< Salme 46 >
1 Til Sangmesteren. Af Koras Sønner. Al-alamot. En Sang.
Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
2 Gud er vor Tilflugt og Styrke, en Hjælp i Angster, prøvet til fulde.
A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
3 Derfor frygter vi ikke, om Jorden end bølger og Bjergene styrter i Havenes Skød,
Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)
4 om end deres Vande bruser og syder og Bjergene skælver ved deres Vælde. (Sela)
Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
5 En Flod og dens Bække glæder Guds Stad, den Højeste har helliget sin Bolig;
Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
6 i den er Gud, den rokkes ikke, Gud bringer den Hjælp, naar Morgen gryr.
Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
7 Folkene larmed, Rigerne vakled, han løfted Røsten, saa Jorden skjalv,
Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
8 Hærskarers HERRE er med os, Jakobs Gud er vor faste Borg. (Sela)
Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
9 Kom hid og se paa HERRENS Værk, han har udført frygtelige Ting paa Jord.
Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
10 Han gør Ende paa Krig til Jordens Grænser, han splintrer Buen, sønderbryder Spydene, Skjoldene tænder han i Brand.
Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
11 Hold inde og kend, at jeg er Gud, ophøjet blandt Folkene, ophøjet paa Jorden! Hærskarers HERRE er med os, Jakobs Gud er vor faste Borg. (Sela)
Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)