< Salme 64 >
1 (Til sangmesteren. En salme af David.) Hør, o Gud, min røst, når jeg klager, skærm mit Liv mod den rædsomme Fjende;
Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
2 skjul mig for Ugerningsmændenes Råd, for Udådsmændenes travle Hob.
Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
3 der hvæsser Tungen som Sværd, lægger giftige Ord på Buen
Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
4 for i Løn at ramme den skyldfri, ramme ham brat og uset.
Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
5 Ihærdigt lægger de onde Råd, skryder af, at de lægger Snarer siger: "Hvem skulde se os?"
Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
6 De udtænker onde Gerninger, fuldfører en gennemtænkt Tanke - og Menneskets Indre og Hjerte er dybt.
Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
7 Da rammer Gud dem med en Pil af Slaget rammes de brat;
Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
8 han styrter dem for deres Tunges Skyld. Enhver, som ser dem, ryster på Hovedet;
A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
9 alle Mennesker frygter, forkynder, hvad Gud har gjort, og fatter hans Hænders Geming;
I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.
10 de retfærdige glædes i HERREN og lider på ham, de oprigtige af Hjertet jubler til Hobe!
Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.