< Salme 7 >
1 En Sjiggajon af David, som han sang for HERREN i anledning af Benjaminiten Kusj's Ord.
Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova. Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,
2 HERRE min Gud, jeg lider paa dig, frels mig og fri mig fra hver min Forfølger,
Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.
3 at han ej som en Løve skal rive mig sønder, bortrive, uden at nogen befrier.
Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,
4 HERRE min Gud, har jeg handlet saa, er der Uret i mine Hænder,
Èinil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),
5 har jeg voldet dem ondt, der holdt Fred med mig, uden Aarsag gjort mine Fjender Men,
Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. (Sélah)
6 saa forfølge og indhente Fjenden min Sjæl, han træde mit Liv til Jorden og kaste min Ære i Støvet. (Sela)
Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.
7 HERRE, staa op i din Vrede, rejs dig imod mine Fjenders Fnysen, vaagn op, min Gud, du sætte Retten!
I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.
8 Lad Folkeflokken samles om dig, tag Sæde over den hist i det høje!
Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.
9 HERREN dømmer Folkeslag. Mig dømme du, HERRE, efter min Retfærd og Uskyld!
Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.
10 Paa gudløses Ondskab gøre du Ende, støt den retfærdige, du, som prøver Hjerter og Nyrer, retfærdige Gud.
Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.
11 Mit Skjold er hos Gud, han frelser de oprigtige af Hjertet;
Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.
12 retfærdig som Dommer er Gud, en Gud, der hver Dag vredes.
Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.
13 Visselig hvæsser han atter sit Sværd, han spænder sin Bue og sigter;
Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.
14 men mod sig selv har han rettet de dræbende Vaaben, gjort sine Pile til brændende Pile.
Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
15 Se, han undfanger Tomhed, svanger med Ulykke føder han Blændværk;
Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.
16 han grov en Grube, han huled den ud, men faldt i den Grav, han gjorde.
Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí.
17 Ulykken falder ned paa hans Hoved, hans Uret rammer hans egen Isse. Jeg vil takke HERREN for hans Retfærd, lovsynge HERREN den Højestes Navn.
Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího.