< 2 Weche Mag Ndalo 20 >
1 Bangʼ mano jo-Moab kod jo-Amon kaachiel gi jo-Meun moko nobiro mondo oked gi Jehoshafat.
I stalo se potom, že přitáhli synové Moáb a synové Ammon, a s nimi někteří od Ammonitských, proti Jozafatovi na vojnu.
2 Jomoko nobiro monyiso Jehoshafat niya, “Oganda lweny maduongʼ moa Edom bironi koa e loka Nam kocha. Gisechopo Hazazon Tamar” (tiende ni, En Gedi).
A přišedše, oznámili Jozafatovi, řkouce: Přitáhlo proti tobě množství veliké z zámoří, z země Syrské, a aj, jsou v Hasesontamar, jenž jest Engadi.
3 Jehoshafat nobwok omiyo nokwayo Jehova Nyasaye kendo nochiko jo-Juda duto mondo otwe chiemo.
I ulekl se, a obrátil Jozafat tvář svou k hledání Hospodina, a vyhlásil půst všemu lidu Judskému.
4 Jo-Juda duto nobiro kaachiel mondo gikwa Jehova Nyasaye kony, adier negia e mier mag Juda duto mondo gidwar wangʼe.
A tak shromáždil se lid Judský, aby hledali Hospodina. Také i ze všech měst Judských sešli se hledati Hospodina.
5 Eka Jehoshafat nochungʼ e nyim oganda mar Juda kod Jerusalem e hekalu mar Jehova Nyasaye e nyim laru manyien
Tedy stál Jozafat v shromáždění Judském a Jeruzalémském, v domě Hospodinově před síní novou,
6 mowacho niya, “Jehova Nyasaye ma Nyasach kwerewa, donge in e Nyasaye mantie e polo? In ema itelone pinyruodhi duto mag ogendini. Teko gi nyalo ni e lweti, kendo onge ngʼato manyalo siri.
A řekl: Hospodine, Bože otců našich, zdaliž ty sám nejsi Bohem na nebi? Zdaliž ty nepanuješ nade všemi královstvími národů? Zdaliž v ruce tvé není síly a moci, tak že není, kdo by se mohl postaviti proti tobě?
7 Nyasachwa, donge niriembo joma nodak e pinyni ka jo-Israel neno mimiyo nyikwa Ibrahim osiepni pinyni nyaka chiengʼ?
Zdaliž jsi ty, Bože náš, nevyhnal obyvatelů země této před tváří lidu svého Izraelského, a dal jsi ji semeni Abrahama, milovníka svého na věky?
8 Gisedak e pinyni kendo gisegeroni kama ler mar lemo maluongo Nyingi kagiwacho ni,
Kteřížto bydlili v ní, a vzdělali tobě v ní svatyni, jménu tvému, řkouce:
9 ‘Ka gima rach ogore kuomwa, bed ni en kum gi ligangla kata dera mar tho kata kech, to wabiro chungʼ e nyimi e hekaluni miluongo gi Nyingi kendo wanaywagreni nikech masirani, kendo iniwinjwa mi ireswa.’
Jestliže by na nás přišly zlé věci, meč pomsty, buď morová rána, buď hlad, postavíme se před tímto domem a před tebou, (poněvadž jméno tvé jest v domě tomto), a budeme volati k tobě v úzkostech svých, i vyslyšíš a vysvobodíš.
10 “To koro jo-Amon gi jo-Moab kod jo-Got Seir mane ok iyiene jo-Israel mondo omonj pinygi kane gia Misri; kuom mano ne giweyogi ma ok gitiekogi.
A nyní, aj, synové Ammon a Moáb, a hora Seir, skrze něž jsi nedopustil jíti Izraelovi, když se brali z země Egyptské, ale uhnuli se od nich, a nepohubili jich,
11 Neye gima gitimonwa kuom biro mondo giriembwa e gima nimiyowa kaka girkeni marwa.
Aj hle, oni odplacejí se nám, přitáhše, aby nás vyhnali z dědictví tvého, kteréž jsi právem dědičným dal nám.
12 Nyasachwa, donge dingʼadnegi bura? Wan to waonge kod teko ma wanyalo kedogo kod oganda lweny maduongʼni ma monjowani. Wan ok wangʼeyo gima dwatim, genowa waketo kuomi.”
Bože náš, zdali jich souditi nebudeš? V násť zajisté není žádné síly proti množství tomuto velikému, kteréž táhne proti nám, aniž my víme, co bychom činiti měli, toliko na tě patří oči naše.
13 Jo-Juda duto gi mondegi gi nyithindgi kod nyithindgi matindo nochungʼ e nyim Jehova Nyasaye.
Všecken také lid Judský stáli před Hospodinem, též i dítky jich, ženy i synové jejich.
14 Eka Roho mar Jehova Nyasaye nolor kuom Jahaziel wuod Zekaria ma wuod Benaya, ma wuod Jeyel ma wuod Matania ma ja-Lawi kendo nyakwar Asaf kane ochungʼ e dier chokruok.
Jachaziel pak syn Zachariáše syna Benaiášova, syna Jehielova, syna Mataniášova, Levíta z synů Azafových, nadšen jsa duchem Hospodinovým, u prostřed toho shromáždění,
15 Nowacho niya, “Chik iti in Ruoth Jehoshafat kaachiel gi jogo duto modak Juda gi Jerusalem! Jehova Nyasaye wachoni kama: ‘Kik ibed gi luoro kendo chunyi kik parre nikech oganda lweny maduongʼni, nimar lweny ok maru, to en mar Nyasaye.
Řekl: Pozorujte všecken Judo a obyvatelé Jeruzalémští, i ty králi Jozafate. Takto vám praví Hospodin: Nebojte se vy, ani se lekejte množství tohoto velikého; nebo ne váš bude boj, ale Boží.
16 Kiny upangru ka udhi irgi. Gibiro biro ka gitwenyo got ka giluwo Holo mar Ziz kendo ubiro yudogi e giko piny mar kamotuo mar Jeruel.
Zítra vytáhněte proti nim, aj, oni potáhnou po stráni Ziz, a naleznete je při konci údolí naproti poušti Jeruel.
17 Ok ochuno ni uked e lwenyni. Kawuru kuondeu, chunguru motegno mondo une loch ma Jehova Nyasaye nomiu, yaye Juda kod Jerusalem. Kik ubed maluor, kendo kik chunyu nyosre. Kiny dhiuru mondo urad kodgi nimar Jehova Nyasaye nobed kodu.’”
Nebudete vy bojovati tuto. Postavte se, stůjte a vizte vysvobození Hospodinovo při sobě, ó Judo a Jeruzaléme. Nebojte se, aniž se strachujte; zítra vyjděte proti nim, a Hospodin bude s vámi.
18 Jehoshafat nokulore piny auma kendo jo-Juda duto kod Jerusalem nogoyo chonggi piny e nyim Jehova Nyasaye ka gilame.
I sklonil se Jozafat tváří k zemi, a všecken lid Judský i obyvatelé Jeruzalémští padli před Hospodinem, klanějíce se Hospodinu.
19 Eka jo-Lawi moko, jo-Kohath kod jo-Kora nochungo mopako Jehova Nyasaye ma Nyasach jo-Israel gi dwol maduongʼ ahinya.
Vstali pak Levítové z synů Kahat a z synů Chóre, aby chválili Hospodina Boha Izraelského hlasem velikým a vysokým.
20 Gokinyi mangʼich negiwuok gidhi e piny Tekoa motwo. Kane giwuok Jehoshafat nochungʼ kawacho niya, “Chikuru itu un jo-Juda kod joma odak Jerusalem! Beduru kod geno kuom Jehova Nyasaye ma Nyasachu eka unukuwo, bende yieuru gi jonabi mage eka unulo.”
Potom vstavše ráno, vytáhli na poušť Tekoe. A když vycházeli, stál Jozafat a řekl: Slyšte mne, Judo a obyvatelé Jeruzalémští. Věřte v Hospodina Boha svého, a stane se vám věrně; věřte prorokům jeho, a šťastně se vám povede.
21 Kane osepimo wach gi joge, Jehoshafat noyiero joma onego owerne Jehova Nyasaye mondo gipak berne mokalo apima mar lerne ka gitelo e nyim jolweny ka giwer niya, “Dwokneuru Jehova Nyasaye erokamano, nikech herane osiko nyaka chiengʼ.”
A tak poradiv se s lidem, postavil zpěváky Hospodinu, aby chválili okrasu svatosti, a když by vycházeli sšikovaní k boji, aby oni napřed šli a říkali: Oslavujte Hospodina, nebo na věky milosrdenství jeho.
22 Kane gichako wer kendo pake, Jehova Nyasaye norundogi ma jo-Amon kod jo-Moab kaachiel gi jo-Got Seir manomonjo Juda nochako kedo kendgi giwegi mi nologi.
Tu chvíli pak, když oni začali zpěv a chválení, obrátil Hospodin ty, kteříž byli v zálohách, na syny Ammon, Moáb a obyvatele hory Seir, ješto však byli přitáhli proti Judovi, a tak sami se bili.
23 Jo-Amon gi jo-Moab noriwore mochako kedo kod jo-Got Seir monegogi kendo otiekogi pep. Kane gitieko nego jo-Got Seir, negikonyore kuom tiekore kendgi giwegi.
Nebo povstali synové Ammon a Moábští proti obyvatelům hory Seir, aby zmordovali a shladili je. A když dokonali boj proti obyvatelům hory Seir, pomáhali sobě a hubili jedni druhé.
24 Kane jo-Juda nobiro kama omanyore gi kama otimo ongoro kendo gingʼiyo oganda lweny maduongʼ, negineno mana ringre joma otho koriere piny kendo ne githo maonge ngʼama notony.
Mezi tím lid Judský přitáhl k stráži, kteráž jest na poušti, a uzřeli to množství, a aj, mrtví leží na zemi, aniž kdo ušel.
25 Omiyo Jehoshafat gi joge nodhi mondo giyak mwandu kendo neginwangʼo gige lweny mangʼeny kod lewni kod gik moko ma nengogi tek mangʼeny ma ok neginyal tingʼo duto. Gik miyako ne ngʼeny ahinya mane otieko ndalo adek mondo giyakgi duto.
Pročež přistoupil Jozafat s lidem svým, aby rozebrali loupeže jejich, a nalezli u nich hojnost zboží i klénotů na tělích zbitých. I rozbitovali toho mezi sebou, tak že unesti nemohli; za tři dni dělili ty loupeže, proto že jich mnoho bylo.
26 To chiengʼ mar angʼwen negichokore e Holo mar Beraka kama ne gipakoe Jehova Nyasaye. Ma emomiyo iluonge ni Holo mar Beraka nyaka chil kawuono.
V den pak čtvrtý shromáždili se do údolí Beracha, a že tu dobrořečili Hospodinu, protož nazvali jméno místa toho údolí Beracha až do dnešního dne.
27 Eka jo-Juda gi jo-Jerusalem duto kotelnegi kod Jehoshafat nodok Jerusalem ka gimor gi ilo nikech Jehova Nyasaye nomiyogi mor kuom loyo wasikgi.
Zatím obrátili se všickni muži Judští a Jeruzalémští, a Jozafat před nimi, aby se navrátili do Jeruzaléma s veselím; nebo byl obveselil je Hospodin nad nepřátely jejich.
28 Negidonjo Jerusalem e hekalu mar Jehova Nyasaye ka gigoyo nyatiti gi asili kod turumbete.
I vešli do Jeruzaléma s loutnami a harfami a s trubami do domu Hospodinova.
29 Luoro mar Nyasaye nomako pinjeruodhi mag pinje kane giwinjo kaka Jehova Nyasaye nokedo gi wasik jo-Israel.
Tedy připadl strach Boží na všecka království zemská, když uslyšeli, že Hospodin bojoval proti nepřátelům lidu Izraelského.
30 Kamano pinyruoth Jehoshafat ne nigi kwe nikech Nyasache nomiye yweyo kuonde duto.
A tak v pokoji bylo království Jozafatovo; nebo odpočinutí dal jemu Bůh jeho odevšad.
31 Mano e kaka Jehoshafat norito Juda. Ne en ja-higni piero adek gabich kane obedo ruodh Juda kendo norito piny kodak Jerusalem kuom higni piero ariyo gabich. Min mare ne nyinge Azuba nyar Shilhi.
Kraloval pak Jozafat nad Judou. Ve třidcíti pěti letech byl, když kralovati začal, a pětmecítma let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Azuba, dcera Silchi.
32 Noluwo yore Asa wuon mare kendo ne ok oweyogi, nimar notimo gima kare e nyim Jehova Nyasaye.
A chodil po cestě Azy otce svého, aniž se uchýlil od ní, čině to, což pravého jest před očima Hospodinovýma.
33 To kata kamano kuonde motingʼore gi malo mag lemo ne ok omuki kendo ji ne pok oketo chunygi kuom Nyasach kweregi.
A však výsosti nebyly zkaženy, nebo ještě lid byl nenastrojil srdce svého k Bohu otců svých.
34 Gik mamoko manotimore e ndalo loch Jehoshafat aa chakruok nyaka gikogi ondikgi e weche mag ndalo mag Jehu wuod Hanani kaka ochan-gi e kitap ruodhi mag Israel.
O jiných pak věcech Jozafatových, prvních i posledních, sepsáno jest v knihách Jéhu syna Chanani, kterémuž bylo poručeno, aby to vložil do knihy o králích Izraelských.
35 Bangʼe Jehoshafat ruodh Juda notimo winjruok kod Ahazia ruodh Israel manongʼadne bura nikech timbene maricho.
Potom stovaryšil se Jozafat král Judský s Ochoziášem králem Izraelským, kterýž sobě bezbožně počínal.
36 Ne giwinjore ni gihondho yiedhi mangʼeny mag loko ohala. Bangʼe kane oselosgi Ezion Geber,
Stovaryšil se pak s ním proto, aby nadělal lodí, kteréž by přecházely přes moře. I nadělali lodí v Aziongaber.
37 Eliezer wuod Dodavahu ma ja-Maresha nokoro wach marach kuom Jehoshafat kowacho niya, “Nikech isetimo winjruok kod Ahazia, Jehova Nyasaye biro ketho gigo ma iseloso.” Yiedhigo nobarore kendo ne ok ginyal kwangʼ mondo gitim ohala.
Protož prorokoval Eliezer syn Dodavahův z Maresa proti Jozafatovi, řka: Jakž jsi se stovaryšil s Ochoziášem, roztrhl Hospodin skutky tvé. I stroskotány jsou lodí, a tak nemohly se doplaviti přes moře.