2 Ruodhi 24
1 E ndalo loch Jehoyakim, Nebukadneza ruodh Babulon nomonjo piny kendo Jehoyakim nobedo e bwo lochne kuom higni adek. To bangʼe noloko pache mokwedo Nebukadneza.
Za dnů jeho přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský, i učiněn jest Joakim služebníkem jeho za tři léta. Potom odvrátiv se, zprotivil se jemu.
2 Jehova Nyasaye nooro jo-Babulon, jo-Aram, jo-Moab kod jo-Amon mondo omonj ruoth Jehoyakim. Ne oorogi mondo otiek Juda, kaluwore gi wach mane Jehova Nyasaye owacho kokalo kuom jotichne ma jonabi.
Protož poslal Hospodin na něj lotříky Kaldejské a lotříky Syrské, i lotříky Moábské a lotříky synů Ammon, poslal je, pravím, na Judu, aby ho zkazili vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil skrze služebníky své proroky.
3 Kuom adier gigi notimore ne Juda mana kaka Jehova Nyasaye nochiko, mondo mi ogolgi e nyime nikech richo mar Manase kod gik moko duto mane osetimo,
A jistě podlé řeči Hospodinovy to se dálo proti Judovi, aby jej zavrhl od tváři své pro hříchy Manassesovy, vedlé toho všeho, což byl činil,
4 kaachiel gichwero remo maonge ketho. Jehova Nyasaye ne ok oikore mar weyone richone nikech nosechwero remo maonge ketho mopongʼogo Jerusalem.
Ano i pro krev nevinnou, kterouž vylil, naplniv Jeruzalém krví nevinnou, čehož nechtěl Hospodin prominouti.
5 Kuom gik mamoko duto mag ndalo loch Jehoyakim kod gik moko duto mane otimo, donge ondikgi e kitepe mag weche ruodhi mag Juda?
O jiných pak věcech Joakimových, a cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.
6 Jehoyakim notho moyweyo gi kwerene, kendo Jehoyakin wuode nobedo ruoth kare.
A tak usnul Joakim s otci svými, a kraloval Joachin syn jeho místo něho.
7 Ruodh Misri ne ok owuok kendo e pinye nikech ruodh Babulon nokawo tongʼ mage duto chakre Wadi manie piny Misri nyaka e Aora Yufrate.
Král pak Egyptský nikdy více nevytáhl z země své; nebo král Babylonský pobral od řeky Egyptské až k řece Eufraten všecko, cožkoli měl král Egyptský.
8 Jehoyakin ne ja-higni apar gaboro kane odoko ruoth, kendo nobedo e loch kuom dweche adek kodak Jerusalem. Min mare ne nyinge Nehushta nyar Elnathan, ma aa Jerusalem.
V osmnácti letech byl Joachin, když počal kralovati, a tři měsíce kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Nechusta, dcera Elnatanova z Jeruzaléma.
9 Notimo timbe maricho e nyim wangʼ Jehova Nyasaye, mana kaka wuon mare notimo.
I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl činil otec jeho.
10 E kindeno jodong Nebukadneza ruoth Babulon nodonjo e Jerusalem mokawe,
Toho času vytáhli služebníci Nabuchodonozora krále Babylonského proti Jeruzalému, a obleženo jest město.
11 kendo Nebukadneza owuon nobiro nyaka dala maduongʼ ka jodonge olworo dala maduongʼno.
Ano i Nabuchodonozor král Babylonský přitáhl proti městu, když služebníci jeho leželi vůkol něho.
12 Jehoyakin ruodh Juda, min mare, jotende jodonge kod jongʼadne rieko duto nochiwore e lwet ruodh Babulon. Jehoyakin noket e twech e higa mar aboro mar Loch ruodh Babulon.
Tedy vyšel Joachin král Judský k králi Babylonskému, i s matkou svou i s služebníky, knížaty i komorníky svými, kteréhož vzal král Babylonský léta osmého kralování svého.
13 Mana kaka Jehova Nyasaye nosewacho, Nebukadneza nogolo mwandu duto mane ni e hekalu mar Jehova Nyasaye kendo e kar dak ruoth, mi okawo gik molos gi dhahabu duto mane ruoth Solomon ruodh Israel olosone hekalu mar Jehova Nyasaye.
A vynesl odtud všecky poklady domu Hospodinova, a poklady domu královského, a ztloukl všecky nádoby zlaté, jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský do domu Hospodinova, jakož byl mluvil Hospodin.
14 Ruoth Nebukadneza notero jo-Jerusalem alufu apar e twech mane gin jodongo duto kod jolweny, gi joma olony e tich lwedo kod jogoro. Onge ngʼato mane odongʼ makmana joma odhier.
Při tom přenesl všecken Jeruzalém a všecka knížata i všecky muže udatné, deset tisíců zajatých, i všecky tesaře a kováře. Žádného nezanechal, kromě chaterných lidí země.
15 Nebukadneza notero Jehoyakin e twech Babulon, kaachiel gi min ruoth, monde, jodonge kod jodong gwengʼ kogologi Jerusalem.
Zavedl také i Joachina do Babylona, a matku jeho i ženy královské i komorníky jeho; silné také země zavedl do vězení z Jeruzaléma do Babylona.
16 Bende ruodh Babulon notero e twech jolweny duto madirom ji alufu abiriyo, kaachiel gi joma olony kuom tich lwedo kod jogoro alufu achiel; giduto ne gin roteke moromo kedo.
Všech také mužů udatných sedm tisíců, tesařů také a kovářů tisíc, všecky též zmužilé bojovníky zavedl jaté král Babylonský do Babylona.
17 Ne oketo Matania, ma owadgi Jehoyakin mondo obed ruoth kare kendo noloko nyinge ni Zedekia.
Ustanovil pak král Babylonský Mataniáše, strýce jeho, králem místo něho, a změnil mu jméno, aby sloul Sedechiáš.
18 Zedekia ne ja-higni piero ariyo gachiel kane obedo ruoth, kendo nobedo e loch kodak Jerusalem kuom higni apar gachiel. Min mare ne nyinge Hamutal nyar Jeremia; ma aa Libna.
V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.
19 Ne otimo richo e nyim Jehova Nyasaye mana kaka Jehoyakim notimo.
I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl dělal Joakim.
20 Magi duto notimore ne Jerusalem kod Juda nikech mirimb Jehova Nyasaye kendo giko to ne oriembogi oko e nyime. Koro Zedekia nongʼanyone ruodh Babulon modagi lochne.
Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi, až je i zavrhl od tváři své. V tom opět zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému.
