< Salme 129 >
1 (Sang til Festrejserne.) De trængte mig hårdt fra min ungdom - så siger Israel
Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
2 de trængte mig hårdt fra min Ungdom, men kued mig ikke.
Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
3 Plovmænd pløjed min Ryg, trak lange Furer;
Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
4 retfærdig er HERREN, han overskar de gudløses Reb.
Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
5 Alle, som hader Zion, skal vige med Skam,
Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
6 blive som Græs på Tage, der visner, førend det skyder Strå,
Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
7 og ikke fylder Høstkarlens Hånd og Opbinderens Favn;
Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
8 Folk, som går forbi, siger ikke: "HERRENs Velsignelse over eder! Vi velsigner eder i HERRENs Navn!"
Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.