Efeserne 5
1 Vorder derfor Guds Efterlignere som elskede Børn,
Jednejte podle Božího příkladu a jako milované děti napodobujte svého Otce.
2 og vandrer i Kærlighed, ligesom også Kristus elskede os og gav sig selv hen for os som en Gave og et Slagtoffer, Gud til en velbehagelig Lugt.
Mějte k lidem takovou lásku, jakou má Kristus k vám: sám sebe obětoval Bohu za vaše hříchy. Z takové lásky se Bůh těší.
3 Men Utugt og al Urenhed eller Havesyge bør end ikke nævnes iblandt eder, som det sømmer sig for hellige,
Chamtivost, jakékoliv výstřednosti – a pohlavní zvlášť – ať vám nepřijdou ani na mysl, jak se sluší na Boží děti.
4 ej heller ublu Væsen eller dårlig Snak eller letfærdig Skæmt, hvilket er utilbørligt, men hellere Taksigelse.
Stejně tak oplzlé vtipy, vulgární řeči a sprosté historky křesťanovi nesluší; naše ústa mají chválit Boha!
5 Thi dette vide og erkende I, at ingen utugtig eller uren eller havesyg, hvilket er en Afgudsdyrker, har Arv i Kristi og Guds Rige.
Pamatujte si, že do nového světa, kde vládne Bůh, nevstoupí žádný sprosťák ani nemrava, ba ani lakomec, který je ve své podstatě modlář, protože věcem dává přednost před Bohem.
6 Ingen bedrage eder med tomme Ord; thi for disse Ting kommer Guds Vrede over Genstridighedens Børn.
Nenechte si namluvit, že to není nic tak strašného. Boží hněv proti lidem tohoto druhu je a bude hrozný!
7 Derfor, bliver ikke meddelagtige med dem!
Proto se od nich držte co nejdál.
8 Thi I vare forhen Mørke, men nu ere I Lys i Herren; vandrer som Lysets Børn;
Kdysi byla i ve vašem srdci tma, ale teď tam září Boží světlo
9 (Lysets Frugt viser sig jo i al Godhed og Retfærdighed og Sandhed, )
a vaše vystupování to musí dokazovat. To světlo vás přece vede k dobrotě, spravedlnosti a pravdě.
10 så I prøve, hvad der er velbehageligt for Herren.
Zkoumejte, co se líbí Pánu,
11 Og haver ikke Samfund med Mørkets ufrugtbare Gerninger. Men revser dem hellere;
a nepodílejte se na činech zplozených tmou, naopak – pranýřujte je.
12 thi hvad der lønligt bedrives af dem, er skammeligt endog at sige;
Vždyť člověku je hanba o tom i mluvit, co všechno se potají páchá.
13 men alt dette bliver åbenbaret, når det revses af Lyset. Thi alt det, som bliver åbenbaret, er Lys.
Ale když se na ty věci veřejně posvítí, jejich pravá podstata se ozřejmí.
14 Derfor hedder det: "Vågn op, du, som sover, og stå op fra de døde, og Kristus skal lyse for dig!"
Proto se říká: „Probuď se, ospalče, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus.“
15 Ser derfor nøje til, hvorledes I vandre, ikke som uvise, men som vise,
Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete. Nebuďte lehkomyslní, ale moudří.
16 så I købe den belejlige Tid, efterdi Dagene ere onde.
Doba je vážná, a proto nejednejte bezmyšlenkovitě, ale ve všem se snažte rozpoznat a vyplnit Boží vůli.
17 Derfor bliver ikke uforstandige, men skønner, hvad Herrens Villie er.
18 Og drikker eder ikke drukne i Vin, i hvilket der er Ryggesløshed, men lader eder fylde med Ånden,
Neholdujte alkoholu, číhá v něm mnohé nebezpečí,
19 så I tale hverandre til med Salmer og Lovsange og åndelige Viser og synge og spille i eders Hjerte for Herren
raději se nechte naplnit Duchem Božím. Ve vzájemných rozhovorech si připomínejte slova žalmů, chvalozpěvů a duchovních písní.
20 og altid sige Gud og Faderen Tak for alle Ting i vor Herres Jesu Kristi Navn
Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a za všechno děkujte Bohu Otci, jak to činil Ježíš Kristus, náš Pán.
21 og underordne eder under hverandre i Kristi Frygt;
Podvolujte se jeden druhému, to dělá Kristu čest. Manželky, vy se svým mužům podřizujte stejně, jako by to byl Kristus;
22 Hustruerne skulle underordne sig under deres egne Mænd, som under Herren;
muž totiž vede ženu, jako Kristus vede své tělo – církev, pro jejíž záchranu sám zemřel. Proto má žena svého muže poslouchat, jako církev poslouchá Krista.
23 thi en Mand er sin Hustrus Hoved, ligesom også Kristus er Menighedens Hoved. Han er sit Legemes Frelser.
24 Dog, ligesom Menigheden underordner sig under Kristus, således skulle også Hustruerne underordne sig under deres Mænd i alle Ting.
25 I Mænd! elsker eders Hustruer, ligesom også Kristus elskede Menigheden og hengav sig selv for den,
A vy, manželé, mějte své ženy rádi tak, jako Kristus miloval svou církev,
26 for at han kunde hellige den, idet han rensede den ved Vandbadet med et Ord,
když pro ni obětoval život,
27 for at han selv kunde fremstille Menigheden for sig som herlig, uden Plet eller Rynke eller noget deslige, men for at den måtte være hellig og ulastelig.
aby ji učinil svatou a čistou Božím slovem a vodou při křtu. Tím si ji připravil slavnou, bez poskvrny a vrásky, svatou a bez kazu.
28 Således ere Mændene skyldige at elske deres egne Hustruer som deres egne Legemer; den, som elsker sin egen Hustru, elsker sig selv.
Tak by měl zacházet i muž se svou manželkou a milovat ji jako vlastní tělo. Protože oba jsou teď jedním tělem, prokazuje milující manžel lásku sám sobě!
29 Ingen har jo nogen Sinde hadet sit eget Kød, men han nærer og plejer det, ligesom også Kristus Menigheden.
Nikdo přece nemá své tělo v nenávisti, ale s láskou o ně pečuje, stejně jako Kristus pečuje o tělo církve, jehož jsme údy.
30 Thi vi ere Lemmer på hans Legeme.
31 Derfor skal et Menneske forlade sin Fader og Moder og holde fast ved sin Hustru, og de to skulle være eet Kød.
Že muž a jeho manželka tvoří jedno tělo, říká jasně Písmo: „Proto muž, když se ožení, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí.“
32 Denne Hemmelighed er stor - jeg sigter nemlig til Kristus og til Menigheden.
Je to snad těžké k pochopení ale takovým způsobem jsme i my částmi Kristova těla.
33 Dog, også I skulle elske hver især sin egen Hustru som sig selv; men Hustruen have Ærefrygt for Manden!
Proto znovu říkám: muž má svou ženu milovat jako sebe sama a žena má svého manžela mít v úctě.
