Salme 63

1 En Salme af David, da han var i Judas Ørken.

Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

2 Gud, du er min Gud, dig søger jeg, efter dig tørster min Sjæl, efter dig længes mit Kød i et tørt, vansmægtende, vandløst Land

Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

3 (saaledes var det, jeg saa dig i Helligdommen) for at skue din Vælde og Ære;

(Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,

4 thi din Naade er bedre end Liv, mine Læber skal synge din Pris.

A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

5 Da vil jeg love dig hele mit Liv, opløfte Hænderne i dit Navn,

Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

6 Som med fede Retter mættes min Sjæl, med jublende Læber priser min Mund dig,

Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

7 naar jeg kommer dig i Hu paa mit Leje, i Nattevagterne tænker paa dig;

Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

8 thi du er blevet min Hjælp, og jeg jubler i dine Vingers Skygge.

Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

9 Dig klynger min Sjæl sig til, din højre holder mig fast.

Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

10 Forgæves staar de mig efter Livet, i Jordens Dyb skal de synke,

Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.

11 gives i Sværdets Vold og vorde Sjakalers Bytte. Men Kongen glædes i Gud; enhver, der sværger ved ham, skal juble, thi Løgnernes Mund skal lukkes.

Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.