Ordsprogene 2
1 Min Søn, når du tager imod mine ord og gemmer mine Pålæg hos dig,
Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 idet du låner Visdom Øre og bøjer dit Hjerte til Indsigt,
Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 ja, kalder du på Forstanden og løfter din Røst efter Indsigt,
Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 søger du den som Sølv og leder den op som Skatte,
Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 da nemmer du HERRENs Frygt og vinder dig Kundskab om Gud.
Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 Thi HERREN, han giver Visdom, fra hans Mund kommer Kundskab og Indsigt.
Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Til retsindige gemmer han Lykke, han er Skjold for alle med lydefri Vandel,
Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 idet han værner Rettens Stier og vogter sine frommes Vej.
Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Da nemmer du Retfærd, Ret og Retsind, hvert et Spor, som er godt.
Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 Thi Visdom kommer i dit Hjerte, og Kundskab er liflig for din Sjæl;
Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Kløgt skal våge over dig, Indsigt være din Vogter -
Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 idet den frier dig fra den ondes Vej, fra Folk, hvis Ord kun er vrange, -
Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 som går fra de lige Stier for at vandre på Mørkets Veje.
Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 som glæder sig ved at gøre ondt og jubler over vrangt og ondt,
Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 de, som går krogede Stier og følger bugtede Spor -
Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 idet den frier dig fra Andenmands Hustru, fra fremmed Kvinde med sleske Ord,
Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 der sviger sin Ungdoms Ven og glemmer sin Guds Pagt;
Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 thi en Grav til Døden er hendes Hus, til Skyggerne fører hendes Spor;
K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 tilbage vender ingen, som går ind til hende, de når ej Livets Stier
Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 at du må vandre de godes Vej og holde dig til de retfærdiges Stier;
Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 thi retsindige skal bo i Landet, lydefri levnes deri,
Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 men gudløse ryddes af Landet, troløse rykkes derfra.
Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
