2 Ruodhi 8
1 Koro Elisha nowachone dhako mane ochiero wuode niya, “Wuogi idhi mabor gi joodi kuma inyalo dake bangʼ ndalo moko, nimar Jehova Nyasaye osekelo kech ma biro tieko higni abiriyo.”
Mluvil pak Elizeus k ženě té, jejíhož byl syna vzkřísil, řka: Vstaň a jdi, ty i čeled tvá, a buď pohostinu, kdežkoli budeš moci byt míti; nebo zavolal Hospodin hladu, a přijdeť na zemi za sedm let.
2 Dhakono nodhi motimo kaka ngʼat Nyasaye nowacho, en kod joode ne giwuok ma gidhi mabor e piny jo-Filistia ma gidakie higni abiriyo.
Vstavši tedy žena, učinila vedlé řeči muže Božího, a odešla s čeledí svou, a bydlila pohostinu v zemi Filistinských sedm let.
3 Ka higni abiriyo norumo noduogo koa e piny jo-Filistia modhi kwayo ruoth mondo odwokne ode kod lope.
I stalo se, že když pominulo těch sedm let, navrátila se ta žena z země Filistinské, a šla, aby prosila krále za dům svůj a za pole své.
4 Ruoth ne wuoyo gi Gehazi jatich ngʼat Nyasaye, kowachone niya, “Nyisa e honni madongo ma Elisha osetimo.”
Mezi tím král mluvil s Gézi, služebníkem muže Božího, řka: Vypravuj mi medle o všech věcech velikých, kteréž činil Elizeus.
5 Kane oyudo Gehazi nyiso ruoth kaka ne Elisha ochiero ngʼato motho, to dhako mane Elisha ochiero wuode cha nochopo kanyo mondo okwa ruoth odwokne ode kod lope. Eka Gehazi nowachone ruoth niya, “Ruodha, ma e dhakono, kendo ma e wuode mane Elisha odwogone ngimane.”
A když on vypravoval králi, kterak obživil mrtvého, aj žena, jejíhož syna vzkřísil, prosila krále za dům svůj a za pole své. I řekl Gézi: Pane můj králi, to jest ta žena, a tento syn její, kteréhož vzkřísil Elizeus.
6 Eka ruoth nopenjo dhakono kuom wach nyathineno kendo nowachone ni en kamano. Eka ruoth nogolo chik ne jatelo kuom dhakono kowacho niya, “Dwokne dhakono gige duto, kaachiel gi ohala duto mosewuok e puotheno chakre chiengʼ mane oa e pinyni nyaka chiengʼ mane oduogoe.”
Tedy tázal se král ženy, kteráž vypravovala jemu. I poručil král komorníku jednomu, řka: Ať jsou navráceny všecky věci, kteréž byly její, i všecky užitky pole, ode dne, v němž opustila zemi, až po dnes.
7 Chiengʼ moro Elisha nodhi Damaski moyudo ka Ben-Hadad ruodh Aram tuo. Kane onyis ruoth ni ngʼat Nyasaye osebiro mochopo ka,
Potom přišel Elizeus do Damašku, král pak Syrský Benadad stonal. I oznámeno jemu těmito slovy: Přišel muž Boží sem.
8 nowachone Hazael niya, “Kaw mich mondo idhi iromnego ngʼat Nyasaye. Kone openj Jehova Nyasaye ni, ‘Bende abiro chango kuom tuoni?’”
I řekl král Hazaelovi: Vezmi v ruce své dar, a jdi vstříc muži Božímu, a zeptej se Hospodina skrze něho, řka: Povstanu-li z nemoci této?
9 Hazael nodhi romo kod Elisha kotingʼo mich mar mwandu motingʼ gi ngamia piero angʼwen ma gin gik mabeyo mag piny Damaski. Nodhi ir Elisha mochungʼ e nyime mowachone niya, “Wuodi ma Ben-Hadad ruodh Aram oora mondo apenji ka bende obiro chango kuom tuoni.”
A tak šel Hazael vstříc jemu, vzav s sebou dar, a všeliké věci výborné Damašské, břemena na čtyřidcíti velbloudích, a přišed, stál před ním a řekl: Syn tvůj Benadad, král Syrský, poslal mne k tobě, řka: Povstanu-li z nemoci této?
10 Elisha nodwoke niya, “Dhi iwachne ni, ‘Kuom adier obiro chango.’ To kata kamano Jehova Nyasaye osenyisa ni obiro tho bangʼe.”
Odpověděl mu Elizeus: Jdi, pověz jemu: Zajisté mohl bys živ zůstati. Ale Hospodin mi ukázal, že jistotně umře.
11 Elisha nochomo wangʼe tir kuom Hazael, mi Hazael wiye nokuot. Bangʼe ngʼat Nyasaye nochako ywak.
V tom proměniv muž Boží tvář svou, ukázal se k němu neochotně a plakal.
12 Hazael nopenjo Elisha niya, “Ruodha, iywago angʼo?” To nodwoke niya, “Aywak nikech angʼeyo masira ma ibiro kelone jo-Israel. Ibiro wangʼo kuondegi mochiel motegno, ibiro nego yawuotgi matindo gi ligangla, ibiro nyono nyithindgi matindo kendo ibiro baro iye mon ma yach.”
Jemuž řekl Hazael: Proč pán můj pláče? Odpověděl: Proto že vím, co zlého ty učiníš synům Izraelským. Pevnosti jejich spálíš a mládence jejich zmorduješ mečem, a nemluvňátka jejich rozrážeti budeš, a těhotné jejich zroztínáš.
13 Hazael nopenjo niya, “Ere kaka jatichni marom gi guok aguoka nyalo timo gik ma kama?” Elisha nodwoko niya, “Jehova Nyasaye osenyisa ni ibiro bedo ruodh jo-Aram.”
I řekl Hazael: I což jest služebník tvůj pes, aby učiniti mohl věc tak velikou? Odpověděl Elizeus: Ukázal tě mi Hospodin, že budeš králem Syrským.
14 Eka Hazael noa ir Elisha modok ir ruodhe. To kane Ben-Hadad openje niya, “Angʼo mane Elisha owachoni.” Hazael nodwoke niya, “Nowachona ni kuom adier ibiro chango.”
A odšed od Elizea, přišel ku pánu svému. Kterýž řekl jemu: Cožť řekl Elizeus? Odpověděl: Pravil mi, že bys mohl živ zůstati.
15 To kinyne nokawo nanga mapek mobudo e pi, mi oumo wangʼ ruoth mothungʼe nyaka otho. Eka Hazael nobedo ruoth kare.
I stalo se nazejtří, že vzal koberec, a namočiv jej v vodě, prostřel jej na tvář jeho. I umřel, a kraloval Hazael místo něho.
16 E higa mar abich mar Joram wuod Ahab ruodh Israel, kane Jehoshafat ne ruodh Juda, Jehoram wuod Jehoshafat nochako tich kaka ruodh Juda.
Léta pak pátého Jorama, syna Achabova krále Izraelského, a Jozafata krále Judského, počal kralovati Jehoram, syn Jozafatův král Judský.
17 Ne en ja-higni piero adek gariyo kane obedo ruodh Juda, kendo norito Jerusalem kuom higni aboro.
Ve dvou a třidcíti letech byl, když počal kralovati, a kraloval osm let v Jeruzalémě.
18 Noluwo timbe mag ruodhi Israel, mana kaka jood Ahab notimo, nimar nokendo nyar Ahab. Notimo timbe mamono e nyim Jehova Nyasaye.
A chodil po cestě králů Izraelských, tak jako činil dům Achabův; nebo měl dceru Achabovu za manželku. Takž činil zlé věci před očima Hospodinovýma.
19 Kata kamano, Jehova Nyasaye ne ok otieko jo-Juda nikech noparo Daudi jatichne. Nosesingore ne Daudi gi ogandane ni ginibed e loch nyaka chiengʼ.
Hospodin však nechtěl zahladiti Judy pro Davida služebníka svého, jakž mu byl zaslíbil, že dá jemu svíci i synům jeho po všecky dny.
20 E ndalo loch Jehoram, Edom nongʼanyo ne Juda mi gibedo gi ruodhgi giwegi.
Ve dnech jeho odstoupil Edom od království Judského, a ustanovili nad sebou krále.
21 Omiyo Jehoram nodhi Zair gi gechene duto mag lweny. Jo-Edom nolwore kaachiel gi gechene mag lweny, to nochiewo gotieno momwomogi; ka jolweny mage to noringo modok dala.
Tou příčinou táhl Jehoram do Seir, i všickni vozové s ním. A vstav v noci, porazil Idumejské, kteříž jej byli obklíčili, i hejtmany vozů, a lid utekl do stanů svých.
22 Nyaka chil kawuono jo-Edom pod ongʼanyo ne jo-Juda. Jo-Libna bende nongʼanyo e ndalono.
Však předce odstoupil Edom od království Judského až do tohoto dne. Takž odstoupilo i Lebno téhož času.
23 To kuom weche moko mane otimore e ndalo loch Jehoram, kod gik moko duto mane otimo, ondiki e kitepe motingʼo weche mag ndalo mag ruodhi Juda.
O jiných pak věcech Jehoramových, a o všem, cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.
24 Jehoram notho moyweyo gi kwerene e Dala Maduongʼ mar Daudi, kendo wuode ma Ahazia nobedo ruoth bangʼe.
I usnul Jehoram s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davidově, kraloval pak Ochoziáš syn jeho místo něho.
25 E higa mar apar gariyo mar loch Joram wuod Ahab ma ruodh Israel, Ahazia wuod Jehoram ruodh Juda nobedo e loch.
Léta dvanáctého Jorama syna Achabova, krále Izraelského, počal kralovati Ochoziáš syn Jehorama, krále Judského.
26 Ahazia ne ja-higni piero ariyo gariyo kane obedo ruoth, kendo norito piny kuom achiel kodak Jerusalem. Min mare ne nyinge Athalia, ma nyakwar Omri ruodh Israel.
Ve dvamecítma letech byl Ochoziáš, když počal kralovati, a kraloval jeden rok v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Atalia, dcera Amri krále Izraelského.
27 Noluwo timbe mag od Ahab kendo notimo timbe mamono e nyim Jehova Nyasaye mana kaka od Ahab nosetimo, nimar ne gin wede e kendgi gi jood Ahab.
A chodil cestou domu Achabova, čině, což jest zlého před očima Hospodinovýma, jako i dům Achabův, nebo byl zetěm domu Achabova.
28 Ahazia gi Joram wuod Ahab nodhi kedo gi Hazael ruodh Aram e piny Ramoth Gilead. Jo-Aram nohinyo Joram;
Pročež vycházel s Joramem synem Achabovým, na vojnu proti Hazaelovi králi Syrskému, do Rámot Galád; ale porazili Syrští Jorama.
29 omiyo ruoth Joram nodok Jezreel mondo ochangi kuom hinyruok mane jo-Aram ohinyego e piny Ramoth ka nokedo gi Hazael ruodh Aram. Eka Ahazia wuod Jehoram ruodh Juda nodhi Jezreel mondo one Joram wuod Ahab nikech nosehinye.
A tak navrátil se král Joram, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští v Ráma, když bojoval s Hazaelem králem Syrským. Ochoziáš pak syn Jehorama, krále Judského, přijel, aby navštívil Jorama syna Achabova v Jezreel; nebo tam nemocen byl.
