1 Samuel 2
1 Eka Hana nolemo kawacho niya, “Chunya oil gi Jehova Nyasaye; Jehova Nyasaye osetingʼa malo ma tekona onenore. Gi dhoga asungora ne wasika, nikech amor gi warruokni.
I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém.
2 “Onge ngʼama ler ka Jehova Nyasaye; kendo onge moro makmana in; onge Lwanda machal gi Nyasachwa.
Neníť žádný tak svatý jako Hospodin; nýbrž žádného není kromě tebe, neníť žádný tak silný jako Bůh náš.
3 “Weuru siko ka uwuoyo gi sunga ahinya, kata weyo dhogi wuoyo gi ngʼayi, nikech Jehova Nyasaye en Nyasaye mongʼeyo nimar en ema onono timbe.
Nemluvtež již více hrdě, a nevycházej z úst vašich slovo pyšné; nebo Bůh silný vševědoucí jest Hospodin, a usilování jeho jemu nepochybují.
4 “Atunge mag jolweny osetur, to jogo mayom yom osemi teko.
Lučiště i silní potříni jsou, a mdlí opásáni jsou silou.
5 Jogo mane nigo koro tiyo mondo oyud chiemo, to jogo mane denyo koro kegi orumo. Mano mane migumba osenywolo nyithindo abiriyo to mano mane nigi yawuowi to koro odongʼ nono.
Sytí z chleba jednají se k dílu, a hladovití přestali lačněti, tak že neplodná porodila sedmero, a kteráž mnoho dětí měla, zemdlena jest.
Hospodin umrtvuje i obživuje, uvodí do pekla i vyvodí. (Sheol h7585)
7 Jehova Nyasaye ema kelo dhier gi mwandu, josunga odwoko piny, to joma muol otingʼo malo.
Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje i povyšuje.
8 Otingʼo jachan malo kogolo e buru kendo otingʼo ngʼama odhier malo kogolo e ipidh yugi; omiyo gibedo kaachiel gi yawuot ruodhi bende omiyo gibedoe kombe moyiedhi. “Nimar mise mag piny gin mag Jehova Nyasaye, kanyo ema oserenjoe piny ngima.
Nuzného vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyšuje chudého, aby je posadil s knížaty, a stolici slávy dědičně jim dal; nebo Hospodinovy jsou stežeje země, na nichž založil okršlek.
9 Obiro chiko tiende joge maler to joricho to nolal ei mudho. “Ngʼato ok lochi mana nikech teko;
Onť ostříhá noh svatých svých, ale bezbožní ve tmě umlknou; nebo ne v síle záleží síla člověka.
10 joma piem gi Jehova Nyasaye ibiro tur matindo tindo. Obiro mornegi gie polo; kendo Jehova Nyasaye biro ngʼado bura ne tunge piny. “Obiro miyo ruodhe teko kendo obiro miyo teko mar ngʼate mowir onenre.”
Kteříž se protiví Hospodinu, setříni budou, na takové s nebe hřímati bude. Hospodin souditi bude končiny země, a dá sílu králi svému, a vyvýší roh pomazaného svého.
11 Eka Elkana nodok dalane Rama to wuowino noweyo katiyo e nyim Jehova Nyasaye e bwo Eli jadolo.
I navrátil se Elkána do Ramaty, do domu svého, a pacholátko přisluhovalo Hospodinu při knězi Elí.
12 Yawuot Eli ne timbegi mono kendo ne ok gidew Jehova Nyasaye.
Synové pak Elí byli bezbožní, a neznali Hospodina.
13 Koro ma e tim mane jodolo timo ne ji kane ngʼato angʼata ne chiwo misango, kendo kane pod ringʼo chiek, to jatij jadolo ne biroga gi uma mabor man-gi leke adek e lwete.
Nebo těch kněží obyčej při lidu byl: Kdokoli obětoval obět, přicházel kněžský mládenec, když se maso vařilo, maje v ruce své hák třízubý,
14 Nolutoga umano e sufuria, kata aguch ringʼo gi agulni mamoko mag tedo kendo jadolo ne kawo ringʼo moro amora ma uma ochwoyo. Mano e kaka negitimo ni jo-Israel duto mane biro Shilo.
A vrazil jej do nádoby neb do kotlíku, neb do pánve, aneb do hrnce, a cokoli zachytil hák, to sobě bral kněz. Tak činívali všemu lidu Izraelskému, kteříž tam přicházeli do Sílo.
15 To kata ka boche ne pok owangʼ, jatich jadolo ne biroga ma wach ne ngʼama chiwo misango niya, “Mi jadolo ringʼo moko mondo obul nikech ok obi yie kawo ringʼo mosetedi kuomi makmana manumu.”
Nýbrž, prvé než tuk zapalovali, přicházel mládenec kněžský a říkal člověku, kterýž obětoval: Dej masa, ať upeku knězi, nebo nevezme od tebe masa vařeného, ale surové.
16 To ka ngʼatno nowachone niya, “We mondo boche okuong owangʼ mondi eka ikaw gimoro amora midwaro,” to jatijno nedwoko niya, “Ngangʼ miyago sani; ka ok imiyago, to abiro kawe githuon.”
Jemuž odpověděl-li člověk ten: Nechť jest prvé zapálen tuk, a potom vezmeš sobě, čehož žádá duše tvá, on říkal: Nikoli, ale dej hned; jestliže pak nedáš, mocí vezmu.
17 Richo mag yawuowigi ne lich ahinya e nyim Jehova Nyasaye nikech ne gichayo gima ochiw ne Jehova Nyasaye.
I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými.
18 Samuel to ne tiyo, e nyim Jehova Nyasaye ka en wuowi matin korwako law mayom mar dolo miluongo ni efod.
Samuel pak přisluhoval před Hospodinem, mládenček, oděný jsa efodem lněným.
19 Higa ka higa min ne twangʼone law matin kendo terone e kinde mane ojadhi gi chwore ka gidhi timo misango mar higa ka higa.
A matka jeho dělávala mu sukničku malou, a přinášela jemu každého roku, když přicházela s mužem svým k obětování oběti výroční.
20 Eli negwedho Elkana gi chiege kowacho niya, “Mad Jehova Nyasaye miyi nyithindo gi dhakoni mondo ochul kar mane olamo kokwayo kendo omiyo Jehova Nyasaye.” Bangʼe negidok dalagi.
I požehnal Elí Elkánovi a manželce jeho, řka: Dejž tobě Hospodin símě z ženy této za oddaného, kteréhož jsi vyžádal na Hospodinu. I odešli na místo své.
21 To Jehova Nyasaye ne mor gi Hana; kendo nomako ich monywolo yawuowi adek gi nyiri ariyo. To Samuel nodongo e nyim Jehova Nyasaye.
Tedy navštívil Hospodin Annu, kteráž počala a porodila tři syny a dvě dcery. Ale mládenček Samuel rostl před Hospodinem.
22 Koro Eli mane oseti ahinya; nowinjo timbe duto mane yawuote timo ne jo-Israel kaka negiterore gi mon mane tiyo e dhoranga Hemb Romo.
Elí pak byl starý velmi a slyšel všecky věci, kteréž činili synové jeho všemu Izraeli, a kterak obývali s ženami, kteréž přisluhovaly u dveří stánku úmluvy.
23 Nowachonegi niya, “Angʼo momiyo utimo timbegi? Awinjo kuom ji duto timbeu marichogi.
I řekl jim: Proč činíte takové věci? Nebo já slyším zlé slovo o vás ode všeho lidu tohoto.
24 Ooyo yawuota; ok en huma maber ma awinjo kalandore e kind oganda Jehova Nyasaye.
Nikoli, synové moji, neboť není dobrá pověst, kterouž já slyším, že odvracíte lid Hospodinův.
25 Ka ngʼato okethone ngʼat machielo to Nyasaye nyalo thegogi; to ka koro ngʼato oketho ne Jehova Nyasaye, en ngʼa mabiro kwayone?” Kata kamano yawuotego ne ok owinjo siem wuon-gi nikech Jehova Nyasaye ne osechano mondo oneg-gi.
Zhřeší-li člověk proti člověku, souditi ho bude soudce; pakli kdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se zasadí o něho? Ale neuposlechli hlasu otce svého, nebo je chtěl zbíti Hospodin.
26 To wuowi Samuel nomedo dongo; kendo Jehova Nyasaye kod ji ne mor kode.
Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi.
27 Ngʼat Nyasaye moro nobiro ir Eli mowachone niya, “Ma e gima Jehova Nyasaye wacho, ‘Donge ne afwenyora ratiro ni od wuonu kane pod gin Misri e bwo loch Farao?
I přišel muž Boží k Elí a řekl jemu: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsem se patrně nezjevil domu otce tvého, když byli v Egyptě, v domě Faraonově?
28 Nayiero wuonu e kind dhout Israel mondo obed jadolona mondo oidh malo e kendona mar misango, mondo owangʼ ubani, kendo orwak law mayom mar dolo miluongo ni efod e nyima. Ne achako amiyo od wuonu misengini duto ma jo-Israel wangʼo gi mach.
A vyvolil jsem ho sobě ze všech pokolení Izraelských za kněze, aby obětoval na oltáři mém, a aby kadil vonnými věcmi a nosil efod přede mnou; dal jsem také domu otce tvého všecky ohnivé oběti synů Izraelských.
29 Angʼo momiyo ichayo misangona kod chiwo ma asechiwoni kar dakna? Angʼo momiyo imiyo yawuoti duongʼ moloya ka uchiemo kendo ubedo machwe un uwegi kendo ka uyiero kuonde mabeyoe moloyo kuom chiwo ka chiwo ma joga Israel chiwo?’
Proč pošlapáváte obět mou, i suchou obět mou, kterouž jsem přikázal v příbytku tomto? A víces ctil syny své nežli mne, abyste tyli prvotinami všech obětí suchých Izraele lidu mého.
30 “Kuom mano Jehova Nyasaye ma Nyasach jo-Israel wacho ni, ‘Ne asingora ni odi kod od wuonu nobed jotichna nyaka chiengʼ.’ To koro Jehova Nyasaye wacho ni, ‘Ma ok anatim! Joma miya duongʼ ema abiro miyo duongʼ, to joma ochaya ok nobed gimoro.
Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou.
31 Ndalo biro ma anatiekie tekoni kod teko mar od wuonu, mi ok noyudi ngʼato angʼata moti e dhoodu.
Aj, dnové přicházejí, že odetnu rámě tvé a rámě domu otce tvého, aby nebylo starce v domě tvém.
32 Kendo inibed gi chandruok e kar dakna kata obedo ni jo-Israel none ber to ei anywolani to onge ngʼat manodag amingʼa mabed moti.
A viděti budeš protivníka v příbytku Páně, ve všem, čehož Bůh štědře udíleti bude Izraelovi, aniž bude starce v domě tvém po všecky dny.
33 Ngʼato ka ngʼato kuomu ma ok agolo e tich mar kendona mar misango anawe mondo omi wengeu opongʼ gi pi wangʼ kendo mondo omi chunyu lit, to ogandani duto to notho kapod gin jomatindo.
A ačkoli nevyhladím do konce muže od oltáře svého, abych trápil oči tvé a bolestí ssužoval duši tvou, všecko však množství domu tvého zemrou v věku vyspělém.
34 “‘To gima timore ne yawuoti ariyo ma gin Hofni gi Finehas nobedni ranyisi kendo gibiro tho odiechiengʼ achiel.
A to měj za znamení, což přijde na dva syny tvé, Ofni a Fínesa: oba jednoho dne umrou.
35 To abiro chungo Jadolona awuon ma en ngʼat ma ja-adiera, manotim gik moko duto man e chunya kod pacha. Abiro guro ode matek, kendo obiro tiyo ndalo duto e nyim ngʼata ma awiro.
Vzbudím pak sobě kněze věrného, kterýž vedlé srdce mého a vedlé duše mé vše konati bude, a vzdělám jemu dům stálý, aby přisluhoval před pomazaným mým po všecky dny.
36 To jogo mane dongʼ e dhoodi nobi ire kakulore e nyime mondo omi fedha gi kuon kendo nokwaye niya, “Yie imiya tich dolo moro mondo ayud kaka dayud chiemo machamo.”’”
A budeť, že kdožkoli pozůstane z domu tvého, přijde, aby se poklonil jemu, pro peníz stříbrný a pro skyvu chleba, a řekne: Připusť mne, prosím, k jedné třídě kněžské, abych jedl chléb.
