2 Ruodhi 13
1 E higa mar piero ariyo gadek mar loch Joash wuod Ahazia ruodh Juda, Jehoahaz wuod Jehu nobedo ruodh Israel ka en Samaria kendo nobedo e ruoth kuom higni apar gabiriyo.
Léta třimecítmého Joasa syna Ochoziáše, krále Judského, kraloval Joachaz syn Jéhu nad Izraelem v Samaří sedmnácte let.
2 Notimo gik mamono e nyim wangʼ Jehova Nyasaye, kane oluwo timbe maricho mag Jeroboam wuod Nebat, mane omiyo jo-Israel odonje kendo ne ok olokore weyo gigo.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma; nebo následoval hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, a neuchýlil se od nich.
3 Kuom mano Jehova Nyasaye nokecho gi jo-Israel kendo kuom ndalo mangʼeny noweyogi e bwo loch Hazael ruodh Aram kod Ben-Hadad wuode.
I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku Hazaele krále Syrského, a v ruku Benadada syna Hazaelova po všecky ty dny.
4 Eka Jehoahaz nokwayo Jehova Nyasaye kendo Jehova Nyasaye nowinje, nimar noneno kaka ruodh Aram ne sando jo-Israel malit.
Ale když se modlil Joachaz Hospodinu, vyslyšel jej Hospodin. Viděl zajisté trápení Izraelské, že je ssužoval král Syrský.
5 Jehova Nyasaye nochiwo ne jo-Israel jares, mi gitony gia e loch jo-Aram. Eka jo-Israel nochako odok modak e miechgi mana kaka ne gisebetie mokwongo.
Protož dal Hospodin Izraelovi vysvoboditele, a vyšli z ruky Syrských, i bydlili synové Izraelští v příbytcích svých jako kdy prvé.
6 To kata kamano ne ok gilokore giweyo richo mane ni e od Jeroboam, mane omiyo jo-Israel otimo, to negidhi nyime mana gi timbegi. Kendo siro mar nyasaye madhako miluongo ni Ashera nosiko kochungʼ Samaria.
Však proto neodstoupili od hříchů domu Jeroboámova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, nýbrž v nich chodili, ano i háj ještě zůstával v Samaří,
7 Jolweny mag Jehoahaz notieki makmana joidh farese piero abich, geche mag lweny apar kod jolweny mawuotho gi tiendgi alufu apar ema ne odongʼ, nikech ruodh Aram nosetieko mamoko duto kendo nomiyo gichalo mihudhwe.
Ačkoli nezanechal Joachazovi lidu, kromě padesáti jízdných a desíti vozů a desíti tisíců pěších; nebo je pohubil král Syrský, a setřel je jako prach při mlácení.
8 To kuom gik mamoko duto mane ondiki e ndalo loch Jehoahaz gi gik moko duto mane otimo, donge ondikgi e kitepe mag weche ruodhi mag Israel?
O jiných pak činech Joachazových, a cožkoli činil, i o síle jeho zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
9 Jehoahaz nonindo moyweyo gi kwerene mi noyike Samaria kendo wuode ma Jehoash nobedo ruoth kare.
I usnul Joachaz s otci svými, a pochovali ho v Samaří. Kraloval pak Joas syn jeho místo něho.
10 E higa mar piero adek gabiriyo mar loch Joash ruodh Juda, Jehoash wuod Jehoahaz nobedo ruodh Israel ka en piny Samaria kendo nobedo ruoth kuom higni apar gauchiel.
Léta třidcátého sedmého Joasa krále Judského kraloval Joas syn Joachazův nad Izraelem v Samaří šestnácte let.
11 Notimo timbe mamono e wangʼ Jehova Nyasaye kendo ne ok oweyo timbe mag richo mar Jeroboam wuod Nebat, mane omiyo jo-Israel otimo; nodhi nyime kotimogi.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neuchýliv se od žádných hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, ale chodil v nich.
12 To kuom weche duto mane ondiki e ndalo loch Jehoash; gi gik moko duto mane otimo, kod teko mane okedogo gi Amazia ruodh Juda, donge ondikgi e kitepe mag weche ruodhi mag Israel?
O jiných pak činech Joasových, i cožkoli činil, i o síle jeho, kterouž bojoval proti Amaziášovi králi Judskému, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
13 Jehoash nonindo moyweyo gi kwerene kendo Jeroboam nobedo ruoth kare. Jehoash noiki e piny Samaria gi ruodhi mag Israel.
I usnul Joas s otci svými, a sedl Jeroboám na stolici jeho. I pochován jest Joas v Samaří s králi Izraelskými.
14 Kane Elisha tuo gi tuo mane biro nege, Jehoash ruodh Israel nodhi nene moywage niya, “Wuora! Wuora isebedonwa kaka geche lweny kod joidh farese mag Israel!”
Elizeus pak roznemohl se nemocí těžkou, v kteréž i umřel. A přišel byl k němu Joas král Izraelský, a pláče nad ním, řekl: Otče můj, otče můj, vozové Izraelští a jízdo jeho!
15 Eka Elisha nowachone niya, “Kaw atungʼ kod aserni moko,” kendo notimo kamano.
Ale Elizeus řekl jemu: Vezmi lučiště a střely. I vzav, přinesl k němu lučiště a střely.
16 Eka nowachone ruodh Israel niya, “Kaw atungʼ e lweti.” Kane osekawo atungʼno, Elisha noketo lwetene kuom lwete ruoth.
Řekl dále králi Izraelskému: Vezmi v ruku svou lučiště. I vzal je v ruku svou. Vložil také Elizeus ruce své na ruce královy.
17 Elisha nokone niya, “Yaw dirisa mochomo yo wuok chiengʼ,” minoyawe. Bangʼ mano nokone niya, “Dir asere.” Kane osediro asere, Elisha nokone niya, “Mano asech loch Jehova Nyasaye kendo onyiso adier ni ibiro loyo jo-Aram modak Afek.”
A řekl: Otevři to okno k východu. A když otevřel, řekl Elizeus: Střeliž. I střelil. Tedy řekl: Střela spasení Hospodinova a střela vysvobození proti Syrským; nebo porazíš Syrské v Afeku, až i do konce vyhladíš je.
18 Eka nowachone niya, “Kaw aserni kendo ruoth nokawo asernigo.” Elisha nokone niya, “Chwo asernigo piny, mine otimo kamano nyadidek bangʼe oweyo.”
Opět řekl: Vezmi střely. I vzal. Tedy řekl králi Izraelskému: Střílej k zemi. I střelil po třikrát, potom tak nechal.
19 Elisha ngʼat Nyasaye nokecho kode mowacho niya, “Nonego ichwogi piny nyadibich kata nyadiuchiel; eka dine iloyo jo-Aram mitiekogi chuth, to sani to ibiro loyogi mana nyadidek kende.”
Pročež rozhněvav se na něj muž Boží, řekl: Měls pětkrát neb šestkrát střeliti, ješto bys byl porazil Syrské, ažbys je i do konce byl vyhladil; nyní pak jen po třikrát porazíš Syrské.
20 Elisha notho moike. E ndalogo jolwenj Moab nohero monjo pinyno e ndalo mag chwiri.
Potom umřel Elizeus, a pochovali ho. Lotříkové pak Moábští vtrhli do země nastávajícího roku.
21 Chiengʼ moro kane jo-Israel yiko ngʼato, negipo ka gineno wasigu kabiro, mi negibolo ringre ngʼatno e bur mane oike Elisha. Kane ringre ngʼatno olwar e choke Elisha, nopo ka chunye odwogo mochungʼ gi tiendene.
I stalo se, když pochovávali jednoho, že uzřevše ty lotříky, uvrhli muže toho do hrobu Elizeova. Kterýžto muž, jakž tam padl, a dotekl se kostí Elizeových, ožil a vstal na nohy své.
22 Hazael ruodh Aram ne osando jo-Israel ndalo duto mag loch Jehoahaz.
Hazael pak král Syrský, ssužoval Izraele po všecky dny Joachaza.
23 To Jehova Nyasaye notimonegi ngʼwono, kech kod miwafu koparo singruok mane otimo gi Ibrahim, Isaka kod Jakobo. To nyaka chil kawuono Jehova Nyasaye pok obedo gi paro mar tiekogi kata riembogi e wangʼe.
A milostiv jsa jim Hospodin, slitoval se nad nimi, a popatřil na ně, pro smlouvu svou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem, a nechtěl jich zahladiti, aniž zavrhl jich od tváři své až do tohoto času.
24 Hazael ruodh Aram notho kendo Ben-Hadad wuode nobedo ruoth kare.
I umřel Hazael král Syrský, a kraloval Benadad syn jeho místo něho.
25 Eka Jehoash wuod Jehoahaz noduogo mier mane oyudo Ben-Hadad wuod Hazael nosemayo Jehoahaz wuon mare e lweny. Jehoash noloyo Ben-Hadad nyadidek e lweny mine odwoko miergo duto e lwet jo-Israel.
Protož Joas syn Joachazův pobral zase města z ruky Benadada syna Hazaelova, kteráž byl vzal z ruky Joachaza otce jeho válečně; nebo po třikrát porazil ho Joas, a navrátil města Izraelská.
