1 Ruodhi 9
1 Kane Solomon osetieko gero hekalu mar Jehova Nyasaye kod dala maduongʼ ma ruoth dakie kendo nosetimo duto mane chunye dwaro,
Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil,
2 Jehova Nyasaye nochako ofwenyorene kendo mar ariyo mana kaka nosefwenyorene Gibeon.
Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon.
3 Jehova Nyasaye nowachone niya, “Asewinjo lamo kod kwayo mitimo e nyima; asewalo hekalu misegero, mondo Nyinga obedie nyaka chiengʼ. Wangʼa kod chunya nobed kanyo kinde duto.
I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho, kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny.
4 “To in, kiwuotho e nyima gi chuny makare kod bidhruok, kaka Daudi wuonu notimo, kendo timo mago duto machiki kendo kimako puonjna kod buchena,
A ty jestliže choditi budeš přede mnou, jako chodil David otec tvůj, v dokonalosti srdce a v upřímnosti, čině všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení mých i soudů mých ostříhaje:
5 to abiro guro kom lochni kuom Israel nyaka chiengʼ mana kaka nasingo ni Daudi wuonu kane awachone ni, ‘Kinde duto ok inichand ngʼama nyalo bedo e kom loch mar Israel.’
Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na věky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, řka: Nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu Izraelského.
6 “To ka in iwuon kata yawuoti olokore moweya kendo ok oluwo chikena kod buchena ma asemiyi mi odhi olamo nyiseche moko kendo otiyonigi,
Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:
7 to anangʼad Israel oko e piny ma asemiyogi kendo anakwed hekaluni ma asewalo ni Nyinga. Israel koro nobed mana wach ngero kendo gir achaya e kind ogendini duto.
Vypléním docela Izraele se svrchku země, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy.
8 Kata obedo ni hekaluni koro nigi duongʼ, ji duto mabiro kadho bute nowuor kendo nohum ka gipenjo ni, ‘Angʼo momiyo Jehova Nyasaye osetimo gima chalo kama ni pinyni kod hekaluni?’
Ano i dům tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo něj půjde, užasne se a ckáti bude, i řekne: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?
9 Ji biro dwoko kawacho ni, ‘Nikech gisejwangʼo Jehova Nyasaye ma Nyasachgi mane ogolo kweregi oa Misri, kendo giseluwo bangʼ nyiseche mamoko, ka gilamogi kendo gitiyo nigi, kuom mano Jehova Nyasaye nokelo chandruok duto kuomgi.’”
Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha svého, kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské, a chytili se bohů cizích, a klaněli se jim i sloužili jim, protož uvedl na ně Hospodin všecky tyto zlé věci.
10 E giko higni piero ariyo e kinde mane Solomon ogeroe udi ariyogi ma gin hekalu mar Jehova Nyasaye kod dala maduongʼ mar ruoth,
Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž vzdělal Šalomoun oba dva ty domy, dům Hospodinův a dům královský,
11 Ruoth Solomon nochiwo ni Hiram ruoth Turo mier piero ariyo manie piny Galili, nikech Hiram nomiye yiend sida gi saipras kod dhahabu mane odwaro.
K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi Galilejské.
12 To kane Hiram owuok Turo modhi mondo one mier mane Solomon osemiye ne ok omor kodgi.
I vyjel Chíram z Týru, aby viděl ta města, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu.
13 Omiyo nowachone niya, “Owadwa, magi to mier machal nadi misemiya?” Kendo nochako kanyo ni Piny Kabul, nying ma pod iluongego nyaka chil kawuono.
Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne.
14 Koro Hiram noseoro ni ruoth dhahabu maromo kilo alufu angʼwen.
Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata.
15 Magi e chenro mar tich achuna mane Ruoth Solomon ondiko mondo ogergo hekalu ni Jehova Nyasaye, gi dala ruoth, gi kuonde ohula, kod ohinga mar Jerusalem, gi mier madongo mag Hazor gi Megido kod Gezer.
Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer.
16 (Noyudo ka Farao ruodh Misri nosekedo mokawo Gezer. Nowangʼe monego jo-Kanaan mane odakie momiye kaka mich mar arus ni nyare mane chi Solomon.
(Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a vypálil je, Kananejské pak, kteříž byli v tom městě, pobil a dal město za věno dceři své, manželce Šalomounově.)
17 Kendo Solomon nochako ogero Gezer). Nogero Beth Horon ma yo ka mwalo,
A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní,
18 gi Baalath kod Tadmor manie thim e pinye,
Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi,
19 kaachiel gi mier madongo mag kuonde kenone kod mier matindo mag gechene gi faresege kod gimoro amora mane chunye nyalo dwaro mondo oger e Jerusalem, kata e Lebanon, kendo e pinje duto mane enie gi loch.
I všecka města, v nichž Šalomoun měl své sklady, i města vozů, i města jezdců, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě, a na Libánu i po vší zemi panování svého.
20 Ji duto mane odongʼ e pinyno koa kuom jo-Amor gi jo-Hiti kod jo-Perizi gi jo-Hivi kod jo-Jebus (ogendinigi ne ok jo-Israel),
Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z synů Izraelských,
21 tiende ni, nyikwagi mane odongʼ e piny, ma jo-Israel ne ok otieko; Solomon nolokogi wasumbini michuno mondo oti githuon, kaka obet nyaka chil kawuono.
Totiž syny jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi, jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne.
22 To Solomon ne ok oketo ja-Israel moro amora obedo kaka misumbane, to noketogi kaka jolwenje, gi nyipechene kod jodonge mag pinygi gi jotend lweny, jotelo mag geche lweny kod joriemb gechene.
Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun, ale byli muži váleční, a služebníci jeho, a knížata jeho, vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho.
23 Bende gin ema negidoko jodongo mane otelo ni tije duto mag Solomon, duto jodongo mia abich gi piero abich kaka nyipeche mag joma ne tiyo.
Bylo těch předních vládařů, kteříž byli nad dílem Šalomounovým, pět set a padesát. Ti spravovali lidi, kteříž dělali.
24 Bangʼ kane nyar Farao osewuok e Dala Maduongʼ mar Daudi modhi e dala mane Solomon ogerone, eka Solomon nogero ohinga molworo ode.
Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého, kterýž jí byl vystavěl Šalomoun. Tehdáž také vystavěl Mello.
25 Solomon ne timo misango miwangʼo pep gi misango mar lalruok nyadidek e higa ewi kendo mar misango mane ogero ni Jehova Nyasaye bende nowangʼo ubani e nyim Jehova Nyasaye mi nochopo dwaro mar hekalu.
I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a pokojné na oltáři, kterýž byl vzdělal Hospodinu, ale kadíval na tom, kterýž byl před Hospodinem, když dokonal dům.
26 Ruoth Solomon bende nohondho yiedhi kama iluongo ni Ezion Geber machiegni gi Elath e piny Edom e dho Nam Makwar.
Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber, kteréž jest podlé Elat, na břehu moře Rudého v zemi Idumejské.
27 Omiyo Hiram nooro joge ma jokwangʼ mane ongʼeyo nam mondo oti e yiedhi mag Solomon kaachiel gi joge Solomon.
A poslal Chíram na těch lodech služebníky své, plavce umělé na moři, s služebníky Šalomounovými.
28 Negikwangʼ nyaka Ofir kendo negikelo dhahabu maromo kilo alufu apar gangʼwen mine gikelo ne ruoth Solomon.
Kteříž přeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.
