2 Ruodhi 19
1 Kane ruoth Hezekia owinjo wachno, noyiecho lepe morwako pien gugru mi odhi e hekalu mar Jehova Nyasaye.
To když uslyšel král Ezechiáš, roztrhl roucho své, a oděv se žíní, všel do domu Hospodinova.
2 Ne ooro Eliakim ma jatend od ruoth, gi Shebna jagoro kod jodolo madongo ir janabi Isaya wuod Amoz ka giduto girwako piende gugru.
I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, i starší z kněží, oblečené v žíně, k Izaiášovi proroku, synu Amosovu.
3 Negiwachone niya, “Ma e gima Hezekia wacho: Odiechiengni en odiechieng kuyo, siem kod wichkuot machalo gi nyithindo ma ndalogi mar nywol osechopo to onge teko minywologigo.
Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržek i rouhání jest den tento; přiblížilť se plod k vyjití, ale není síly při rodičce.
4 Nyalo bedo ni Jehova Nyasaye ma Nyasachi biro winjo weche duto mag Rabshake jatend lweny, ma jatende ma ruodh Asuria oseoro mondo oyany Nyasaye mangima, kendo obiro kwere kuom weche mane Jehova Nyasaye ma Nyasachu osewinjo kowacho. Kuom mano, in Isaya, lamne ji mane otony ma pod ngima.”
Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj všecka slova Rabsacova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, aby pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž by slyšel. Protož pozdvihni modlitby své za tento ostatek, kterýž se nalézá.
5 Kane jodong Ruoth Hezekia nobiro ir Isaya,
A tak přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi.
6 Isaya nowachonegi niya, “Nyisuru ruodhu ni, ‘Jehova Nyasaye wacho kama: Kik ibed maluor kuom weche misewinjo, wechego ma ruodh Asuria oseyanyago.
Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mi rouhali služebníci krále Assyrského.
7 Winji! Abiro goyo chunye gi kihondko ma kowinjo wach moro to noring odog e pinygi, to kuno ema nachiwe mondo onege gi ligangla.’”
Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.
8 Kane Rabshake jatend lweny owinjo ni ruodh Asuria osewuok Lakish, ne oringo oa kanyo moyudo ka ruoth kedo gi jo-Libna.
Rabsace pak navrátiv se, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna; nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis, )
9 Senakerib noyudo wach ni Tirhaka, ja-Kush ruodh Misri obiro monje. Kuom mano, nooro joote ir Hezekia kowacho kama:
Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Aj, teď táhne, aby bojoval s tebou. I navrátil se, a však poslal jiné posly k Ezechiášovi s těmito slovy:
10 “Wachne Hezekia ruodh Juda kama: Kik iyie nyasaye migeno kuomeno wuondi kowacho ni, ‘Jerusalem ok nochiw e lwet ruodh Asuria.’
Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebudeť dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského.
11 Adier isewinjo gik ma ruodhi mag Asuria osetimo ni pinjeruodhi duto kotiekogi chuth. In to iparo ni ibiro tony?
Aj, slyšels, co jsou činili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen?
12 Bende nyiseche mag ogendini mane kwerena oketho pinygi kaka nyiseche mag Gozan, Haran, Rezef kod jo-Eden man Tel Assar nokonyogi?
Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili otcové moji, totiž Gozana, Charana, Resefa a syny Eden, kteříž byli v Telasar?
13 Tinde ere ruodh Hamath, ruodh Arpad, gi ruodh dala maduongʼ mar Sefarvaim, kata ruodh Hena kod Iva?”
Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava?
14 Hezekia noyudo baruwano mane joote okelone mosome. Bangʼe nodhi e hekalu mar Jehova Nyasaye moyaro baruwano e nyim Jehova Nyasaye.
Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečetl jej, a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
15 Kendo Hezekia nolamo Jehova Nyasaye kowacho kama: “Yaye Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel, modak e kind kerubi, in kendi e Nyasaye mar pinjeruodhi duto manie piny, kendo in ema ne ichweyo polo gi piny.
A modlil se Ezechiáš před Hospodinem, řka: Hospodine Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi.
16 Yaye Jehova Nyasaye, chik iti mondo iwinji, yaw wangʼi, yaye Jehova Nyasaye mondo ine, kendo winjie weche duto ma Senakerib oseoro joge kayanyigo in Nyasaye mangima.
Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.
17 “En adier, yaye Jehova Nyasaye, ni ruodhi mag Asuria osetieko ogendini mangʼenygi ma giweyo pinjegi gunda.
Takť jest, Hospodine, žeť jsou zkazili králové Assyrští národy ty i země jejich.
18 Gisewito nyisechegi e mach mi gitiekogi, nikech ne ok gin nyiseche to ne gin mana yien kod kidi molos gi lwet dhano.
A uvrhli bohy jejich do ohně. Nebo nebyli bohové, ale dílo rukou lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je.
19 Yaye Jehova Nyasaye ma Nyasachwa, koro reswa e lwet Senakerib mondo pinjeruodhi duto manie piny ongʼe ni in kendi e Jehova Nyasaye, ma Nyasaye.”
A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás, prosím, z ruky jeho, ať by poznala všecka království země, že jsi ty sám, Hospodine, Bohem.
20 Eka Isaya wuod Amoz ne ooro wach ne Hezekia kama: “Ma e gima Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel wacho: Asewinjo lamoni kuom Senakerib ruodh Asuria.
Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského, vyslyšel jsem tě.
21 Ma e wach ma Jehova Nyasaye osewacho kuom Senakerib: “‘Nyar Sayun Mangili ochayi kendo jari. Nyar Jerusalem kino wiye koneni kiringo.
Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě, králi, panna dcera Sionská, potřásá za tebou hlavou dcera Jeruzalémská.
22 En ngʼa misejaro kendo yanyo? Koso en ngʼa ma isegone koko kijowo wangʼi, gi sunga. Donge en mana Jal Maler mar Israel!
Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? Proti komu jsi povýšil hlasu a pozdvihls vzhůru očí svých? Však proti svatému Izraelskému.
23 Kokalo kuom jooteni usegango weche mag ayany kuom Ruoth Nyasaye. Bende usewacho niya, “Gi gechena mangʼeny mag lweny aseidho gode maboyo mag Lebanon mi achopo ewi got mabor moloyo. Asetongʼo yiendene mag sida maboyo kendo mabeyo. Asechopo nyaka e chuny bungu ma iye mogik kuma yien odiche.
Skrze posly své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých vytáhl jsem na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu do nejdalších příbytků jeho, do lesů a výborných rolí jeho.
24 Asekunyo sokni e pinje mamoko, mi amodho pige man kuno. Asemiyo aore duto mag Misri bende oduono ka anyonogi gi tienda.”
Já jsem vykopal a pil jsem vody cizí, a vysušil jsem nohama svýma všecky potoky podmaněných.
25 “‘Donge usewinjo ni an ema ne achano chon mondo gigo otimre? An ema ne achanogi chon, to koro amiyo gitimore; kendo an ema ne achanogi chon mondo imuk mier madongo mochiel motegno mondo olokre pidhe mag kite.
Zdaliž jsi neslyšel, že již dávno jsem jej učinil, a ode dnů starých jej sformoval? Což tedy nyní přivedl bych jej k zkažení a v hromady rumu, jako jiná města hrazená?
26 Joge teko orumonegi mi gibuok kendo gidongʼ gi wichkuot. Gichalo gi cham manie puodho kata ka maua mangʼich mathiewo, kata ka lum madongo ewi tado, to ner kapok odongo.
Jejichž obyvatelé mdlí byli, předěšení a zahanbení, byvše jako bylina polní a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a jako osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo obilí.
27 “‘To angʼeyo kama idakie, bende angʼeyo sa ma idonjo kata sa ma iwuok, kata kaka iwuoyo marach kuoma.
Sedání pak tvé, vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti mně.
28 Nikech iwuoyo kuoma marach, kendo wechegi maricho osechopo e ita, abiro keto chuma e umi kod mbedona e dhogi kendo abiro miyo idog gi yo mane ibirogo.’
Poněvadž jsi se rozzlobil proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá do úst tvých, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel.
29 “Ma ema nobedni ranyisi, yaye Hezekia: “E higa mokwongoni, unucham gik matwi kendgi, kendo e higa mar ariyo unucham orowe moloth bangʼ keyo e higa mokwongono. To e higa mar adek unuchwo kodhi kendo unuka cham, bende unupidh mzabibu mi ucham olembegi.
Toto pak měj, Ezechiáši, za znamení: Že jíte roku prvního to, což se samo rodí, též druhého roku, což samo vzchází, třetího teprv roku sejte a žněte, a štěpujte vinice, a jezte ovoce z nich.
30 Jo-Juda modongʼ biro chalo gi yath matero tiendene piny kendo nyago olemo e bedene.
Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek nahoru.
31 Nimar joma nok modongʼ nowuog Jerusalem kendo oganda mar joma otony nowuogi koa e Got Sayun. Jehova Nyasaye Maratego notim ma kuom tekone owuon.
Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a ti, kteříž jsou zachováni, z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to.
32 “Kuom mano ma e gima Jehova Nyasaye wacho ewi ruodh Asuria: “‘Ok nodonji e dala maduongʼni kata diro asere. Ok nomonj dalano kotingʼo kuot kata lwore gi jolweny mondo omonje.
A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž se ho zmocní pavézníci, aniž udělají u něho náspu.
33 Enodogi mana gi yo mane obirogo; kendo ok enodonj e dala maduongʼni, Jehova Nyasaye ema owacho.
Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin.
34 Abiro kedone dala maduongʼni, kendo rese; nikech nyinga kod nying Daudi jatichna.’”
Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého.
35 Otienono malaika mar Jehova Nyasaye ne owuok mi odhi onego ji alufu mia achiel gi piero aboro gabich e kambi mar jo-Asuria. Kane ji ochiewo gokinyi negiyudo mana ringre joma otho.
Tedy stalo se té noci, že vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte pět tisíců. I vstali ráno, a aj, všickni mrtví.
36 Omiyo Senakerib ruodh Asuria noweyo lweny moloro kambi kendo nodok Nineve kuma nodakie.
Pročež odjel a utekl Senacherib král Assyrský, a navrátiv se, bydlil v Ninive.
37 Chiengʼ moro achiel kane olemo e hekalu mar Nisrok nyasache, yawuote miluongo ni Adramelek gi Shareza nonege gi ligangla, bangʼe negiringo gidhi e piny Ararat. Kendo Esarhadon wuode nobedo ruoth kare.
I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a sami utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.
