Zakarias 4

1 Engelen, som talte med mig, vakte mig saa atter, som man vækker et Menneske af hans Søvn,

Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého.

2 og spurgte mig: »Hvad skuer du?« Jeg svarede: »Jeg skuer, og se, der er en Lysestage, helt og holdent af Guld, og et Oliekar ovenpaa og syv Lamper og syv Rør til Lamperne,

I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho.

3 desuden to Olietræer ved Siden af den, et til højre, et andet til venstre for Oliekarret.«

A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho.

4 Og jeg spurgte Engelen, som talte med mig: »Hvad betyder disse Ting, Herre?«

Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj?

5 Han svarede: »Ved du ikke, hvad de betyder?« Jeg sagde: »Nej, Herre!«

A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.

6 Da svarede han og sagde til mig: Dette er HERRENS Ord til Zerubbabel: Ikke ved Magt og ikke ved Styrke, men ved min Aand, siger Hærskarers HERRE.

Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.

7 Hvem er du, du store Bjerg? For Zerubbabel skal du blive Slette! Han skal hente Topstenen, medens der raabes: »Naade, Naade være med den!«

Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.

8 Og HERRENS Ord kom til mig saaledes:

I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

9 Zerubbabels Hænder har lagt Grunden til dette Hus, hans Hænder skal ogsaa fuldende det; og du skal kende, at Hærskarers HERRE har sendt mig til eder.

Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám.

10 Thi den, der lod haant om de ringe Begyndelsers Dag, skal glæde sig, naar han ser Blystenen i Zerubbabels Haand. Hine syv er HERRENS Øjne, som søger ud over hele Jorden.

Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi?

11 Derpaa spurgte jeg ham: »Hvad betyder de to Olietræer der til højre og venstre for Lysestagen?«

Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho?

12 Og videre spurgte jeg: »Hvad betyder de to Oliegrene ved Siden af de to Guldrør, som leder den gyldne Olie ned derfra?«

Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato?

13 Han svarede: »Ved du ikke, hvad de betyder?« Jeg sagde: »Nej, Herre!«

I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.

14 Saa sagde han: »Det er de to med Olie salvede, som staar for al Jordens Herre.«

Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.