1 Ruodhi 15
1 E higa mar apar gaboro mar loch Jeroboam wuod Nebat, Abija nobedo ruodh Juda,
Léta pak osmnáctého království Jeroboáma syna Nebatova, kraloval Abiam nad Judou.
2 kendo norito piny kuom higni adek kodak Jerusalem. Min mare ne nyinge Maaka nyar Abishalom.
Tři léta kraloval v Jeruzalémě. A jméno matky jeho bylo Maacha, dcera Abissalomova.
3 Notimo richo duto mane wuon otimo kendo chunye ne ok ochiwore chuth ni Jehova Nyasaye ma Nyasache, kaka chuny Daudi kwargi ne en.
Ten chodil ve všech hříších otce svého, kteréž páchal před oblíčejem jeho; a nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako srdce Davida otce jeho.
4 To kata kamano nikech Daudi, Jehova Nyasaye ma Nyasache nomiye taya Jerusalem koyiero wuode mondo okaw lochne kendo oket Jerusalem obed motegno.
A však pro Davida dal jemu Hospodin Bůh jeho svíci v Jeruzalémě, vzbudiv syna jeho po něm, a utvrdiv Jeruzalém,
5 Nikech Daudi notimo gima kare e nyim Jehova Nyasaye kendo ne ok oweyo ma ok omako chik Jehova Nyasaye moro amora e ndalo ngimane duto makmana e wach Uria ja-Hiti.
Proto že David činil to, což bylo dobrého před Hospodinem, a neuchýlil se od žádné věci z těch, kteréž jemu byl přikázal, po všecky dny života svého, kromě skutku při Uriášovi Hetejském.
6 Lweny ne nitie e kind Rehoboam gi Jeroboam e kinde duto mar ngima Abija.
A byl boj mezi Roboámem a Jeroboámem po všecky dny života jeho.
7 To timbe mamoko mag loch Abija kaachiel gi gik moko duto mane otimo, donge ondikgi e kitepe mag weche mag ndalo mar ruodhi mag Juda? Ne nitie lweny e kind Abija kod Jeroboam.
Jiné pak věci Abiamovy, a všecko což činil, popsáno jest v knize o králích Judských, ano i o boji mezi Abiamem a Jeroboámem.
8 Kendo Abija notho kaka kwerene kendo noyike e Dala Maduongʼ mar Daudi. Asa wuode nobedo ruoth kare.
A když usnul Abiam s otci svými, pochovali ho v městě Davidově. I kraloval Aza syn jeho místo něho.
9 E higa mar piero ariyo mar loch Jeroboam ruodh Israel, Asa nobedo ruodh Juda,
A tak léta dvadcátého Jeroboáma, krále Izraelského, kraloval Aza nad Judou.
10 kendo nobedo ruoth Jerusalem kuom higni piero angʼwen gachiel. Dagi niluongo ni Maaka nyar Abishalom.
Jedno a čtyřidceti let kraloval v Jeruzalémě. A jméno matky jeho bylo Maacha, dcera Abissalomova.
11 Asa notimo gima kare e nyim Jehova Nyasaye mana kaka Daudi wuon mare notimo.
I činil Aza, což dobrého bylo před Hospodinem, jako David otec jeho.
12 Noriembo chwo ma jochode mag kuonde lemo modarogi e pinye kendo noketho nyiseche manono mane kweregi oloso.
Nebo ohyzdné sodomáře vyplénil z země, a odjal všecky modly, kterýchž nadělali otcové jeho.
13 Bende nogolo dagi ma Maaka e kome mane entie kaka min ruoth nikech noloso sirni milamo mar Ashera. Asa nongʼado yien-no mowangʼe e holo mar Kidron.
Nadto i Maachu matku svou ssadil, aby nebyla královnou; nebo byla udělala hroznou modlu v háji. Protož podťal Aza modlu tu ohyzdnou, a spálil při potoku Cedron.
14 Kata obedo ni Asa ne ok oketho kuonde motingʼore malo mag lemo, chunye nochiwore chutho ni Jehova Nyasaye ndalo duto mag ngimane.
A ačkoli výsosti nebyly zkaženy, a však srdce Azovo bylo celé při Bohu po všecky dny jeho.
15 Nokelo gige dhahabu gi fedha kod mula e hekalu mar Jehova Nyasaye ma en owuon gi wuon mare nosepwodho.
Vnesl také ty věci, kteréž posvěceny byly od otce jeho, i ty věci, kterýchž sám posvětil, do domu Hospodinova, stříbro a zlato i nádoby.
16 Ne nitie lweny e kind Asa kod Baasha ruodh Israel ndalo duto mag lochgi.
Pročež byla válka mezi Azou a Bázou, králem Izraelským, po všecky dny jejich.
17 Baasha ruodh Israel nodhi kedo kod Juda kendo nochielo Rama motegno mondo ogengʼ ni ngʼato angʼata kik wuogi kata donji e piny Asa ruodh Juda.
Nebo Báza král Izraelský vytáhl proti Judovi, a stavěl Ráma, aby nedal žádnému vyjíti ani jíti k Azovi králi Judskému.
18 Eka Asa nokawo fedha gi dhahabu duto mane odongʼ e ute keno mag hekalu mar Jehova Nyasaye gi mago mag ode. Nomiyogi jodonge mi oorogi ir Ben-Hadad wuod Tabrimon ma wuod Hezion ruodh Aram manodak Damaski.
Ale vzav Aza všecko stříbro i zlato, kteréž pozůstalo v pokladích domu Hospodinova, a v pokladích domu královského, dal je v ruce služebníků svých, a poslal je král Aza k Benadadovi synu Tabremmon, syna Hezion, králi Syrskému, kterýž bydlil v Damašku, řka:
19 Nowachone niya, “Winjruok mondo obedie kindi koda, mana kaka nobedo e kind wuonwa gi wuonu. Aoroni mich mag fedha gi dhahabu, koro keth winjruok mantie e kindi gi Baasha ruodh Israel mondo mi owe kedo koda.”
Smlouva jest mezi mnou a mezi tebou, mezi otcem mým a mezi otcem tvým. Aj, teď posílám tobě dar, stříbro a zlato; jdi, zruš smlouvu svou s Bázou králem Izraelským, ať odtrhne ode mne.
20 Ben-Hadad noyie gi ruoth Asa kendo nooro jotende mag lweny mondo omonj mier matindo mag Israel. Noloyo Ijon gi Dan gi Abel Beth Maaka kod Kinereth duto kaachiel gi Naftali.
I uposlechl Benadad krále Azy, a poslav knížata s vojsky svými proti městům Izraelským, dobyl Jon a Dan, též Abelbetmaachy, i všeho Ceneretu, a vší země Neftalím.
21 Kane Baasha owinjo mano, nochungo gero Rama modok Tirza.
To když uslyšel Báza, přestal stavěti Ráma, a zůstal v Tersa.
22 Eka ruoth Asa nochiwo chik ni Juda duto maonge ngʼato angʼata mane owe oko, negikawo kite duto kod yiende mane Baasha osebedo katiyogo Rama kendo notiyo kodgi kanyo. Asa notiyo kodgi kuom gero Geba e piny Benjamin kod Mizpa bende.
Tedy král Aza provolal po všem Judstvu, žádného nevyměňuje. I pobrali to kamení z Ráma, i dříví jeho, z něhož stavěl Báza, a vystavěl z toho král Aza Gabaa Beniaminovo a Masfa.
23 Weche mamoko duto mag loch Asa, gi lochne, gi gigo duto mane otimo gi mier duto mane ogero donge ondikgi e kitepe mag ruodhi mag Juda? Kata kamano ka hike noseniangʼ tiende nobedo gituo.
Jiné pak všecky věci Azovy, i všecka síla jeho a cokoli dělal, i jaká města vystavěl, zapsáno jest v knize o králích Judských. Jen že v věku starosti své byl nemocný na nohy.
24 Eka Asa noyweyo gi kwerene kendo noyike kodgi e dala Daudi wuon mare. Kendo Jehoshafat wuode nobedo ruoth kare.
I usnul Aza s otci svými, a pochován jest s nimi v městě Davida otce svého. A kraloval místo něho Jozafat syn jeho.
25 Nadab wuod Jeroboam nobedo ruoth mar Israel e higa mar ariyo mar loch Asa ruodh Juda, kendo nobedo ruodh Israel kuom higni ariyo.
Nádab pak syn Jeroboámův, počal kralovati nad Izraelem léta druhého Azy, krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě.
26 Notimo richo e nyim Jehova Nyasaye, kowuotho e yor wuon mare kod richone mane omiyo Israel otimo.
A činil to, což zlého jest před očima Hospodinovýma, chodě po cestě otce svého, v hříších jeho, jimiž k hřešení přivodil lid Izraelský.
27 Baasha wuod Ahija ja-dhood Isakar nomonje mi nogoye monege e Gibethon e dala jo-Filistia ka Nadab kod jo-Israel duto ne dwaro monjo dalano.
I činil mu úklady Báza syn Achiášův z domu Izachar, a porazil ho Báza u Gebbeton, kteréž bylo Filistinských. Nádab zajisté a všickni Izraelští oblehli byli Gebbeton.
28 Baasha nonego Nadab e higa mar adek mar loch Asa ruodh Juda, kendo nokaw lochne kaka ruoth.
A tak zabil ho Báza léta třetího Azy, krále Judského, a kraloval místo něho.
29 Mapiyo piyo kochako locho, nonego jood Jeroboam duto. Ne ok oweyo ni Jeroboam kata ngʼato achiel mayweyo to notiekogi kaluwore gi wach Jehova Nyasaye mane omiyo jatichne Ahija ja-Shilo;
I stalo se, když počal kralovati, že zahubil všecken dům Jeroboámův, a nepozůstavil žádné duše z Jeroboáma, až je i vyhladil vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Achiáše Silonského,
30 nikech richo mane Jeroboam otimo kendo mane omiyo Israel otimo, kendo nikech nomiyo Jehova Nyasaye Nyasach Israel obedo gi mirima.
Pro hříchy Jeroboámovy, jimiž hřešil, a jimiž k hřešení přivodil lid Izraelský, pro dráždění jeho, kterýmž dráždil Hospodina Boha Izraelského.
31 To kuom mamoko mag loch Nadab kaachiel gi timbene duto donge ondiki e kitepe mag ruodhi mag Israel?
Jiné pak věci Nádabovy a všecko, což činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
32 Ne nitie lweny e kind Asa kod Baasha ruodh Israel ndalo duto mag lochgi.
Byla tedy válka mezi Azou, a mezi Bázou králem Izraelským, po všecky dny jejich.
33 E higa mar adek mar loch Asa ruodh Juda, Baasha wuod Ahija nodoko ruoth kuom Israel duto e Tirza kendo nobedo ruoth kuom higni piero ariyo gangʼwen.
Léta třetího Azy, krále Judského, kraloval Báza syn Achiášův nade vším Izraelem v Tersa za čtyřmecítma let.
34 Notimo richo e nyim Jehova Nyasaye, kowuotho e yore mag Jeroboam kod richone mane omiyo Israel otimo.
A činil to, což zlého jest před Hospodinem, chodě po cestě Jeroboámově a v hříších jeho, jimiž k hřešení přivodil Izraele.
