< Salme 52 >

1 Til Sangmesteren. En Maskil af David,
Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův. Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova. Proč se chlubíš nešlechetností, ty mocný? Milosrdenstvíť Boha silného trvá každého dne.
2 da Edomiten Doeg kom og meldte Saul, at David var gaaet ind i Ahimeleks Hus.
Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj, tak jako břitva nabroušená lest provodí.
3 Du stærke, hvi bryster du dig af din Ondskab imod den fromme?
Miluješ zlé více než dobré, raději lež mluvíš než spravedlnost. (Sélah)
4 Du pønser hele Dagen paa ondt; din Tunge er hvas som en Kniv, du Rænkesmed,
Miluješ všelijaké řeči k sehlcení, a jazyk ošemetný.
5 du foretrækker ondt for godt, Løgn for sanddru Tale. (Sela)
I tebeť Bůh silný zkazí na věky, pochytí tě, a vytrhne tě z stánku, a vykoření z země živých. (Sélah)
6 Du elsker al ødelæggende Tale, du falske Tunge!
Což spravedliví vidouce, budou se báti a jemu posmívati:
7 Derfor styrte Gud dig for evigt, han gribe dig, rive dig ud af dit Telt, han rykke dig op af de levendes Land! (Sela)
Aj, toť jest ten člověk, kterýž neskládal v Bohu síly své, ale doufaje ve množství bohatství svých, zmocňoval se v zlosti své.
8 De retfærdige ser det, frygter og haaner ham leende:
Já pak budu jako oliva zelenající se v domě Božím; neboť jsem naději složil v milosrdenství Božím na věky věků.
9 »Se der den Mand, der ej gjorde Gud til sit Værn, men stoled paa sin megen Rigdom, trodsed paa sin Velstand!« Men jeg er som et frodigt Olietræ i Guds Hus, Guds Miskundhed stoler jeg evigt og altid paa. Evindelig takker jeg dig, fordi du greb ind; jeg vidner iblandt dine fromme, at godt er dit Navn.
Oslavovati tě budu, Pane, na věky, že jsi to učinil, a poshovím na jméno tvé, neboť jest vzácné před oblíčejem svatých tvých.

< Salme 52 >