2 Ruodhi 14
1 E higa mar ariyo mar loch Jehoash wuod Jehoahaz ruodh Israel, Amazia wuod Joash ruodh Juda nobedo ruoth.
Léta druhého Joasa syna Joachaza, krále Izraelského, kraloval Amaziáš syn Joasa, krále Judského.
2 Ne en ja-higni piero ariyo gabich kane obedo ruoth kendo norito Jerusalem kuom higni piero ariyo gochiko. Min mare ne nyinge Jehoadin, nyar Jerusalem.
V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a kraloval dvadceti devět let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Joadan z Jeruzaléma.
3 Notimo gima kare e nyim Jehova Nyasaye, to ok kaka Daudi kwar mare notimo. Noluwo tim wuon mare Joash e gik moko duto.
Ten činil to, což dobrého jest před očima Hospodinovýma, ačkoli ne tak jako David otec jeho. Všecko, což činil Joas otec jeho, tak činil.
4 Kata kamano kuonde motingʼore gi malo mag wangʼo misengini ne ok omuki, kendo ji nodhi nyime mana gi chiwo misengini kod wangʼo ubani mangʼwe ngʼar kanyo.
A však výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na výsostech.
5 Bangʼ ka pinyruodhe nosegurore maber, nonego jotelo mane onego wuon mare mane ruoth.
I stalo se, když upevněno bylo království v ruce jeho, že pobil služebníky své, kteříž byli zabili krále otce jeho.
6 Kata kamano ne ok onego yawuot jonekgo koluwo gima ondikie Kitap Chik mar Musa mane Jehova Nyasaye oketo mawacho niya, “Wuone ok nonegi nikech ketho mag nyithindgi, bende nyithindo kik negi nikech ketho mag wuonegi; to ngʼato ka ngʼato nonegi nikech richone owuon.”
Synů pak těch vražedlníků nepobil, jakož jest psáno v knize zákona Mojžíšova, kdež přikázal Hospodin, řka: Nebudouť na hrdle trestáni otcové za syny, aniž synové trestáni budou na hrdle za otce, ale jeden každý za svůj hřích umře.
7 Amazia ema ne oloyo jolweny jo-Edom alufu apar e holo mar Chumbi kendo nomako Sela e lweny, moloko nyinge ni Jokthel, kendo pod iluonge kamano nyaka chil kawuono.
On také porazil Idumejských v údolí solnatém deset tisíců, a dobyl Sela bojem. I nazval jméno jeho Jektehel až do tohoto dne.
8 Bangʼ mano Amazia nooro joote ir Jehoash wuod Jehoahaz, ma wuod Jehu ruodh Israel, kosieme niya, “Bi warom wangʼ gi wangʼ.”
Tedy poslal Amaziáš posly k Joasovi synu Joachaza, syna Jéhu krále Izraelského, řka: Nuže, pohleďme sobě v oči.
9 To Jehoash ruodh Israel nodwoko Amazia ruodh Juda gi ngero niya, “Kuth alii man Lebanon nooro wach ne yiend sida man Lebanon ni, ‘Yie ichiw nyari ne wuoda mondo okendi.’ To le moro mar bungu mowuok Lebanon nokadho kanyo monyono kuth aliino gi tiende.
Zase poslal Joas král Izraelský k Amaziášovi králi Judskému a řekl: Bodlák, kterýž byl na Libánu, poslal k cedru Libánskému, řka: Dej dceru svou synu mému za manželku. V tom šlo tudy zvíře polní, kteréž bylo na Libánu, a pošlapalo ten bodlák.
10 En adier ni iseloyo jo-Edom kendo koro iwuoyo marach. Bed mamor kuom lochnino, to kik iwuogi e dala! Angʼo momiyo imanyo lweny mabiro tieki kaachiel gi jo-Juda duto?”
Že jsi mocně porazil Idumejské, protož pozdvihlo tě srdce tvé. Chlub se a seď v domě svém. I proč se máš plésti v neštěstí, abys padl ty i Juda s tebou?
11 Kata kamano Amazia ne ok odewo, omiyo Jehoash ruodh Israel nomonje. Jehoash kod Amazia ruodh Juda ne joromo e lweny e dala mar Beth Shemesh man Juda.
Ale Amaziáš neuposlechl. Protož vytáhl Joas král Izraelský, a pohleděli sobě v oči, on s Amaziášem králem Judským u Betsemes Judova.
12 Jo-Israel noloyo jo-Juda kendo ngʼato ka ngʼato noringo kochomo dalane.
I poražen jest Juda od Izraele, a utíkali jeden každý do příbytků svých.
13 Jehoash ruodh Israel nomako Amazia ruodh Juda, ma wuod Joash, ma wuod Ahazia e Beth Shemesh. Bangʼe Jehoash nodhi Jerusalem kendo nomuko ohinga mar Jerusalem chakre e dhoranga Efraim nyaka kama ohinga ogomogo; bor kama ne omuko ne romo fut mia abich gi piero ochiko gachiel.
Amaziáše pak krále Judského, syna Joasa syna Ochoziášova, jal Joas král Izraelský u Betsemes, a přitáh do Jeruzaléma, zbořil zed Jeruzalémskou, od brány Efraim až k bráně úhlu, na čtyři sta loktů.
14 Nokawo dhahabu gi fedha duto kod gik moko duto mane oyudo e hekalu mar Jehova Nyasaye kod mwandu duto mane ni e od ruoth, bende nokawo. Ji moko mano mako e lweny, bangʼe nodok e piny Samaria.
A pobral všecko zlato i stříbro, a všecky nádoby, kteréž se nalézaly v domě Hospodinově a v pokladích domu královského, také i mládence zastavené, a navrátil se do Samaří.
15 To kuom gik mamoko duto mane otimore e ndalo loch Jehoash, gi gik moko duto mane otimo kod teko mane okedogi Amazia ruodh Juda, donge ondikgi e kitepe mag weche ruodhi mag Israel?
O jiných pak činech Joasa, kteréž činil, i síle jeho, a kterak bojoval proti Amaziášovi králi Judskému, psáno jest v knize o králích Izraelských.
16 Jehoash notho moyweyo gi kwerene kendo noyike Samaria gi ruodhi Israel kendo Jeroboam wuode nobedo ruoth kare.
I usnul Joas s otci svými, a pochován jest v Samaří s králi Izraelskými, i kraloval Jeroboám syn jeho místo něho.
17 Amazia wuod Joash ruodh Juda nodak higni apar gabich bangʼ tho Jehoash wuod Jehoahaz ruodh Israel.
Živ pak byl Amaziáš syn Joasův, král Judský, po smrti Joasa syna Joachaza, krále Izraelského, patnácte let.
18 To weche mamoko mag loch Amazia, donge ondikgi e kitap weche ruodhi mag Juda?
O jiných pak věcech Amaziášových psáno jest v knize o králích Judských.
19 Negichikone obadho e Jerusalem mi oringo odhi Lakish, to negioro ji bangʼe Lakish ma onege kuno.
Potom spuntovali se proti němu v Jeruzalémě, a on utekl do Lachis. Protož poslali za ním do Lachis, a zamordovali ho tam.
20 Noduog ringre kotingʼ gi faras kendo noyike Jerusalem but kwerene e Dala Maduongʼ mar Daudi.
Odkudž odnesli jej na koních, a pochován jest v Jeruzalémě s otci svými v městě Davidově.
21 Eka jo-Juda duto nokawo Azaria mane hike apar gi auchiel mokete ruoth kar wuon mare Amazia.
Tedy všecken lid Judský vzali Azariáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili ho za krále na místě otce jeho Amaziáše.
22 En ema ne ogero kuonde mane omukore mag Elath, mi odwoke ne Juda bangʼ ka ruoth Amazia nosetho moike gi kwerene.
Onť jest vzdělal Elat a dobyl ho Judovi, když byl již usnul král s otci svými.
23 E higa mar apar gabich mar Amazia wuod Joash ruodh Juda, Jeroboam wuod Jehoash ruodh Israel nobedo ruodh Samaria kendo nobedo ruoth kuom higni piero angʼwen gachiel.
Léta patnáctého Amaziáše syna Joasa, krále Judského, kraloval Jeroboám syn Joasa, krále Izraelského, v Samaří čtyřidceti a jedno léto.
24 Timbene ne richo e nyim Jehova Nyasaye kendo ne ok olokore weyo yore mag richo mar Jeroboam wuod Nebat, mane omiyo jo-Israel otimo.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neuchýliv se od žádných hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivedl Izraele.
25 En ema ne odwoko tongʼ mag Israel chakre Lebo Hamath nyaka chop Nam mar Araba, kaluwore gi wach Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel, mane owacho koa e dho jatichne Jona wuod Amitai, mane janabi moa Gath Hefer.
On zase dobyl končin Izraelských od toho místa, kudy se jde do Emat, až k moři pustému, vedlé řeči Hospodina Boha Izraelského, kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Jonáše syna Amaty proroka, kterýž byl z Gethefer.
26 Jehova Nyasaye noneno kaka joma ni Israel ne sandore malit, bedni ne gin wasumbini kata ok gin wasumbini; maonge ngʼama ne nyalo resogi.
Nebo viděl Hospodin trápení Izraele těžké náramně, a že jakož zajatý, tak i zanechaný s nic býti nemůže, aniž jest, kdo by spomohl Izraelovi.
27 To nikech Jehova Nyasaye ne pok owacho ni obiro golo nying jo-Israel e piny, nomiyo Jeroboam wuod Jehoash oresogi.
A nemluvil Hospodin, že by chtěl zahladiti jméno Izraele, aby ho nebylo pod nebem; protož vysvobodil je skrze Jeroboáma syna Joasova.
28 To kuom gik mamoko duto mane otimore e ndalo loch Jeroboam kod lochne e lwenje duto, kaachiel gi kaka noduogo Damaski kod Hamath mane ni e lwet Juda ne Israel; donge ondikgi e kitepe mag weche ruodhi mag Israel.
O jiných pak věcech Jeroboámových, a cožkoli činil, i o síle jeho, a kterak bojoval, jak zase dobyl Damašku a Emat Judova Izraelovi, psáno jest v knize o králích Izraelských.
29 Jeroboam notho moyweyo gi kwerene, mane ruodhi mag Israel kendo Zekaria wuode nobedo ruoth kare.
I usnul Jeroboám s otci svými, s králi Izraelskými, a kraloval Zachariáš syn jeho místo něho.
