1 Weche Mag Ndalo 19
1 E kinde mamoko Nahash ruodh Amon notho mi wuode nobedo ruoth kare.
Stalo se zatím, že umřel Náhas král Ammonitský, a kraloval syn jeho místo něho.
2 Daudi noparo e chunye kowacho niya, “Anatim ngʼwono ni Hanun wuod Nahash, nikech wuon mare bende notimona ngʼwono.” Omiyo Daudi nooro joote mondo otimne Hanun mos kuom tho wuon mare. Kane joote Daudi nobiro ir Hanun e piny jo-Amon mondo gitimne mos,
I řekl David: Učiním milosrdenství s Chanunem synem Náhasovým, nebo učinil otec jeho milosrdenství nade mnou. Tedy poslal David posly, aby ho potěšili pro otce jeho. I přišli služebníci Davidovi do země synů Ammon k Chanunovi, aby ho těšili.
3 joka ruoth mag Amon nowachone Hanun niya, “Iparo ni Daudi miyo wuonu duongʼ ka ooro ji iri mondo ogoni mos? Donge joge osebiro mana mondo ginon kendo gicheng pinywa mondo onwangʼ yo ma onyalo loyego?”
Tedy řekla knížata Ammonitská Chanunovi: Cožť se zdá, že David činí poctivost otci tvému, že poslal k tobě, kteříž by tě potěšili? Zdali ne proto, aby shlédli a vyšpehovali, i podvrátili zemi tuto, přišli služebníci jeho k tobě?
4 Omiyo Hanun nomako joote Daudi molielogi, ma ongʼado lepgi koa e dier ngʼegi nyaka e nungogi kadhi piny, bangʼe to oriembogi.
Pročež Chanun vzav služebníky Davidovy, oholil je a zustřihoval roucha jejich polovici až do rozkroků, a propustil je.
5 Kane ngʼato obiro mi onyiso Daudi gima osetimore ne joge, ne ooro joote mondo oromnegi nikech ne giyudo wichkuot malich. Ruoth nowacho niya, “Beduru Jeriko nyaka yie tiku dongi eka bangʼe uduogi.”
Tedy odešli někteří, a oznámili Davidovi o těch mužích. I poslal proti nim, (nebo byli muži ti zlehčeni velice), a rozkázal jim král: Pobuďte v Jerichu, dokudž neobrostou brady vaše; potom se navrátíte.
6 Kane jo-Amon oneno ka gisechido chuny Daudi, Hanun kod jo-Amon nooro fedha madirom kilo alufu piero adek mondo giholgo geche gi joriembgi kuom jo-Aram-Naharaim, jo-Aram Maaka kod jo-Zoba.
Vidouce pak Ammonitští, že se zošklivili Davidovi, poslal Chanun a synové Ammon tisíc hřiven stříbra, aby sobě najali ze mzdy z Mezopotamie a z Syrie Maacha a z Soba vozů a jezdců.
7 Ne giholo geche alufu piero adek gariyo gi joriembgi kaachiel gi ruodh jo-Maaka gi jolweny mage kendo negibiro ma gigoyo kambi but Medeba, to jo-Amon nochoki e miechgi mi negiyworone lweny.
A najali sobě ze mzdy třidceti a dva tisíce vozů, a krále Maachu i lid jeho. Kteřížto přitáhše, položili se s vojskem naproti Medaba. Ammonitští také shromáždivše se z měst svých, přitáhli k té bitvě.
8 Kane Daudi owinjo wachno nooro Joab gi jokedo mag lweny duto.
Což uslyšav David, poslal Joába se vším vojskem udatných.
9 Jo-Amon nobiro mi giriedo ne lweny e dhoranga dalagi maduongʼ kane ruodhi mane obiro konyogi ne nikendgi e pap.
A tak vytáhše Ammonitští, sšikovali se k boji u brány města toho. Králové pak, kteříž byli přitáhli, byli zvláště na poli.
10 Joab noneno ni wasigu ni yo ka nyime gi yo katoke, omiyo noyiero jolweny mabeyo moloyo ei Israel, moketogi mondo giked gi jo-Aram.
A protož vida Joáb proti sobě sšikovaný lid z předu i z zadu, vybrav některé ze všech výborných Izraelských, sšikoval je také proti Syrským.
11 To joge mane odongʼ to noketo e bwo owadgi Abishai kendo nochomogi kuom jo-Amon.
Ostatek pak lidu dal pod správu Abizaie bratra svého, a sšikovali se proti Ammonitským.
12 Joab nowacho niya, “Ka jo-Aram dwaro loya, to ubi ukonya, to ka diponi jo-Amon tek moloyi, to anabi akonyi.
I řekl Joáb: Jestliže Syrští budou mne silnější, přispěješ mi na pomoc; pakli Ammonitští silnější budou tebe, já pomohu tobě.
13 Bed motegno kendo wakeduru motegno ne jowa kendo ni mier madongo mag Nyasachwa. Jehova Nyasaye notim gima ber e nyim wangʼe.”
Posiliž se, a zmužile se mějme, bojujíce za lid náš a za města Boha našeho, Hospodin však, což mu se dobře líbí, nechť učiní.
14 Eka Joab gi jolweny mane ni kode nodhi mondo oked gi jo-Aram kendo negiringo e nyimgi.
Takž přistoupil Joáb i lid, kterýž při něm byl, k bitvě proti Syrským. Ale oni utekli před ním.
15 Kane jo-Amon oneno jo-Aram karingo gin bende negiringo e nyim owadgi ma Abishai mi gidhi ei dala maduongʼ. Eka Joab nodok Jerusalem.
V tom Ammonitští vidouce, že utíkají Syrští, utekli také i oni před Abizaiem bratrem jeho, a ušli do města. Joáb též navrátil se do Jeruzaléma.
16 Bangʼ kane jo-Aram oneno ni jo-Israel oseloyogi, negioro joote moomo jo-Aram mane ni loka Aora kotelnegi gi Shofak mane jatend jolwenj Hadadezer.
A tak vidouce Syrští, že jsou poraženi od Izraelských, poslali posly, a vyvedli Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a Sofach kníže vojska Hadarezerova vedl je.
17 Kane onyis Daudi wachni, nochoko jo-Israel duto ma ongʼado aora Jordan, kendo nochomogi mi giriedo ne lweny momanyore kodgi. Daudi noriedo joge mondo girad e lweny kod jo-Aram mi gikedo kode.
I oznámeno to Davidovi. Kterýžto shromáždiv všecken lid Izraelský, přepravil se přes Jordán, a přitáhl k nim, a sšikoval vojsko proti nim. A když sšikoval David vojsko proti Syrským k bitvě, bojovali s ním.
18 To negiringo gia e nyim jo-Israel kendo Daudi nonego jolwenjgi alufu abiriyo ma joidho geche miywayo gi farese to gi jolweny mawuotho gi tiendgi alufu piero angʼwen. Bende nonego Shofak mane jatend jolwenjgi.
Tedy utekli Syrští před Izraelem. I porazil David z Syrských sedm tisíc vozů, a čtyřidceti tisíc lidu pěšího, až i Sofacha hejtmana vojska toho zabil.
19 Kane jopiny mane nitie e bwo loch Hadadezer oneno ni jo-Israel oseloyogi negiloso kwe kod Daudi mi gibedo e bwo lochgi. Omiyo jo-Aram ne ok ochako oyie konyo jo-Amon kendo.
Pročež když viděli služebníci Hadarezerovi, že jsou poraženi od Izraele, vešli v pokoj s Davidem, a sloužili jemu. A nechtěli více Syrští táhnouti na pomoc Ammonitským.
