Lukas 2
1 Men det skete i de dage, at en Befaling udgik fra Kejser Augustus, at al Verden skulde skrives i Mandtal.
I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
2 (Denne første Indskrivning skete, da Kvirinius var Landshøvding i Syrien, )
(To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)
3 Og alle gik for at lade sig indskrive, hver til sin By.
I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
4 Og også Josef gik op fra Galilæa, fra Byen Nazareth til Judæa til Davids By, som kaldes Bethlehem, fordi han var af Davids Hus og Slægt,
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy, )
5 for at lade sig indskrive tillige med Maria, sin trolovede, som var frugtsommelig.
Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
6 Men det skete, medens de vare der, blev Tiden fuldkommet til, at hun skulde føde.
I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.
7 Og hun fødte sin Søn, den førstefødte, og svøbte ham og lagde ham i en Krybbe; thi der var ikke Rum for dem i Herberget.
I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
8 Og der var Hyrder i den samme Egn, som lå ude på Marken og holdt Nattevagt over deres Hjord.
A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.
9 Og se, en Herrens Engel stod for dem, og Herrens Herlighed skinnede om dem, og de frygtede såre
A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10 Og Engelen sagde til dem: "Frygter ikke; thi se, jeg forkynder eder en stor Glæde, som skal være for hele Folket.
Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11 Thi eder er i dag en Frelser født, som er den Herre Kristus i Davids By.
Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12 Og dette skulle I have til Tegn: I skulle finde et Barn svøbt, liggende i en Krybbe."
A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.
13 Og straks var der med Engelen en himmelsk Hærskares Mangfoldighed, som lovede Gud og sagde:
A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14 "Ære være Gud i det højeste! og Fred på Jorden! i Mennesker Velbehag!
Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15 Og det skete, da Englene vare farne fra dem til Himmelen, sagde Hyrderne til hverandre: "Lader os dog gå til Bethlehem og se dette, som er sket, hvilket Herren har kundgjort os."
I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16 Og de skyndte sig og kom og fandt både Maria og Josef, og Barnet liggende i Krybben.
I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.
17 Men da de så det, kundgjorde de, hvad der var talt til dem om dette Barn.
A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.
18 Og alle de, som hørte det, undrede sig over det, der blev talt til dem af Hyrderne.
I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.
19 Men Maria gemte alle disse Ord og overvejede dem i sit Hjerte.
Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.
20 Og Hyrderne vendte tilbage, idet de priste og lovede Gud for alt, hvad de havde hørt og set, således som der var talt til dem.
I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.
21 Og da otte Dage vare fuldkommede, så han skulde omskæres, da blev hans Navn kaldt Jesus, som det var kaldt af Engelen, før han blev undfangen i Moders Liv.
A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo.
22 Og da deres Renselsesdage efter Mose Lov vare fuldkommede, bragte de ham op til Jerusalem for at fremstille ham for Herren,
A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,
23 som der er skrevet i Herrens Lov, at alt Mandkøn, som åbner Moders Liv, skal kaldes helligt for Herren,
(Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
24 og for at bringe Offer efter det, som er sagt i Herrens Lov, et Par Turtelduer eller to unge Duer.
A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.
25 Og se, der var en Mand i Jerusalem ved Navn Simeon, og denne Mand var retfærdig og gudfrygtig og forventede Israels Trøst, og den Helligånd var over ham.
A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
26 Og det var varslet ham af den Helligånd, at han ikke skulde se Døden, førend han havde set Herrens Salvede.
A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně.
27 Og han kom af Åndens Drift til Helligdommen; og idet Forældrene bragte Barnet Jesus ind for at gøre med ham efter Lovens Skik,
Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm,
28 da tog han det på sine Arme og priste Gud og sagde:
Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
29 "Herre! nu lader du din Tjener fare i Fred, efter dit Ord.
Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji.
30 Thi mine Øjne have set din Frelse,
Nebo viděly oči mé spasení tvé,
31 som du beredte for alle Folkeslagenes Åsyn,
Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí,
32 et Lys til at oplyse Hedningerne og en Herlighed for dit Folk Israel."
Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského.
33 Og hans Fader og hans Moder undrede sig over de Ting, som bleve sagte om ham.
Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
34 Og Simeon velsignede dem og sagde til hans Moder Maria: "Se, denne er sat mange i Israel til Fald og Oprejsning og til et Tegn, som imodsiges,
I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno,
35 ja, også din egen Sjæl skal et Sværd gennemtrænge! for at mange Hjerters Tanker skulle åbenbares."
(A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
36 Og der var en Profetinde Anna, Fanuels Datter, af Asers Stamme; hun var meget fremrykket i Alder, havde levet syv År med sin Mand efter sin Jomfrustand
Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého.
37 og var nu en Enke ved fire og firsindstyve År, og hun veg ikke fra Helligdommen, tjenende Gud med Faste og Bønner Nat og Dag.
A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
38 Og hun trådte til i den samme Stund og priste Gud og talte om ham til alle, som forventede Jerusalems Forløsning.
A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
39 Og da de havde fuldbyrdet alle Ting efter Herrens Lov, vendte de tilbage til Galilæa til deres egen By Nazareth.
Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
40 Men Barnet voksede og blev stærkt og blev fuldt af Visdom: og Guds Nåde var over det.
Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
41 Og hans Forældre droge hvert År op til Jerusalem på Påskehøjtiden.
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
42 Og da han var bleven tolv År gammel, og de gik op efter Højtidens Sædvane
A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního,
43 og havde tilendebragt de Dage, blev Barnet Jesus i Jerusalem, medens de droge hjem, og hans Forældre mærkede det ikke.
A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho.
44 Men da de mente, at han var i Rejsefølget, kom de en Dags Rejse frem, og de ledte efter ham iblandt deres Slægtninge og Kyndinge.
Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými.
45 Og da de ikke fandt ham, vendte de tilbage til Jerusalem og ledte efter ham.
A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
46 Og det skete efter tre Dage, da fandt de ham i Helligdommen, hvor han sad midt iblandt Lærerne og både hørte på dem og adspurgte dem.
I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich.
47 Men alle, som hørte ham, undrede sig såre over hans Forstand og Svar.
A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
48 Og da de så ham, bleve de forfærdede; og hans Moder sagde til ham:"Barn! hvorfor gjorde du således imod os? Se, din Fader og jeg have ledt efter dig med Smerte."
A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
49 Og han sagde til dem: "Hvorfor ledte I efter mig? Vidste I ikke, at jeg bør være i min Faders Gerning?"
I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
50 Og de forstode ikke det Ord, som han talte til dem.
Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil.
51 Og han drog ned med dem og kom til Nazareth og var dem lydig og hans Moder gemte alle de Ord i sit Hjerte.
I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
52 Og Jesus forfremmedes i Visdom og Alder og yndest hos Gud og Mennesker.
A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
