Salme 138

1 (Af David.) Jeg vil prise dig HERRE, at hele lovsynge dig for Guderne;

Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.

2 jeg vil tilbede, vendt mod dit hellige Tempel, og mere end alt vil jeg prise dit Navn for din Miskundheds og Trofastheds Skyld; thi du har herliggjort dit Ord.

Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.

3 Den Dag jeg råbte, svared du mig, du gav mig Mod, i min Sjæl kom Styrke.

Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.

4 Alle Jordens Konger skal prise dig, HERRE, når de hører din Munds Ord,

Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.

5 og synge om HERRENs Veje; thi stor er HERRENs Ære,

A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,

6 thi HERREN er ophøjet, ser til den ringe, han kender den stolte i Frastand.

A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.

7 Går jeg i Trængsel, du værger mig Livet, mod Fjendernes Vrede udrækker du Hånden, din højre bringer mig Frelse.

Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.

8 HERREN vil føre det igennem for mig, din Miskundhed, HERRE, varer evindelig. Opgiv ej dine Hænders Værk!

Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.