Salme 9
1 (Til sangmesteren. Al-mut-labben. En Salme af David.) Jeg vil takke HERREN af hele mit Hjerte, kundgøre alle dine Undere,
Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
2 glæde og fryde mig i dig, lovsynge dit Navn, du Højeste,
Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
3 fordi mine Fjender veg, faldt og forgik for dit Åsyn.
Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
4 Thi du hævded min Ret og min Sag, du sad på Tronen som Retfærds Dommer.
Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
5 Du trued ad Folkene, rydded de gudløse ud, deres Navn har du slettet for evigt.
Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
6 Fjenden er borte, lagt øde for stedse, du omstyrted Byer, de mindes ej mer.
Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
7 Men HERREN troner evindelig, han rejste sin Trone til Dom,
Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
8 skal dømme Verden med Retfærd, fælde Dom over Folkefærd med Ret.
Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
9 HERREN blev de fortryktes Tilflugt, en Tilflugt i Trængselstider;
Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
10 og de stoler på dig, de, som kender dit Navn, thi du svigted ej dem, der søgte dig, HERRE.
I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
11 Lovsyng HERREN, der bor på Zion, kundgør blandt Folkene, hvad han har gjort!
Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
12 Thi han, der hævner Blodskyld, kom dem i Hu, han glemte ikke de armes Råb:
Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
13 "HERRE, vær nådig, se, hvad jeg lider af Avindsmænd, du, som løfter mig op fra Dødens Porte,
Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
14 at jeg kan kundgøre al din Pris, juble over din Frelse i Zions Datters Porte!"
Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
15 Folkene sank i Graven, de grov, deres Fod blev hildet i Garnet, de satte.
Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
16 HERREN blev åbenbar, holdt Dom, den gudløse hildedes i sine Hænders Gerning. - Higgajon (Sela)
Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol h7585)
18 Thi den fattige glemmes ikke for evigt, ej skuffes evindelig ydmyges Håb.
Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
19 Rejs dig, HERRE, lad ikke Mennesker få Magten, lad Folkene dømmes for dit Åsyn;
Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
20 HERRE, slå dem med Rædsel, lad Folkene kende, at de er Mennesker! (Sela)
Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)
