
Budiž tedy tělo Jezábel na poli Jezreel, jako hnůj na svrchku pole, tak aby žádný neřekl: Tato jest Jezábel.
